CS · EN DE FR brzy

38 C 338/2022-26 — Okresní soud Plzeň-město

ECLI: ECLI:CZ:OSPM:2022:38.C.338.2022.1
Datum: 2022-11-29
Předmět: O zaplacení 596 373,52 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb."]
["smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: O zaplacení 596 373,52 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 2395 (89/2012 Sb.).
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 8. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 596 373,52 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 600 000 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok z úvěru ve výši 5,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po 7 288,14 Kč měsíčně vždy k 25.tému dni v měsíci počínaje 25. 8. 2021. Žalovaný své povinnosti neplnil a nereagoval ani na výzvy k zaplacení, žalobkyně proto využila svého práva a úvěr zesplatnila k 28. 2. 2022 a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení, žalovaný však ničeho nezaplatil. Dluh žalovaného činí 592 788,52 Kč na jistině, úroku z úvěru ve výši 14 869,12 Kč kapitalizovaný ke dni splatnosti, smluvní poplatky ve výši 3585 Kč a zákonného úroku z prodlení, který částečně kapitalizovala. 2. Podáním doručeným soudu dne 31. 10. 2022 žalobkyně vzala částečně žalobu zpět co do částky 3 546,30 Kč, kterou žalovaný dne 21. 9. 2022 zaplatil a vysvětlil výpočet poplatku, úroku z prodlení a úroku. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav, který odpovídá tvrzením v žalobě. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným elektronickou formou smlouvu o úvěru č. úvěrového účtu [bankovní účet] (viz smlouva v EPR spisu), na základě které žalovanému poskytla téhož dne částku ve výši 600 000 Kč (viz výpis z úvěrového účtu v EPR spisu). Ve smlouvě byl sjednán úrok z úvěru ve výši 5,90 % ročně, RPSN činila 6,11 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet ve splátkách po 7 336,10 Kč měsíčně včetně pojištění vždy k 25.tému dni v měsíci, počínaje 25. 8. 2021. Žalovaný své povinnosti neplnil, dopisem ze dne 3. 3. 2022 žalobkyně využila svého práva a zesplatnila k 28. 2. 2022 celý zbytek úvěru a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení částkou ve výši 611 855,91 Kč, ve které jsou zahrnuty jistina, poplatky a kapitalizovaný úrok z prodlení, a kapitalizovaný úrok (viz citovaný dopis v EPR spisu). Žalovaný však dle tvrzení žalobkyně, které nijak nesporoval, ničeho nezaplatil. Dluh žalovaného byl žalobkyní vyčíslen na částku 592 788,52 Kč na jistině, k tomu smluvní úrok ve výši 14 869,12 Kč a splatné poplatky ve výši 3 585 Kč (viz výpisy z úvěrového účtu EPR spis). Do prodlení s placením celého dluhu se dostal žalovaný s ohledem na výzvu žalobkyně ze dne 3. 3. 2022 ke dni, kterým bylo oznámeno zesplatnění kde dni 28. 2. 2022 dne 1. 3. 2022. Do prodlení s jednotlivými splátkami se však žalovaný dostal vždy k 25tému dni v měsíci. Žalobkyně kapitalizovala úrok z prodlení do 27. 7. 2022 a úrok za dobu do 28. 2. 2022. Dle tvrzení žalobkyně dne 21. 9. 2022 zaplatil žalovaný 3 546,30 Kč, které byly započteny na zaplacení jistiny ve výši 592 788, 52 Kč. <i>6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.</i> <i>9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.</i> 10. S ohledem na zpětvzetí žaloby soud postupoval dle § 96 o.s.ř. a řízení částečně do výše po zahájení řízení zaplacené částky s příslušenstvím zastavil. 11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku o úvěru. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla jako peněžní ústav žalovanému úvěr a ten se jej zavázal společně s úroky a poplatky za vedení účtu vrátit. Pokud své povinnosti nesplnil a byl k jejich splnění opětovně vyzván a žalobkyně využila svého ve smlouvě sjednaného práva dle § 1931 občanského zákoníku k zaplacení celého dluhu při splnění ujednaných podmínek, stal se dluh splatným dne 28. 2. 2022 jako celek ve výši 611 855,91 Kč. Tato částka představuje jistinu uvedenou ve výroku rozsudku. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Počátek prodlení s vrácením nedoplatku úvěru ve výši 592 788,52 Kč nastal po zespaltnění úvěru dne 28. 2. 2022, prodlení s jednotlivými splátkami však nastalo dříve, úrok z prodlení z jednotlivých splátek pak byl kapitalizován a vyčíslen na 19 575,61 Kč do 27. 7. 2022 Kč, soud proto žalobě i v této částce vyhověl. Vedle úroku z prodlení je povinností žalovaného zaplatit i sjednané úroky ve výši 5,9% ročně z jistiny ze stejné částky od 26. 9. 2021, resp. z jednotlivých splátek i od dřívějšího data. Soud vyšel z listiny předložené žalobkyní (výpis z úvěrového účtu a oznámení o prohlášení úvěru za splatný - EPR spis), za období do 28. 2. 2022 bylo vyčísleno 14 869,12 Kč na úrocích, soud přiznal žalobkyni nárok na částku požadovanou petitem. Pokud se týká úroku z prodlení, soud přiznal žalobkyni nárok na požadovanou procentuální výši 11,75 % ročně dle výše odpovídající obecně závazným předpisům. Proto soud žalobě žalobkyně vyhověl v plném rozsahu. Lhůta pro zaplacení byla stanovena v souladu s § 160 odstavec 1 o.s.ř. 12. Nad rámec shora uvedeného soud dodává, že smlouvu o úvěru shledal jako platnou a v souladu s judikaturou vyšších soudů. Pro zjednodušení odůvodnění těchto závěrů lze odkázat ohledně výše úrokové sazby úvěru na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v němž je vyřčen názor na rozpor určité výše úroků sjednaných ve smyslu ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku v porovnání s úrokovou mírou obvyklou v době jejich sjednání, tj. s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ohledně povinnosti poskytovatele zápůjček a úvěrů prověřit schopnost dlužníka úvěr splácet dle § 9 odstavec 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru soud pro zjednodušení odkazuje na závěry plynoucí z nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 z 26. 2. 2019, rozsudků Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 z 25. 7. 2018, Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015, Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a dále pak z rozhodnutí Soudního dvora EU, sp. zn. C -679/18. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 63 786 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 23 856 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 596 373,52 Kč sestávající z částky 10 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby ve věci a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Citovaná ustanovení

§ 2395 (89/2012 Sb.)
DomůŽivotní situaceOtázkyPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIWidget pro webyO násKontaktVOPGDPRReklamace

Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.