36 C 322/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

1. Manželé se společným návrhem na rozvod manželství domáhali rozvodu jejich manželství s odůvodněním, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené s ohledem na vzájemné citové odcizení. Manželé spolu nežijí, tedy nevedou manželské a rodinné společenství ani společnou domácnost od března 2022. Manželství je ryze formálním svazkem dvou lidí. 2. Při ústním jednání, které se ve věci konalo dne [datum], manželé vyloučili možnost obnovy manželského soužití, manželství označili za ryze formální svazek muže a ženy, které neplní své základní funkce. Manželství ve shodě prohlásili za trvale a nenapravitelně rozvrácené. Manželé vyloučili možnost obnovení manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství spatřili ve vzájemném citovém odcizení. Z manželství se nenarodily žádné nezletilé děti, manželé vyloučili, že by jim rozvodem manželství hrozila jakákoliv újma. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. Z manželství se nenarodily žádné nezletilé děti. Manželé ve shodě prohlásili, že manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno, pročež vylučují možnost obnovy manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství manželé spatřují ve shodě ve vzájemném citovém odcizení. Manželé vyloučili, že by jim rozvodem manželství hrozila jakákoliv závažná újma. 4. Podle § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém platí, že osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Dle § 50 odst. 1 téhož zákona platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. 5. S ohledem na skutečnost, že oba manželé mají obvyklý pobyt na území České republiky, aplikoval soud českou právní úpravu. <i>6. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> <i>7. Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>8. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.</i> <i>9. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> 10. Soud z postoje účastníků seznal, že jejich tvrzení ohledně rozvratu manželství a o záměru dosáhnout rozvodu manželství, je pravdivé, rozvod manželů není v rozporu se zájmem jednoho z manželů, manželé se shodli na příčině rozvratu manželství, kterou spatřují ve vzájemném citovém odcizení, pročež je manželství hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť manželé spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 občanského zákoníku. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje ve vzájemném citovém odcizení manželů. Manželé rovněž uvedli, že jim rozvodem jejich manželství nevznikne žádná újma. Za této situace soud tedy návrhu na rozvod manželství vyhověl, neboť nikoho nelze nutit, aby setrvával v dlouhodobě nefunkčním svazku, současně byly splněny zákonem předepsané podmínky pro rozvod manželství a soud neměl důvod podezírat účastníky z toho, že by snad jednali unáhleně, neuváženě či snad nepravdivě. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 z. ř. s .