38 C 91/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 12. 2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo uhradit jí částku 1 311,36 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako provozovatel pohřebiště na území [územní celek] uzavřela dne [datum] se žalovaným nájemní smlouvu, jejímž předmětem je zřízení nájmu k hrobovému místu na pohřebišti v [obec], [anonymizováno] hřbitov v části [anonymizováno] 66 S 80 typu hrob o výměře 2,30 m x 1,25m, a to na dobu určitou v délce trvání 10 let, tedy do 20. 12. 2020. Výše nájemného byla určena ceníkem prací a služeb hřbitovních a kremačních platným pro příslušný kalendářní rok, a to částkou 437,12 Kč ročně dle usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne 13. 10. 2011 (součet nájemného za hrob ve výši 394 Kč a poplatku ve výši 15 Kč za plochu o velikosti 1m2 a rok hrobu). Nájemné je splatné vždy k 31. 12. příslušného kalendářního roku. Žalovaný za roky 2018, 2019 neuhradil ničeho. Za dobu od 21.12.2020 do 31.12.2020 žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení ve výši odpovídající nájemnému. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasil již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, soud jeho souhlas tedy předpokládal a vycházel z důkazů, které předložil žalobce i žalovaný. 4. Soud vyhověl žalobě, neboť z doložených listinných důkazů má soud za prokázaná tvrzení žalobkyně o uzavřené nájemní smlouvě, jejímž předmětem je pronájem v žalobě uvedeného hrobového místa na pohřebišti, a to na dobu určitou v délce trvání 10 let, tedy do 20. 12. 2020 a dále faktické užívání hrobového místa i po skončení doby nájmu tedy od 21. 12. 2020 do 31. 12. 2020 Nájemní smlouva byla sjednána na dobu 10 let a žalovaný se v ní zavázal hradit za zřízené hrobové místo nájemné ve výši stanovené cenovým věstníkem pro příslušný kalendářní rok a za služby spojené s nájmem místa na pohřebišti částku rovněž stanovenou dle platného ceníku pro daný kalendářní rok s tím, že platby jsou splatné do 31. 12. každého kalendářního roku. Výše těchto plateb byla v řízení doložena ceníky prací a služeb hřbitovních a kremačních dle usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne 13. 10. 2011, tedy zřizovatelem žalobkyně a účinnými od 1. 1. 2013, které stanovily výši nájemného a výši poplatků způsobem, který je uveden výše v odůvodnění tohoto rozsudku – pro hrob ve výši 437,12 Kč ročně (394 paušál za rok a 15 Kč poplatek za plochu) (viz. nájemní smlouva, Ceník prací a služeb hřbitovních a kremačních platný od 1. 1. 2013, usnesení RMP č. 1272/2011). Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě žalované částky dopisem, kterým byl upozorněn na skutečnost, že není uhrazeno nájemné za roky 2019 - 2020. Dluh žalovaný nezaplatil. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Nájemní smlouva byla mezi účastníky sjednána dle § 25 odst. 1 a 2 zák. č. 256/2001 Sb. o pohřebnictví a žalobkyně doložila, že je ve věci aktivně věcně legitimována, neboť se svěřeným majetkem, mezi který patří i Ústřední hřbitov v [obec], je na základě zřizovací listiny oprávněna hospodařit jako s majetkem vlastním a je tedy oprávněna žalovaný dluh po žalovaném vymáhat vlastním jménem a na vlastní účet. Za období od 21. 12. 2020 do 31. 12. 2020 pak nárok odpovídá bezdůvodnému obohacení dle § 2991 občanského zákoníku ve výši odpovídající předchozímu ujednanému nájemnému, když soud analogicky použil úvahu plynoucí z ustanovení § 2295 občanského zákoníku. Žalovaný se dostal do prodlení vždy s platbu ročního nájemného ke dni 1. 1. následujícího kalendářního roku. Soud proto přiznal též zákonný úrok z prodlení za dobu prodlení dle § 1970 odst. 1, 2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb. ve znění platném od 1. 1. 2014 s ohledem na datum vzniku prodlení), doba prodlení se odvozuje od splatnosti nájemného vždy za dané období, proto za období roku 2018 první den prodlení nastal dne 1. 1. 2019 a v následujících obdobích pak byl určen stejnou úvahou. 6. O lhůtách ke splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč.