38 C 325/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 9. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 904,80 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] byla prostředky komunikace na dálku mezi účastníky uzavřena smlouva o tzv. [anonymizováno] účtu. K procesu uzavření smlouvy uvedla, že žalované byl zaslán SMS zprávou jedinečný kód, kterým ověřila svůj podpis na smlouvě a její přijetí. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí služby spočívající v tom, že žalovaná je oprávněna zaplatit cenu zboží a poskytnuté služby objednané prostřednictvím e-shopů až po jejím vyzkoušení za předpokladu, že od smlouvy kupní či o poskytnutí služby neodstoupí a byla jí za tímto účelem poskytnuta tzv. [anonymizováno] karta. Žalobkyně za žalovanou hradila cenu služeb a kupní ceny na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené s prodejci a poskytovateli služeb a stala se tak věřitelkou pohledávek namísto původních prodávajících a poskytovatelů služeb. Žalovaná takto využila služby žalobkyně a na realizované nákupy zboží a poskytnuté služby za ní byla žalobkyní zaplacena částka 1 700,74 Kč, žalovaná však žalobkyni zaplatila jen 924,32 Kč, ta však byla využita jen na poplatky dle smlouvy, které tak byly poníženy na částku 204,06 Kč. Dluh požadovaný žalobkyní na jistině tedy odpovídá částce 1 700,74 Kč a dluh na poplatcích 204,06 Kč. Dále žalobkyně žádá uložení povinnosti k zaplacení zákonného úroku z prodlení z jistiny dluhu od 16. 4. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci vyjádřila při jednání dne [datum] tak, že si je nějakého dluhu vůči žalované vědoma, komunikovala se žalobkyní elektronicky, asi jí přišel nějaký kód, ale žádná smlouva jí nepřišla, nic nepodepsala, a to ani elektronicky. 3. Z provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně předložila listinu nazvanou Smlouva k službě [anonymizováno] účet, v níž je jako zákazník uvedena osoba žalované, listina však neobsahuje žádný podpis, tedy ani podpis elektronický za žalovanou. Listina obsahuje možnost zákazníka realizovat platby za zboží a služby prostřednictvím tohoto účtu, zákazníkovi plyne z listiny povinnost do 15. dne následujícího měsíce hradit vyúčtování takto provedených nákupů, a to vždy alespoň ve výši 10 % všech dosud neuhrazených čerpání, pod sankcí zesplatnění vyúčtování a vzniku povinnosti zaplatit„ účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu“, jejíž výše je uvedena v obchodních podmínkách. Listina odkazuje též na ceník obsahující poplatek za prodloužení splatnosti, uskutečněné včasnou platbou alespoň 10 % všech dosud nesplacených vyúčtování, ve výši 4,50 Kč za každou první až dvacátou odloženou stokorunu a ve výši 4 Kč za každou dvacátou první až čtyřicátou odloženou stokorunu. V únoru 2020 za žalovanou zaplatila žalobkyně poskytovatelům služeb a prodávajícím částku ve výši 1 373,73 Kč a vyúčtovala jí takto zaplacené ceny a dále poplatky za službu, odložení a prodlení v celkové výši 2 289,60 Kč. Žalovaná v únoru 2020 zaplatila žalobkyni částku 924,32 Kč. V březnu 2020 za žalovanou zaplatila žalobkyně částku ve výši 327,01 Kč a vyúčtovala jí takto zaplacenou cenu a dále poplatky za službu, prodlení a smluvní pokutu v celkové výši 847,17 Kč. Žalovaná v březnu 2020 nezaplatila ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní upomínkou ze dne 28. 1. 2021 k úhradě dluhu. 4. Soud nemá za prokázané tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy, neboť nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by návrh na uzavření Smlouvy ke službě [anonymizováno] účet byl žalovanou přijat či že by byla smlouva uzavřena prostředky komunikace na dálku. Tvrzení žalobkyně o tom, jakým procesem mělo dojít k uzavření smlouvy, nebyla podpořena žádným důkazem. Na předložené listině není připojen žádný podpis, a nebyl předložen ani žádný důkaz o připojení elektronického podpisu. Prokázáno nebylo ani tvrzení žalobkyně o postoupení pohledávky či pohledávek za žalovanou z titulu smluv kupních či o poskytování služeb. 5. Na základě tohoto skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. <i>6. Podle § 1879 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění (dále jen OZ) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>7. Podle § 1936 odst. 2 OZ kdo plní dluh jiného, aniž za dluh ručí a ani jinak dluh nezajistil, může na věřiteli požadovat před splněním nebo při něm, aby mu postoupil svoji pohledávku.</i> <i>8. Podle § 2991 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>9. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Soud měl v úmyslu při nařízeném jednání žalobkyni poučit o tom, že její tvrzení uvedená v žalobě o uzavření smlouvy a o postoupení pohledávek za žalovanou nepovažuje za prokázaná, s ohledem na její nepřítomnost u jednání však takto učinit nemohl. Soudní praxe se ustálila na závěru, že účastník, který se nedostaví k jednání, zbavuje se tím fakticky výhody-práva na poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., neboť tato poučovací povinnost je úzce spjata s jednáním ve věci. Pokud se tedy účastník dopředu vzdá účasti u jednání (žádá, aby jako v tomto případě bylo jednáno v jeho nepřítomnosti), vystavuje se tak riziku neúspěchu, neboť se dobrovolně vzdává i práva na poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. (viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 93 Co 234/2014. Soud tedy nemohl uzavřít, že by existoval právní důvod, právní titul, na jehož podkladě by mohla žalobkyně žádat částku, která je předmětem tohoto řízení. Žalobkyně však za žalovanou zaplatila částku ve výši 1700,74 Kč a žalovaná jí vrátila jen 924,32 Kč, rozdíl ve výši 776,42 Kč tedy představuje bezdůvodné obohacení (plnění za jiného) vzniklé na straně žalované ve smyslu § 2991 odstavec 2 OZ, které je povinna žalovaná žalobkyni vrátit, a proto jí soud vyhověl. Právo žalobkyně na úroky z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 obč. zák. Splatnost bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalované nastalo dnem následujícím poté, kdy žalobkyně za žalovanou plnění poskytla (tedy v únoru a březnu 2020), žalobkyně však žádala zaplacení příslušenství až od 16. 4. 2020, proto soud žalobě i ohledně zákonného úroku z prodlení od tohoto data z částky, ohledně které bylo žalobě vyhověno též vyhověl. Ohledně částky 924,32 Kč a nedoplatku na poplatcích ve výši 204,06 Kč (celkem tedy 1 128,38 Kč) a příslušenství z ní plynoucí pak byla žaloba zamítnuta. 11. Ohledně nákladů řízení soud vyšel z ustanovení § 142 odstavec 2 o.s.ř., když úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, proto soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.