39 C 228/2022-16 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem doručeným Okresnímu soudu Plzeň-město dne 14. 9. 2022 se manželka domáhala rozvodu svého manželství, uvedla, že manželství bylo uzavřeno dne 6. 8. 2016, u obou se jednalo o druhé manželství, z manželství se nenarodilo žádné dítě. Poslední společné bydliště měli manželé na adrese [adresa manžela a manželky]. Manželka uvedla, že manželství bylo uzavřeno po delší známosti, bylo spokojené, manželé si rozuměli. V průběhu dalších let začalo docházet k dílčím neshodám, ty se bohužel prohlubovaly. Manželka zjistila, že manžel, když dochází k nějakým problémům, není ochoten ustoupit ze svého názoru. V roce 2021 dokončili manželé výstavbu nového rodinného domu, kde měl být nadále veden společný život. Bylo také domluveno, že v domě budou upraveny dva pokoje pro potřebu matky manželky. Poté, co se do bytu nastěhovala manželka i její matka, manžel se již nenastěhoval, o vánočních svátcích 2021 se manželce neozval a zůstal bydlet v původním bytě. Počátkem roku 2022 se účastníci snažili věc vyřešit prostřednictvím psycholožky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], proběhlo několik společných schůzek i schůzek individuálních, nicméně k nápravě nedošlo, odluka manželů trvá od listopadu 2021. Manželka se snažila dohodnout se na rozvodu i na rozdělení majetku, manžel se však jakémukoliv jednání vyhýbá. 2. Manžel se k návrhu nevyjádřil. Při jednání soudu dne 8. 12. 2022 uvedl, že on by si přál, aby manželství bylo zachováno, následně pak uvedl, že nechce manželce v rozvodu bránit. 3. Z oddacího listu ze dne 8. 8. 2016 bylo zjištěno, že v knize manželství [příjmení] úřadu [obec] je ve svazku 4, ročník 2016, na straně 4 pod pořadovým [číslo] zapsáno manželství [celé jméno manžela] a [jméno] [příjmení], rozené [příjmení] uzavřené dne 6. 8. 2016. Oba vstupovali do manželství jako rozvedení. Ze shodných tvrzení účastníků a z evidence obyvatel bylo ověřeno, že manželé nemají žádné společné děti. Manželé shodně uvedli, že dohodu o vypořádání majetku neuzavřeli. Soud tedy jako důkaz provedl účastnické výpovědi. Manželka konstatovala, že než se vzali, vztah trval asi 17 let, byl hezký. Domluvili se na tom, že postaví dům za peníze manželky, byly použity také peníze z prodeje bytu manželčiny matky. Manželka se nastěhovala do domu v listopadu 2021 společně se svojí matkou, bylo domluveno, že manžel se nastěhuje o vánocích. Manžel už ale nepřišel ani na společný oběd, který vždycky na Štědrý den dělají, kam dochází i dcera. Pokud se manželka zeptala, zda přijde k večeři, uvedl, že nikoliv, stejně proběhly celé svátky až do [jméno]. Když se jej manželka ptala na důvody jeho chování, uvedl, že si potřeboval nějakým způsobem odpočinout. Ona viděla problém v tom, že nedokáže žít ani s její matkou ve společné domácnosti. Manželka potvrdila, že se účastníci snažili svůj vztah nějakým způsobem napravit prostřednictvím manželské poradny a psycholožek, proběhly schůzky společné i individuální. Nicméně tyto schůzky neměly za výsledek to, že by se manželské soužití obnovilo, fakticky vyplynuly na povrch rozdílné povahy účastníků. Ona sama se domnívá, že krize nastala už před tím, ona se nechala pohltit manželovým životem. V době, kdy pracoval, tak se snažila ho neustále podporovat, chtěla, aby byl spokojený. On ale poté, co se dostal na dost vysoká místa, začal hodně řešit peníze, které ona nepovažuje za prioritu, také měl pocit, že její práce není dost dobrá. Ona však před finančním ohodnocením dává přednost spokojenosti v práci. Manžel se snažil také kontaktovat její dceru, kterou vlastně od sedmi let vychovával, pak jí ale měl za zlé, že manželku nepřemlouvala k návratu. Ona se domnívá také, že aktuálně má manžel už jiný vztah, jezdí na výlety s přítelkyní, dokonce s ní byl na zahraniční dovolené, když se ho na to zeptala, takto potvrdil. Ji mrzelo, že oni po celou dobu trvání vztahu v zahraničí nebyli, a teď on jel s přítelkyní. Ona aktuálně není schopna vrátit se do původního způsobu života, neumí si představit, že by jejich vztah fungoval jako dřív. Oni už se v podstatě dřív nedohodli na spoustě věcí. Problém byli třeba společní známí, které manžel odmítal navštěvovat, ona to řešila sama. Teď už si na situaci, kdy je soběstačná, zvykla. Dokáže se postarat o sebe a zajistit i matku. Příčinu rozvratu vidí právě v rozdílných povahách obou partnerů. 