14 C 190/2018-161 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou z 15. 5. 2018 domáhali se tehdy ještě dva žalobci (a) [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně], (b) [anonymizováno] [celé jméno žalobce], vyklizení svého pozemku [číslo] jehož spoluvlastníkem z jedné poloviny je [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] a co do jedné dvanáctiny byl tehdy druhý žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce]. 2. V usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud připustil dle § 95 o.s.ř. změnu žalobního návrhu tak, že i nadále platí požadavek na vyklizení parcely pozemku p. [číslo] – zahrada, zapsáno na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], [územní celek], okres [okres] u [stát. instituce], Katastrální pracoviště Plzeň – město, a dále je nově vznesen požadavek, odstranit stavbu zděného plotu, který je zřízen na hranici pozemku [číslo] a pozemku [číslo] v k.ú. [obec], tedy zřízen podélně na ulici [ulice] v k.ú. [obec], a to v rozsahu od hranice vlastnictví k pozemku [číslo] v k.ú. [obec], do hranice vlastnictví k pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [obec] a dále je vznesen požadavek vůči žalované, odstranit stavbu užívanou jako skleník, zřízenou na pozemku [číslo] v k.ú. [obec]. Usnesení nabylo právní moci dne 27. 3. 2023. 3. Dále usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], pak reagoval soud na změnu spoluvlastnické struktury, kdy s účinky ke dni 2. 1. 2023 prodal [anonymizováno] [celé jméno žalobce] svůj spoluvlastnický podíl žalobkyni a), proto soud rozhodl o vstupu žalobkyně a) do řízení, a to na místo dosavadního žalobce b). Takto zůstala jedinou žalobkyní [příjmení] [celé jméno žalobkyně]. 4. Žalovaná navrhoval zamítnutí žaloby. Uvedla zejména, že převzala vlastnictví sousedního pozemku [číslo] (a s ním souvisejícího pozemku [číslo] s domem) v dobré víře o tom, že pozemek [číslo] zahrnuje také parcelu předmětnou ([číslo]), a proto došlo k vydržení parcely [číslo]. Okruh žalobců také neodpovídá 100% vlastnictví předmětné parcely, když např. město jako menšinový spoluvlastník s podílem jedna čtvrtina se k žalobě nepřipojil. Aktuálně také probíhá řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětné parcele a je tedy nutné řízení přerušit a vyčkat na změnu (reálné rozdělení) spoluvlastnictví. 5. Soud vzal za prokázaný tento skutkový děj: 6. V dalším bude citováno též z odůvodnění rozsudku ve věci zdejšího soudu [spisová značka] (o určení vlastnictví). Pozemek [parcelní číslo] – zahrada o výměře 698 m² v obci a katastrálním území [obec] podle výpisu z katastru nemovitostí vlastnicky náleží žalobkyni. 7. Žalovaná je vlastníkem pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 114 m² v obci a katastrálním území [obec], jehož součástí je stavba [adresa], část [územní celek] – rodinný dům na adrese [adresa žalované, žalobce a žalobkyně]. 8. Dále žalované patří [parcelní číslo] – zahrada o výměře 686 m². 9. Soud ve věci [spisová značka] provedl ohledání nemovitých věcí v rámci místního šetření. Poznamenává se, že ve věci [spisová značka] bylo ohledání provedeno až po vyhlášení částečného rozsudku ze dne [datum], a proto níže uvedená zjištění jsou uváděna jako prokázaná právě protokolem o místním šetření ve věci [spisová značka], v níž skutková zjištění jako taková nebyla předmětem žádných rozporů. 10. Zjištěno bylo, že pozemek [parcelní číslo] spolu s pozemkem žalované [parcelní číslo] tvoří dohromady jeden funkční celek zahrady kolem rodinného domu, mezi pozemky není žádná rozhrada ani vyznačení průběhu katastrální hranice, oba pozemky jsou společně jako jeden celek oplocené, včetně uličního oplocení, které má po celé délce jednotnou podezdívku. Při vyhledání průběhu katastrální hranice v terénu je zřejmé, že sporný pozemek tvoří přibližně polovinu plochy zahrady, jedná se o její významnou a nepřehlédnutelnou část. Na sporném pozemku [parcelní číslo] se nachází stavba skleníku, který dle předložených listin vystavěli rodiče žalované. 