38 C 307/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 8. 2021 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 59 144,26 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] postupně dvě smlouvy o zápůjčce. a. První smlouvu o zápůjčce [číslo] uzavřeli dne [datum]. Na základě ní původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 54 139 Kč (jistinu, úrok ve výši 7 352 Kč odpovídající sazbě ve výši 29 % ročně, částku ve výši 10 178 Kč za zpracování a doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 609 Kč), a to formou 18-ti měsíčních splátek ve výši 3008 Kč. Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, zaplatila jen 15 040 Kč, naposledy zaplatila dne 16. 5. 2019 Poslední splátka byla sjednána na 13. 6. 2020. Dne [datum] původní věřitel uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila na jistině 22 892,51 Kč a příslušenství v podobě úroku z prodlení a úroku a dále navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně nepožaduje. V žalobě požaduje žalobkyně přiznání jistiny ve výši 22 892,51 Kč a dále úroky částečně kapitalizované ve výši 3 466,94 Kč a zákonné úroky z prodlení částečně kapitalizované ve výši 3 422,43 Kč. Žalovaná uvedenou částku žalobkyni přes upomínku neuhradila. b. Druhou smlouvu o zápůjčce [číslo] uzavřeli dne [datum]. Na základě ní původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 79 595 Kč (jistinu, úrok ve výši 11 028 Kč odpovídající sazbě ve výši 29 % ročně, částku ve výši 19 940 Kč za zpracování a doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 627 Kč), a to formou 18-ti měsíčních splátek ve výši 4 422 Kč. Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, zaplatila jen 13 500 Kč, naposledy zaplatila dne 16. 5. 2019 Poslední splátka byla sjednána na 4. 9. 2020. Dne [datum] původní věřitel uzavřel s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem. Hodnota pohledávky ke dni postoupení činila na jistině 36 251,75 Kč a příslušenství v podobě úroku z prodlení a úroku a dále navýšení účtované původním věřitelem, které žalobkyně nepožaduje. V žalobě požaduje žalobkyně přiznání jistiny ve výši 36 251,75 Kč a dále úroky částečně kapitalizované ve výši 3 066,29 Kč a zákonné úroky z prodlení částečně kapitalizované ve výši 5 419,64 Kč. Žalovaná uvedenou částku žalobkyni přes upomínku neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, vycházel soud pouze z důkazů, které předložil žalobce. 4. Soud předně zjistil, že se ve vztahu mezi účastníky objevuje několik cizích prvků. Žalovaná je občanem [země] a v době podání žaloby neměla na území ČR obvyklý pobyt, měla ho do 3. 6. 2019 (viz. č.l. 10, 16, 19), ve smlouvách je adresa žalované uvedena [ulice a číslo], [obec]. Soud se tedy musel zabývat nejdříve tím, zda je v dané věci vůbec dána jeho pravomoc a příslušnost o věci rozhodovat. <i>5. Dle čl. 4 Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (nařízení Brusel Ia) je možné osoby, které mají bydliště v některém členském státě bez ohledu na jejich státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu.</i> <i>6. Dle čl. 5 nařízení Brusel Ia osoby, které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly.</i> <i>7. Dle čl. 7 nařízení Brusel Ia osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována:</i> <i>1) a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;</i> <i>b) pro účely tohoto ustanovení, a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:</i> <i>- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo</i> <i>být dodáno,</i> <i>- v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo</i> <i>měly být poskytnuty;</i> <i>c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a);</i> <i>2) ve věcech týkajících se deliktní nebo kvazideliktní odpovědnosti u soudu místa, kde došlo nebo může dojít ke škodné události;</i> 8. Dle již shora citovaných ustanovení Nařízení Brusel I bis ve spojení s č.l. 8 5. obou uzavřených smluv je dána mezinárodní příslušnost, resp. pravomoc českých soudů. Místní příslušnost zdejšího soudu je pak dána posledním známým pobytem žalované na území České republiky dle § 86 odstavec 1 o.s.ř. <i>9. Podle čl. 3 odstavec 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, známé jako tzv. Nařízení Řím I 1. se smlouva se řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část.</i> <i>10. Podle čl. 4 odstavec 4 stejného nařízení není-li možné určit rozhodné právo podle odstavce 1 nebo 2, řídí se smlouva právem země, s níž je nejúžeji spojena.</i> 11. Po stránce hmotněprávní pak soud hodnotil věc následovně. Předně je třeba uvést, že soud vyšel z českého hmotného práva s ohledem na volbu práva, kterou účastníci učinili v čl. 10 smluv s tím, že současně by české hmotné právo s ohledem na místo uzavření smluv a místo poskytnutí zápůjčky bylo aplikováno i dle čl. 4 odstavec 4 nařízení Řím I. 12. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] postupně tři smlouvy o zápůjčce. První smlouva [číslo] byla uzavřena nejen přede dnem [datum] (neboť na její zaplacení byla částečně použita úhrada poskytnutá ze smlouvy [číslo]), ale číselná řada této smlouvy předchází i smlouvu [číslo]. Soud tedy dochází ke skutkovému závěru, že byla ze zmíněných třech smluv podepsána první v řadě. Ohledně poskytnutého plnění a dalších ujednání soud nemá žádných skutkových zjištění, tato smlouva nebyla ani předmětem řízení, pro právní hodnocení je však důležitá (viz níže). Dále byla dne [datum] podepsána smlouva [číslo] na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, ta byla předána v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit v 18ti měsíčních splátkách po 3008 Kč celkem 54 139 Kč, přičemž 30 000 Kč představuje dle smlouvy jistinu zápůjčky a 24 139 Kč je ve smlouvě označeno jako poplatek, který je dále rozčleněn na úrok ve výši 7 352 Kč odpovídající sazbě ve výši 29 % ročně, částku ve výši 10 178 Kč za zpracování a doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 6 609 Kč. První splátka byla splatná do konce kalendářního měsíce po uzavření smlouvy a další pak do posledního dne následujícího kalendářního měsíce. Podle strany 2 smlouvy byl mezi stranami sjednán úrok ve výši 29 % ročně. Pohledávky za žalovanou byly původním věřitelem postoupeny žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, jak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k postupní smlouvě. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem označeným jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, kterým byla žalovaná vyzvána k vrácení dlužné částky do 10 dnů po obdržení tohoto dopisu. Z podacího lístku je patrné, že oznámení o postoupení pohledávek bylo podáno k poštovní přepravě dne 25. 1. 2021. Předžalobní