36 C 275/2021-43 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 6 900 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným od původního věřitele – [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 16.11.2020 (žalobce navrhuje provedení důkazu touto listinou). Oznámení o postoupení pohledávky podepsané postupitelem bylo žalovanému odesláno společně s předžalobní výzvou k úhradě. [právnická osoba] je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytnul dne 2020 -09-17 žalovanému bezúročnou zápůjčku ve výši 5000 Kč, která měla být dle čl. 1 jednorázově splacena dne 2020 -10-17 společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí Zápůjčky. Žalovaný zápůjčku v poskytnuté výši čerpal, avšak po uvedeném datu splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje zápůjčky prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, z nichž některé jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a poté následovalo ověření správnosti kontaktu uvedených žalovaným. Žalovaný odeslal žádost o zápůjčku právě přes webové stránky [webová adresa] a následně byla posuzována schopnost žalovaného zápůjčku splácet. Žalovaný ve smlouvě o zápůjčce výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit. Smlouva o zápůjčce byla sjednána elektronicky, když její text včetně všeobecných podmínek žalovaný na svém uživatelském účtu ve webové službě věřitele odsouhlasil (v opačném případě by zápůjčka nemohla být poskytnuta). K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního /hesla přístup jen žalovaný. Zápůjčka byla převedena z bankovního účtu věřitele č. [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Nárok žalobce tvoří pohledávka skládající se z nesplacené zápůjčky ve výši 5000 Kč, z poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí Zápůjčky dle čl. 1 smlouvy o zápůjčce ve výši 1900 Kč; oba nároky splatné společně dne 2020 -10-17 To vše činí (po případném ponížení o přijaté platby od žalovaného) celkem 6900 Kč. Žalovaný zatím uhradil na svůj dluh částku ve výši 0 Kč. Předžalobní výzva pro žalovaného byla advokátem žalobce předána k poštovní přepravě dne 2021 -02-18. Žalobce navrhuje, aby soud provedl důkazy předkládanými listinami. Uzavření smluvního vztahu dokládá žalobce smlouvou o zápůjčce; ověření identity žalovaného dokládá buď kopií průkazu totožnosti, nebo/a výpisem z bankovního účtu žalovaného, příp. jeho výplatními páskami. Poskytnutí zápůjčky dokládá výpisem z bankovního účtu či potvrzením o provedené platbě od [anonymizována dvě slova] zajišťující platební styk na základě licence od ČNB. Zaslání předžalobní výzvy prokazuje výzva s dokladem o odeslání. (Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobcem dlužná částka převedena. Za tímto účelem žalobce navrhuje, aby si soud vyžádal vyjádření banky žalovaného [právnická osoba], zda byla žalovanému poskytnuta předmětná zápůjčka a zda bankovní účet č. [bankovní účet] patřil v předmětné době žalovanému.).“ 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 14. 1. 2022, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně a její zástupce se z jednání omluvili. Soud tedy postupoval dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 9. 2020 [číslo] vyplývá, že žalovaná měla dne 17. 9. 2020 uzavřít s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 5 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit do 17. 10. 2020 s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 900 Kč, celkem tak měla žalovaná vrátit předchůdci žalobkyně částku ve výši 6 900 Kč. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 4. 2020 a 3. 2. 2021 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně postoupil žalobkyni pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. V přiloženém seznamu pohledávek je uvedena jakási blíže nespecifikovaná pohledávka za žalovanou s uvedením ref no [číslo], jejím RČ a„ statistics.creditors.amount [číslo]“. Blíže není pohledávka jakkoliv individualizována. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 2. 2021 bylo zjištěno, že předchůdce žalobkyně oznámil žalované, že postoupil žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 2. 2021 pohledávku z titulu neuhrazeného závazku ze smlouvy [číslo]. Soud na základě takto zjištěného skutkového stavu již neprováděl dokazování dalšími listinami, neboť dospěl k závěru, že žalobkyně neunáší důkazní břemeno ohledně aktivní legitimace. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen občanský zákoník) platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> 6. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně její aktivní legitimace v tomto sporu. Z předložené postupní smlouvy z 3. 2. 2021 ve spojení z oznámení o postoupení pohledávky z 18. 2. 2021 bylo toliko zjištěnou, že touto smlouvou o postoupení pohledávky mělo dojít mezi předchůdcem žalobkyně a žalobkyní k postoupení pohledávky z titulu závazku ze smlouvy [číslo] nikoliv smlouvy o zápůjčce [číslo] která je předmětem tohoto řízení. Soud zamýšlel k tomuto nedostatku žalobkyni při ústním jednáním postupem dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit, nicméně žalobkyně ani její zástupce se k jednání po předchozí omluvě nedostavili, pročež soud nemohl žalobkyni poskytnout procesní poučení a žalobu pro neprokázání aktivní legitimace žalobkyně zamítl. Ve sporu nebylo tedy ze strany žalobkyně prokázáno, že předchůdce žalobkyně skutečně postoupil žalobkyni pohledávku z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 9. 2020 [číslo]. 7. Výrok II. o náhradě nákladů řízení má svou oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož by měla v řízení plně úspěšná žalovaná právo na náhradu všech jí účelně vynaložených nákladů řízení po procesně podlehnuvší žalobkyni. Ze spisu je ale zřejmé, že žalované v průběhu řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.