38 C 152/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 28. 1. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku ve výši 16 199,70 Kč a náhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že je obchodní společností mimo jiné oprávněnou k provozování cestovní kanceláře. Dne [datum] uzavřela žalobkyně jako obchodní zástupce se [právnická osoba] [anonymizováno] jako cestovní kanceláří a zastoupeným smlouvu o obchodním zastoupení. Dne [datum] pak žalobkyně zastupující při uzavření smlouvy [právnická osoba] [anonymizováno] uzavřela se žalovaným smlouvu o zájezdu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky žalobkyně. Na základě této smlouvy se žalobkyně zastupující [právnická osoba] [anonymizováno] zavázala obstarat pro žalovaného zájezd do [země] pro dvě osoby v termínu od 14. 5. 2018 do 25. 5. 2018 za cenu ve výši 58 284,80 Kč (přepočteno směnným kurzem ČNB ze dne 28. 1. 2021 26,02 Kč EUR). Žalovaný dne [datum] od cestovní smlouvy odstoupil, vznikla mu tak povinnost zaplatit storno poplatek ve výši 20 399,68 Kč (784 EUR). Vzhledem k tomu, že na záloze žalovaný zaplatil 6 500 Kč (z toho 2 300 Kč bylo použito na zaplacení cestovního pojištění), činí rozdíl žalovanou částku. Žalovaný dluh nezaplatil ani přes výzvu žalobkyně ze dne 20. 7. 2018 a předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 4. 2019. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz ze dne [datum], který byl usnesením zdejšího soudu ze dne 4. 5. 2021 zrušen. 3. Žalobkyně po poučení soudu (viz usnesení na č.l. 32) podáním doručeným dne 30. 9. 2021 (viz č.l. 42) uvedla, že žádný nátlak na žalovaného při uzavírání smlouvy činěn nebyl, smlouva nebyla uzavřena v tísni ani za nápadně nevýhodných podmínek. E-mailová komunikace mezi zástupkyní žalobkyně a žalovaným potvrzuje, že žalovaný měl zájem o uzavření smlouvy, a když od smlouvy odstoupil, tak měl v úmyslu objednat jiný zájezd. Ujednaní odstupného je v cestovních smlouvách běžné. 4. Po poučení soudu poskytnutém při jednání dne [datum] žalobkyně doplnila podáním doručeným soudu dne 29. 10. 2021 (č.l. 60) svá tvrzení tak, že obstarala zájezd, který byl předmětem ujednání mezi účastníky prostřednictvím společnosti [právnická osoba] [IČO] u zahraniční (německé) cestovní kanceláře [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně hradí běžně cenu zájezdu za klienty cestovní kanceláři dříve, než obdrží cenu zájezdu zaplacenou od klientů. Dne 27. 2. 2018 zaplatila žalobkyně zálohu za žalovaného ve výši 672 EUR a po odstoupení od smlouvy žalovaným byla následně vyzvána k doplacení částky 112 EUR, neboť výše odstupného činila 35% z ceny zájezdu. Tento doplatek zaplatila žalobkyně dne 18. 7. 2018. Výše odstupného je stanovena ve všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně a odpovídá skutečně vzniklým nákladům, nejméně 20% ceny zájezdu. Právně kvalifikovala žalobkyně požadovaný nárok jako bezdůvodné obohacení vzniklé z důvodu takového plnění za jiného, které měl plnit sám. Na těchto tvrzeních již žalobkyně setrvala. 5. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 25. 8. 2021 (č.l. 30), ve vyjádření navrhl zamítnutí žaloby a namítl, že cestovní smlouvu uzavřel v tísni za nápadně nevýhodných podmínek. Uvedl, že v roce 2018 kontaktoval cestovní kancelář žalobkyně, následně komunikoval s paní [jméno] [příjmení], která mu konkrétní zájezd nabídla a žádala jej o složení zálohy ve výši 6 500 Kč. Telefonicky jej kontaktovala v době, kdy byl mimo republiku a neměl čas. Dělala na něj nátlak, že má zajímavou nabídku, kterou je potřeba rychle přijmout, že ji posílá na jeho e-mailovou adresu, aby smlouvu přečetl a podepsal. Žalovaný měl sdělit, že to udělat nemůže a ona reagovala tak, že ji podepíše za něj. Žalovaný smlouvu následně stornoval, ale požadují po něm stornopoplatek. Na výzvu žalobkyně se vyjádřil, ale nedostal odpověď. Podáním doručeným soudu dne 12. 12. 2021 (viz č.l. 77) žalovaný zopakoval svá tvrzení z předchozího podání. 6. Soud předně zjistil, že se ve vztahu mezi účastníky objevuje několik cizích prvků. Žalovaný je občanem [země] a v době podání žaloby neměl na území ČR obvyklý pobyt (viz. č.l. 6, CEPR, 15, 16, 21), v listině nazvané cestovní smlouva je uveden pobyt žalovaného v [obec], [ulice a číslo] Cestovní smlouva připojená k žalobě, označená ve tvrzeních žalobkyně jako právní důvod vzniku závazkového vztahu mezi účastníky, stanoví, že pořadatelem zájezdu je [právnická osoba] [anonymizováno] se sídlem v [země]. Dle textu smlouvy je smlouva o zájezdu uzavřena mezi touto zahraniční cestovní kanceláří zastoupenou na základě plné moci žalobkyní a zákazníkem, jako zprostředkovatel je však uvedena též společnost [právnická osoba] Dále listina obsahuje ustanovení, že smluvní vztah se řídí právním řádem státu, v němž je sídlo pořadatele zájezdu. Soud se tedy musel zabývat nejdříve tím, zda je v dané věci vůbec dána jeho pravomoc a příslušnost o věci rozhodovat. <i>7. Dle čl. 4 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel Ia) je možné osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na jejich státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu.</i> <i>8. Dle čl. 5 nařízení Brusel Ia osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly.</i> <i>9. Dle čl. 7 nařízení Brusel Ia osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována:</i> <i>1) a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;</i> <i>b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:</i> <i>- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo</i> <i>být dodáno,</i> <i>- v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo</i> <i>měly být poskytnuty;</i> <i>c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a);</i> <i>2) ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události;</i> 10. Soud musel předně vyhodnotit, zda je předmětem žaloby nárok ze smluvního vztahu či z bezdůvodného obohacení, a to jednak s ohledem na změnu skutkových tvrzení žalobkyně a jednak z důvodu posouzení, zda je dána jeho pravomoc, neboť hraničním určovatelem pro případ bezdůvodného obohacení a pro případ závazkového vztahu je rozdílná skutečnost. V rámci této úvahy soud uvádí, že nárok z titulu bezdůvodného obohacení je podřazován dle nařízení Brusel Ia pod deliktní a kvazideliktní odpovědnost (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 240/2021, sp. zn. 27 Cdo 3037/2020). 11. Soud zjistil následující skutkový stav. Žalobkyně je společností zapsanou v obchodním rejstříku mimo jiné pro předmět podnikání – provozování cestovní kanceláře (viz č.l. 51). K procesu uzavření smlouvy bylo zjištěno následující. Z předložených e-mailových zpráv (viz č.l. 43- 46, 128) plyne, že probíhala komunikace mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], specialistkou žalobkyně na prodej exotických zájezdů. E-mailem ze dne [datum] v [číslo] hod odpoledne byl žalovanému poslán odkaz na možnost vygenerovat smlouvu a objednat zájezd pomocí autorizační SMS zprávy, byla mu vyčíslena cena zájezdu, pojištění a parkování celkem na 2 679,60 EUR a byly mu též rozepsány výše, způsob a platební místo pro zaplacení částek s tím, že do 20. 2. 2018 měla být zaplacena částka 907,60 EUR Touto zprávou byla zaslána též pojistná smlouva a obchodní podmínky žalobkyně účinné kde dni 1. 9. 2016. Dne 22. 2. 2018 žalovaný zaplatil na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo], který je shodný s variabilním symbolem uvedeným v předchozí zprávě částku ve výši 6 500 Kč. Dne 23. 2. 2018 byla opětovně zaslána e-mailová zpráva žalovanému s odkazem na možnost vygenerovat smlouvu a objednat zájezd pomocí autorizační SMS zprávy a byly mu opět rozepsány data splatnosti, částky a platební místo pro zaplacení finančních částek s tím, že do 22. 2. 2018 měla být zaplacena částka 257,60 EUR a do 30. 3. 2018 pak 650 EUR. Částka 257,60 EUR odpovídá podle kurzu ČNB přibližně částce 6 700 Kč. Dne [datum] ve [číslo] hod byla doručena na tel. [číslo] SMS zpráva s kódem pro potvrzení smlouvy [číslo] jehož platnost měla vypršet dne 23. 2. 2018 v 4.45 hod (viz č.l. 127). Ve zprávě a předchozích e-mailových zprávách byl adresát oslovován jako pan [celé jméno žalovaného]. Jednalo se o odeslání kódu již opakovaně (pošesté, viz č.l. 119). Kód, který byl uveden ve zprávě, byl [anonymizováno]. Stejný kód byl uveden též na listině nazvané Smlouva o zájezdu (viz příloha listin z EPR spisu) datované dne [datum] s tím, že měl být odeslán z telefonního čísla [číslo]. 12. K obsahu žalobkyní tvrzené smlouvy bylo zjištěno následující. V předložené listině je uvedeno, že je uzavírána mezi [právnická osoba] [anonymiz