38 C 368/2021 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 9. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 3 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč s tím, že úvěr bude vrácen do 21. 9. 2021. Úvěrová smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím webové stránky www.nazivnost.cz, návrh smlouvy byl zaslán žalobkyní na podkladě žádosti žalovaného a žalovaný tento návrh akceptoval po zadání uživatelského jména a kódu zaslaného SMS zprávou na telefonní číslo žalovaného. Částka ve výši 3 000 kč byla zaslána žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet]. Žalobkyně má dle čl. 3 1. smlouvy nárok kromě poskytnuté částky též na poplatek ve výši 840 Kč (60 Kč denně). Žalovaný dluh nevrátil ani po zaslání předžalobní upomínky ze dne 13. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání, žalovaný se k jednání nedostavil, právní zástupce žalobkyně se z jednání omluvil. 4. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalobkyně je podnikatelem zapsaným v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze mimo jiné pro předmět podnikání poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (viz výpis z OR) a žalovaný je zapsán jako podnikatel v živnostenském rejstříku vedeném [stát. instituce] pod IČ uvedeným shora (viz č.l. 22). Účastníci dne [datum] uzavřeli jako podnikatelé při své podnikatelské činnosti elektronickou cestou smlouvu o podnikatelském úvěru č [číslo], na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku a poplatek ve výši 2% denně vrátit žalobkyni do 21. 9. 2020, žalovaný uvedl své bankovní spojení – č. účtu [bankovní účet] u [příjmení] [příjmení] (viz č.l. 15-17). Dne [datum] v [anonymizována dvě slova] hod byla žalobkyní odeslaná částka ve výši 3001 Kč na účet shodující se s bankovním spojením uvedeným v úvěrové smlouvě (viz č.l. 17) a to poté, kdy z tohoto účtu byla odeslána částka 1 Kč dne [datum] v [číslo] hod (viz č.l. 17 rub). Dopisem ze dne 13. 12. 2020 byl žalovaný vyzván právním zástupcem žalobkyně k zaplacení dluhu (viz č.l. 25). Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. <i>5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.</i> 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní v pozici podnikatelů byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 3 000 Kč Smlouva o úvěru byla shledána platným právním jednáním, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, nejedná se současně s ohledem na postavení žalovaného o úvěr spotřebitelský, proto soud nezkoumal soulad se zákonem o spotřebitelském úvěru. Současně soud zjistil, že ve smlouvě je přesně a přehledně sjednána úroková sazba i doba splatnosti. Bylo prokázáno, že žalovaný částku ve výši 3 000 Kč skutečně obdržel, a to na ve smlouvě uvedený účet, z něhož navíc zaslal platbu ve výši 1 Kč. Soud akceptoval i výši sjednaného úroku za půjčení peněz, kdy sazba sice přesahuje běžnou úrokovou sazbu uváděnou v daném místě a čase bankami, nicméně je třeba uvážit, že peníze byly poskytnuty krátkodobě bez zajištění a současně je soud toho názoru, že na osobu podnikatele je potřeba klást vyšší požadavky a vyšší míru jeho odpovědnosti ve vztahu k přebíraným závazkům. Důvodným shledal soud také nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve smyslu § 1970 OZ, doba prodlení se odvozuje od uplynutí lhůty pro vrácení úvěru. 9. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 840 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.