38 C 194/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 17. 6. 2022 žalobu, kterou se domáhala uložení povinnosti žalovanému k zaplacení částky celkem 10 141 Kč s příslušenstvím a náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne [datum] kolem [údaj o čase] hodin v [obec] v ulici [příjmení] [anonymizováno] na ubytovně fyzicky napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], pojištěnce žalobkyně, a způsobil mu tak poškození na zdraví, v důsledku kterého žalobkyně zaplatila náklady na léčení ve výši 10 141 Kč. Za toto jednání byl žalovaný odsouzen rozhodnutím [územní celek], městského obvodu [obec a číslo], Komisí pro projednávání přestupků. Žalobkyně žalovaného vyzvala předžalobní upomínkou ze dne 5. 12. 2020, žalovaný však dluh nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení byl pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů má soud za prokázané následující skutečnosti. Příkazem vydaným [územní celek], [anonymizováno] obvod [obec a číslo] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne 30. 6. 2020 byl žalovaný, uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 7 odstavec 1c bod 4 přestupkového zákona za to, že napadl [jméno] [příjmení] a bylo mu uloženo jako sankce napomenutí. Poškozený, který je pojištěn v rámci všeobecného zdravotního pojištění u žalobkyně byl následně ošetřen ve zdravotnickém zařízení [právnická osoba] a [anonymizováno] nemocnice [obec] při využití Zdravotnické záchranné služby [příjmení] kraje a byla mu poskytnuta zdravotní péče spočívající ve výkonech uvedených na č.l. 3, která byla následně vyčíslena na částku celkem 10 141 Kč a žalobkyní zdravotnickým zařízením zaplacena. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení upomínkou ze dne 5. 12. 2021, která byla k vyzvednutí připravena na adrese žalovaného dne 9. 12. 2020 a touto výzvou mu byla stanovena lhůta pro zaplacení do 15ti dnů. <i>5. Dle § 55 odstavec 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.</i> 6. V posuzované věci se jedná o spor z titulu regresního nároku vzniklého žalobkyni jako pojišťovně. Bylo prokázáno, že žalovaný jako škůdce vlastním protiprávním jednáním porušujícím zákon, které dosáhlo intenzity přestupku, způsobil škodu na zdraví [jméno] [příjmení], která vznikla v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. Poškozený byl následně ošetřen a žalobkyně jako zdravotní pojišťovna poškozeného povolaná dle zákona č. 48/1997 Sb. k hrazení poskytnuté lékařské péče zaplatila částku ve výši 10 141 Kč zdravotnickým zařízení a má nárok na regres dle § 55 odstavec 1 stejného zákona ve spojení s § 2920 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění vůči žalovanému, který svým zaviněným protiprávním jednáním zranění poškozenému jako pojištěnci žalobkyně způsobil. Žalovaný je za způsobenou vzniklou škodu odpovědný dle § 2910 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění. Vzhledem k tomu, že náklady na ošetření poškozeného nesla žalobkyně s ohledem na systém zdravotního pojištění, přešla na žalobkyni zaplacením nákladů na lékařskou péči pohledávka okamžikem, kdy sama žalobkyně žalovanou částku vyplatila. Soud proto žalobě zcela vyhověl. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s jeho zaplacením, uložil mu soud povinnost vedle povinnosti k zaplacení jistiny dluhu též povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného, žalobkyně odvozuje tento okamžik od předžalobní upomínky žalobkyně a v ní stanovené lhůty. 7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.