4. Pokud se k věci vyjádřil manžel, ten uvedl, že nevnímal problémy v manželství, ale je pravda, že když stavěli dům, dostal se do určitého tlaku, který postupně začal být neúnosný. On musel v práci řešit složité otázky a pak ještě večer řešil stavbu domu. On sám vlastně inicioval to, aby se dům koncipoval tak, aby tam mohla žít i matka manželky, protože do budoucna měl za to, že to bude lepší uspořádání. On se v průběhu manželství snažil, aby rodina byla co nejlépe zabezpečena, a to i finančně. Zajistil, aby dcera manželky, kterou vlastně od sedmi let vychovával, vystudovala vysokou školu, umožnil jí i půlroční stáž v Mexiku, řešil, aby měla i dostatečné vybavení srovnatelné se svými spolužáky. Pokud se vyjádřil k problému, který vznikl o vánočních svátcích 2021, tak uvedl, že potřeboval vypnout, cítil se pod značným tlakem. Když se ale chtěl po vánocích nastěhovat, manželka ho odmítla. Nastěhování mu nedovolila. Jeho to zarazilo, ovšem chtěl tu situaci nějakým způsobem řešit. Inicioval návštěvu psycholožky, když s tím nápadem seznámil manželku, tak souhlasila, ale v podstatě mu řekla, aby si od toho moc nesliboval. Psycholožka jim v závěru doporučila jen to, aby si dali určitý čas na uklidnění emocí. Manžel uvedl, že se s manželkou ale nadále stýká, mají občas společná setkání tak asi třikrát do měsíce, ta on považuje za příjemná. Pokud se baví o přítomnosti, není žádný problém, pokud ovšem narazí na otázky dalšího soužití, nikam to nevede. Naposledy si třeba předali drobnosti k Mikuláši. Popřel, že by měl mimomanželský vztah, uvedl, že žije sám. Je pravdou, že má kamarády a kamarádky, se kterými jezdí na výlet a na dovolené, ale velmi rád by manželství zachránil. Nicméně uznal, že za dobu devíti měsíců do jednání soudu v podstatě žádné zlepšení nenastalo. Manželka mu dává na otázky ohledně společného soužití odpovědi, které nejsou jasné, ani neříká, že je konec, ani neříká, že by se chtěla vrátit. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. 5. Podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Rozvod nesmí být v rozporu se zájmy nezletilého dítěte, případně se zájmy manžela, který se na rozvratu, porušení manželských povinností převážně nepodílel, kterému by také byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma. 6. Po provedeném dokazování, a to zejména z účastnických výpovědí obou manželů, soud dospěl k závěru, že aktuálně je situace v manželství taková, že není naděje na jeho normální fungování. Soud konstatuje, že již sama doba, po kterou odloučení trvá, tedy více než rok, je dostatečným důkazem o tom, že manželství nefunguje a nebylo dosaženo žádného úspěchu ve snaze se k běžnému fungování vrátit. Oba účastníci uvedli, že výsledky nepřineslo ani sezení s psycholožkou či její intervence, když pouze doporučila odpočinout si od vzájemných emocí. Ani po dobu dalších devíti měsíců nedošlo k tomu, že by se manželské soužití, byť třeba na krátkou dobu, obnovilo. Účastníci se sice stýkají, ale pokud hovoří o dalším životě, žádné výsledky toto nemá. 7. Soud dospěl k závěru, že aktuálně není na místě tento pouze formální svazek zachovávat, byť nevylučuje, že do budoucna manželé opět společnou cestu naleznou. Nyní je však situace taková, že zejména žalobkyně odmítá manželské soužití obnovit s tím, že manželovi již nevěří, a přes tuto skutečnost není schopna se přenést. Soud konstatuje, že za těchto podmínek považuje zachování manželství v podobě formálního svazku za bezpředmětné, a proto manželství rozvedl. Jeho rozvrat aktuálně považuje za skutečně hluboký a v dané fázi nevratný. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu, v řízení ve věcech statusových, manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení.