38 C 335/2022-22 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24. 6. 2022 vydání rozhodnutí, jímž by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 11 536 Kč s příslušenstvím a povinnost nahradit vzniklé náklady řízení. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je bytový dům [adresa] na adrese [adresa] nadzemním podlaží tohoto domu. Nájemní vztah byl omezen dobou určitou do 31. 3. 2014 s automatickým prodlužováním, pokud nebude ve lhůtě 30 dní předem sděleno pronajímatelem, že na ukončení nájemního vztahu trvá. Nájemní vztah skončil ke dni 31. 3. 2014, byt byl žalobcem převzat jako opuštěný dne 30. 5. 2014. Žalovaní dluží za rok 2014 vyúčtování, a to v období do 31. 3. 2014 z titulu nájemního vztahu a v období od 1. 4. 2014 do 30. 5. 2014 z titulu bezdůvodného obohacení celkem ve výši 11 536 Kč, který byl splatný dne 31. 8. 2015. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili, v řízení zůstali pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobce i žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je vlastníkem pozemku p. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], část [územní celek], jehož součástí je dům [adresa]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovanými nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt [číslo] umístěný ve 3. NP předmětného domu na dobu určitou do 31. 3. 2014. Z evidenčního listu platného od 1. 7. 2013 je patrné, že nájemné činí 8 572 Kč a zálohy na vodné a stočné 2 450 Kč a na služby pak 1 400 Kč měsíčně. Z oznámení o ukončení nájemního vztahu ze dne 12. 2. 2014 je patrné, že žalobce oznámil žalovaným, že s ohledem na neplacení nájemného nemá zájem na dalším trvání nájemního vztahu a že byt má být žalovanými vyklizen a vyklizený žalobci předán nejpozději do 31. 3. 2014. Ze zápisu o převzetí opuštěného bytu ze dne 30. 5. 2014 plyne, že byt nebyl žalovanými řádně předán, ale ke dni odemčení žalobcem byl již vyklizen. Listinou nazvanou vyúčtování služeb pak byl za rok 2014 prokázán nedoplatek na vyúčtování ve výši 11 536 Kč, vyúčtování bylo splatné dne 31. 8. 2015. Žalovaní byli žalobcem vyzváni k zaplacení též předžalobní upomínkou ze dne 9. 2. 2021. Dokumenty byly zasílány na žalobci poslední známou adresu žalovaných. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku soud zjistil, že první žalovaný je účastníkem insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Plzni sp. zn. [insolvenční spisová značka] v pozici úpadce, účinky úpadku nastaly dne [datum], konec lhůty pro přihlášení pohledávek nastal dne [datum]. <i>5. Podle § 2201 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>6. Podle § 2295 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.</i> <i>7. Podle § 2247 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.</i> <i>8. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.</i> <i>9. Podle § 2913 odstavec 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně.</i> <i>10. Podle § 2992 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 11. Bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl nájemní vztah, který trval až do 31. 3. 2014, kdy zanikl dle § 2285 OZ a čl. VIII odstavec 1 nájemní smlouvy s ohledem na výzvu žalobce k vyklizení a předání bytu a byt sice nebyl řádně předán žalobci, ale byl ke dni otevření žalobcem 30. 5. 2014 vyklizen. Žalovaní jsou tak povinni zaplatit za skutečně spotřebované služby v roce 2014 za období, po které byt částečně i bez existence právního titulu užívali částku ve výši 11 536 Kč. Soud proto žalobě vyhověl. Rovněž důvodným je požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který opírá o ustanovení § 1968 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Počátek prodlení se pak odvíjí od 1. 9. 2015, kdy uplynula lhůta splatnosti doručeného a řádně vystaveného vyúčtování. Vzhledem k pluralitě žalovaných jim byla povinnost uložena společně a nerozdílně. Insolvenční řízení nemá do předmětné pohledávky žádný dopad, neboť pohledávku nebylo možné s ohledem na její splatnost uplatnit přihláškou. 12. Lhůta pro zaplacení byla stanovena dle § 160 o.s.ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 536 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.