38 C 234/2022-48 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 28. 7. 2022 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému hradit jí výživné ve výši 20 000 Kč měsíčně s účinností od podání žaloby s odůvodněním, že je manželkou žalovaného, manželství účastníci uzavřeli dne [datum], z manželství se narodil nezletilý [jméno] dne [datum]. Účastníci spolu od dubna 2022 nežijí, manželka se ze společné domácnosti odstěhovala ke své matce společně s nezletilým synem. Žalobkyně je se synem na rodičovské dovolené, jejím jediným příjmem je rodičovský příspěvek ve výši 5 000 Kč měsíčně a výživné od žalovaného na nezletilého syna ve výši 10 000 Kč měsíčně. Na bydlení přispívá žalobkyně matce částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně. Naproti tomu žalovaný vykazuje nadstandardní příjmy kolem 78 000 Kč měsíčně, hradí však výdaje na bydlení spojené s bytem, v němž společně bydleli, a to včetně hypotéky a úvěru. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 2. 9. 2022 (viz č.l. 15 až 17 spisu) a uvedl, že se snažil o zachování manželství se žalobkyní, nicméně přes jeho veškerou snahu byla žalobkyně ve vztahu nespokojená a s nezletilým synem nejdříve počátkem roku 2022 a následně pak v dubnu 2022 ze společné domácnosti odešla. Jemu proto nezbylo, než se s touto skutečností smířit. Účastníci řešili jen otázky týkající se nezletilého syna, žalobkyně nechtěla žádné výživné na sebe. Dále pak žalovaný uvedl, že spolu nejdříve účastníci žili v družstevní garsonce v [obec], kterou nyní žalovaný pronajímá za 13 000 Kč měsíčně, následně se přestěhovali do [obec], kde žalovaný koupil byt, nicméně na jeho pořízení si musel vzít hypoteční úvěr, který musí nyní splácet. Žalovaný dále uvedl, že změnil zaměstnání a jeho současné příjmy činí 78 000 Kč měsíčně. Uvedl též, že pomohl žalobkyni zaplatit její dluhy vzniklé před jejich seznámením ve výši 100 000 Kč. Žalovaná nijak do domácího rozpočtu nepřispívala a nepodílela se ani na splácení dluhů a placení nákladů. Uvedl též jednotlivé výdaje, které měsíčně hradí a navrhl, aby výživné, které by měl hradit manželku, bylo stanoveno ve výši 4 000 Kč měsíčně. 3. Soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci jsou manželé, jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum]. Z manželství se narodil nezletilý [jméno] dne [datum]. Dle shodného prohlášení účastníků se účastníci dohodli na úpravě poměrů k nezletilému synovi včetně výživného ve výši 10 000 Kč měsíčně, které žalovaný hradí. Od září 2022 hradí žalovaný žalobkyni výživné ve výši 4 000 Kč měsíčně. 4. K majetkovým a osobním poměrům na straně žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně je na rodičovské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek ve výši 9 500 Kč měsíčně. Má sice uzavřenu dohodu o provedení práce se [právnická osoba] [anonymizováno], nicméně nevykazuje za období od května 2022 žádné příjmy. Žalobkyně žije se svojí matkou v rodinném domě ve vlastnictví matky žalobkyně a přispívá na bydlení částkou ve výši 5 000 Kč měsíčně za sebe a syna. Dle svých tvrzení s matkou sice nehospodaří, ale jídlo nakupují společně a na 3 osoby pak výdaje činí 5 až 6 000 Kč měsíčně. Příjem matky žalobkyně činí kolem 35 000 Kč měsíčně. Dále pak žalobkyně uvedla, že výdaje ne benzín na cesty spojené se synem činí 2 500 Kč měsíčně (cesty na plavání a do [obec], do místa předávání syna žalovanému), výdaje na telefon 1 000 Kč měsíčně a dále pak si žalobkyně hradí stavební spoření ve výši 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyně potvrdila, že do společného života s žalovaným vstupovala s dluhy ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně je zdravá, nemá žádné mimořádné zvýšené výdaje způsobené mimořádnými okolnostmi. 5. K majetkovým a osobním poměrům na straně žalovaného soud zjistil, že žalovaný pracuje u zaměstnavatele [anonymizována dvě slova], s r.o. a jeho průměrná mzda za období od ledna do září 2022 činila 86 234 Kč, tato částka zohledňuje mimořádné příjmy v měsících leden, březen a červenec 2022. Dále pak žalovaný má pravidelné příjmy z pronájmu garsonky v [obec] ve výši 13 000 Kč měsíčně. Jeho příjmy tedy činí 99 234 Kč. Dále pak soud zjistil, že pravidelné měsíční výdaje žalovaného jsou tvořeny výživným na syna ve výši 10 000 Kč měsíčně, splátkami hypotečního úvěru ve výši 15 257 Kč (celková výše úvěru na pořízení bytu činila 4 143 630 Kč a úvěr splácí výlučně žalovaný), splátkami úvěru ze stavebního spoření ve výši 1652 Kč (celková výše úvěru poskytnutého na úpravy bytu v [obec] činila 260 00 Kč, úvěr splácí výlučně žalovaný), výdaje hrazené společenství vlastníků jednotek domu, v němž žalovaný bydlí ve výši 5 800 Kč měsíčně, dále žalovaný hradí 2400 Kč měsíčně zálohy na elektřinu, 439 Kč měsíčně za internet, 200 Kč za garáž, a splátky úvěru či leasingu na vozidlo FIAT, které bylo pořizováno jako rodinné ve výši 8 184 Kč měsíčně. Dále pak hradí žalovaný nájemné za byt v [obec] ve výši 6 029 Kč a zálohy na elektřinu ve výši 1160 Kč měsíčně. Soud zohlednil dále náklady spojené s dojížděním žalovaného do zaměstnání ve výši 5 500 Kč měsíčně (žalovaný uváděl výdaje ve výši 7 700 Kč, z čehož jen částka 5 500 Kč byla spojena s dojížděním do práce, zbytek pak s dojížděním do místa předání syna v [obec]). Soud dále zjistil, že roční platby na pojištění vozidla a bytů, dálniční známka, daň z nemovitostí apod. a další ročně vynakládané pravidelné platby činí v průměru 2500 Kč na měsíc. Celkové výdaje tak dosahují částky cca 60 000 Kč měsíčně. Žalovaný je zdravý, nemá žádné mimořádné zvýšené výdaje způsobené mimořádnými okolnostmi. K majetkovým poměrům je třeba dále uvést, že žalovaný je členem družstva a s členským podílem je spojeno právo nájmu družstevní garsonky v [obec], dále pak je vlastníkem bytu v [obec] [číslo] v k.ú. [část obce], který byl koupen za částku 4 1363 630 Kč za účelem uspokojení bytových potřeb rodiny. Soud nehodnotí, zda je tento byt součástí společného jmění manželů účastníků či nikoliv, neboť takové dokazování by přesahovalo rámec tohoto řízení. Dále pak soud zohlednil dluhy žalovaného (či společné dluhy manželů, když opět soud nehodnotil, zda jsou součástí společného jmění manželů, neboť to považoval s ohledem na výlučné hrazení úvěrů žalovaným pro toto řízení za nepodstatné), a to hypoteční úvěr a úvěr ze stavebního spoření ve shora uvedené výši a dále pak úvěr leasingový a současně s tím související právo k vozidlu FIAT. 6. K dalším okolnostem soud zjistil, že žalobkyně se synem opustila v dubnu 2022 společnou domácnost a odstěhovala se ke své matce, ve vztahu se necítila spokojená, její představy zejména na trávení společného času byly odlišné od představ žalovaného, který se cítí být z jejího přístupu zklamaný, nicméně její přání respektoval. Žalobkyně se současně nijak zásadně nezajímala o finanční možnosti rodiny a o to, zda její představy a přání jsou reálná. Žalovaný se více podílel na finančním a majetkovém zajištění rodiny, žalovaná pak vyvažovala toto péčí o nezletilého syna účastníků. Soud nezjistil žádné mimořádné okolnosti a natolik nevhodné a nemorální chování kohokoliv z účastníků, aby toto promítl do své následné právní úvahy. 7. Soud dále zjistil, že žalovaný zaplatil ke dni vyhlášení rozsudku částku ve výši 8 000 Kč (za září a říjen 2022 po 4 000 Kč). <i>8. Podle § 697 Občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb. v platném znění, dále též jen OZ) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.</i> <i>9. Podle § 913/1 OZ pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> <i>10. Podle § 921 OZ výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.</i> <i>11. Podle § 921 OZ výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.</i> 12. Soud zjištěný skutkový stav hodnotil následovně. V daném případě soud na základě žaloby žalobkyně řešil otázku, zda vznikl nárok žalobkyně na výživné manželky a pokud ano, tak v jaké výši. S ohledem na vztah mezi účastníky, kteří v době podání návrhu i v době rozhodnutí soudu byli manželi, je nárok žalobkyně ve své podstatě dán. Výše výživného vychází z ustanovení § 697 OZ a odvíjí se od hmotné a kulturní úrovně účastníků s tím, že tato by měla být v zásadě stejná. Soud zohlednil jednak skutečnost, že se účastníci shodli na výživném pro nezletilého syna ve výši 10 000 Kč měsíčně. Tato částka by tedy měla odrážet požadavek ustanovení § 915 OZ, který vyžaduje pro rodiče a dítě stejnou životní úroveň. Požadavky na výživné dítěte vychází tedy ze stejné životní úrovně, nejen ze stejné hmotné a kulturní úrovně. Výživné žalobkyně jako manželky by tedy nemělo dosahovat stejné výše, jako u nezletilého syna. Soud dále zohlednil, že příjmy žalobkyně činí 9