38 C 5/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 25. 10. 2021 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 075 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný použil dne [datum] ke své přepravě dopravní prostředek – [anonymizováno] [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] [anonymizováno] provozovaný právním předchůdcem žalobkyně a na výzvu pověřené osoby právního předchůdce žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem, proto mu vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně jízdné a přirážku k jízdnému, což doposud neučinil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo ke změně v osobě věřitele, změna byla žalovanému oznámena. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání v samotné žalobě, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne [datum] je patrné, že ve [anonymizováno] [číslo] byl na základě předložení občanského průkazu žalovaným [číslo] vystavena obyčejná jednosměrná jízdenka na jízdné ve výši 75 Kč s přirážkou ve výši 1000 Kč ve vlakové třídě 2 pro 1 osobu. Žalovaný převzetí potvrdil podpisem. Soud tedy považuje jízdu uskutečněnou žalovaným za zjištěnou a prokázanou a stejně tak i skutečnost, že žalovaný cestoval, byl kontrolován kontrolním orgánem právního předchůdce žalobkyně a na jeho výzvu se neprokázal platnou jízdenkou, nezaplatil jízdné ve výši 75 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč Tyto skutečnosti jsou prokázány dále též oznámením o závadách sepsaném vlakvedoucí ze dne [datum]. 5. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek podle § 1879 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. v platném znění. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 14. 9. 2021 a byl vyzván k zaplacení pohledávky ve lhůtě do 10ti dnů od doručení oznámení, oznámení bylo odesláno žalovanému 15.9.2021 (viz. Výzva k zaplacení a oznámení o postoupení pohledávky). <i>6. Dle § 2550 občanského zákoníku, v rozhodném znění, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.</i> <i>7. Dle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., v rozhodném znění, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč [právnická osoba] pak je stanovena přirážka ve výši 1000 Kč.</i> <i>8. Dle § 37 odst. 4 zákona písm. d) č. 266/1994 Sb., v rozhodném znění, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.</i> <i>9. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice vlaku nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.</i> <i>10. Dle § 7 odstavec 6) vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.</i> 11. Žalovaný použil veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobkyně, aniž by zaplatil jízdné. V důsledku tohoto jednání mu vznikla povinnost zaplatit předchůdci žalobkyně kromě ceny jízdného ve výši 75 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Jelikož žalovaný tuto svoji povinnost nesplnil, dostal se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, když úroky z prodlení jsou požadovány žalobkyní ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění. Bylo též prokázáno, že došlo ke změně v osobě věřitele v důsledku postoupení pohledávky na žalobkyni dle § 1879 občanského zákoníku. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a žalovaného zavázal povinností zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně jejího příslušenství ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 12. Žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, jež spočívají pouze v soudním poplatku zaplaceném ve správné výši 400 Kč a je třeba je zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Náhradu nákladů právního zastoupení soud žalobkyni nepřiznal, neboť zjistil, že v době zaslání předžalobní upomínky spojené s oznámením o postoupení pohledávky a stejně tak i v době podání žaloby byl jediným společníkem a současně též jednatelem žalobkyně advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení], další zastoupení advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud tedy nepovažuje za nezbytné s ohledem na charakter žaloby, která je formulářová, jednoduchá, skutkově ani [anonymizováno] není složitá. Právní zastoupení dalším advokátem tak soud vnímá jako nadbytečné, a tedy jako zneužití práva na právní zastoupení (srov. ve velmi podobných věcech nálezy Ústavního soudu ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. I. ÚS 585/17, a ze dne 10. 4. 2018, sp. zn. IV. ÚS 193/17).