11. Rodiče žalované nabyli nemovité věci, které byly předmětem darování, částečně vyvlastněním a částečně výstavbou, viz níže. 12. Dopisem z 16. 2. 1954 se [jméno] [příjmení], otec žalobkyně, obracel na tehdejší vlastníky pozemku č. kat. [číslo] (původní celek parcely, z něhož byly odděleny pozdější parcely [číslo]) se žádostí o dobrovolný odprodej pozemku, neboť mu bylo uděleno právo stavby rodinného domku. 13. Na tento dopis odpověděl [anonymizována dvě slova] dopisem z 23. 2. 1954, v němž uvedl, že by byl ochoten svůj díl odprodat, ostatní spoluvlastníci jsou však v cizině. 14. Dopisem z 12. 4. 1954 se [anonymizována dvě slova] [číslo] Ministerstva stavebnictví písemně obrátila na otce [příjmení] [jméno] [příjmení] (tj. na tehdejšího spoluvlastníka) s výzvou, zda je ochoten odprodat podíl na uvedeném pozemku [jméno] [příjmení], zaměstnanci střediska v [obec], jemuž vedení základny přidělilo rodinný domek pro individuální výstavbu. Zároveň byl adresát upozorněn, že pokud by jeho vyjádření bylo negativní, byli by nuceni požádat o zahájení vyvlastňovacího řízení. 15. Vyvlastňovací řízení pak zahájil [anonymizována tři slova] v [obec] oznámením ze dne 21. 5. 1954. 16. Dopisem z 19. 4. 1957 se otec žalované obracel na [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že rozhodnutím Krajského národního výboru v [obec] ze dne 28. 3. 1957 byl vyvlastněn díl jejich pozemku č. kat. [číslo] v [obec], na němž už stojí jeho rodinný dům. I přesto, že Městský národní výbor v [obec] má s nevyvlastněnou částí své úmysly, má pisatel zájem dohodnout se s vlastníky části zahrady o nájmu, zřízení předkupního práva a jednat o společném oplocení celé původní parcely. 17. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na dopis odpověděl tak, že je zásadně proti jakémukoliv oplocení, je ovšem ochoten s otcem žalobkyně projednat koupi zbývající části pozemku (oba dopisy jsou založeny na č.l. 123, 124). 18. V únoru 1976 byl vyhotoven geometrický plán pro vyznačení domu na parc. [číslo] podle něhož byly vyměřeny dvě nové parcely [číslo] o výměře [číslo] m² a [číslo] o výměře 113 m². 19. Dne 7. 1. 1981 podal otec žalobkyně, [jméno] [příjmení], u Obvodního národního výboru [obec a číslo] žádost o povolení stavby skleníku. 20. Rozhodnutím Obvodního národního výboru [obec a číslo] ze dne [datum] bylo vydáno stavební povolení na stavbu skleníku na pozemku č. kat. [číslo] v katastrálním území [obec]. 21. Žalovaná [celé jméno žalované] nabyla vlastnické právo k nemovitostem p. [číslo] [parcelní číslo] smlouvou darovací a smlouvu o zřízení věcného břemene, která byla sepsána notářským zápisem státního notářství [okres], státní notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], dne [datum rozhodnutí], pod [číslo jednací] Touto smlouvou manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (rodiče žalované) jakožto bezpodíloví spoluvlastníci darovali žalované rodinný domek [adresa] v [obec], ulice [ulice a číslo], se st. p. [číslo] o výměře 113 m² a zahradou č. parc. [číslo] o výměře 687 m², nemovitosti zapsané u [anonymizována dvě slova] v [obec] na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území [obec]. 22. V souvislosti s darováním nemovitostí byl tehdy opatřen (a žalovaná se s jeho obsahem seznámila) znalecký posudek o ceně objektu rodinného domu, který vyhotovil [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] jako podklad pro převod nemovitosti. Z obsahu posudku vyplývá, že jeho podkladem byl mimo jiné geometrický plán, přičemž v části ocenění pozemku se jednoznačně uvádí výměra obou pozemků, které byly předmětem převodu s tím, že výměra činí celkem 800 m². Geometrický plán, který byl podkladem pro posudek, obsahuje zcela jednoznačné prostorové zaměření nynějšího pozemku [číslo] (o kterém bylo tudíž všem zcela jasné, že darován není), když podle tohoto plánu se navrhuje z původního pozemku čísla katastrálního [číslo] oddělit díl„ a“ o výměře 800 m², tedy pozemky parc. [číslo]. 23. Dne 16. 12. 1987 byla [anonymizována dvě slova] [okres] dodána vlastní listina označená jako odstranění nesouladu mezi faktickým právním stavem a zápisem v evidenci nemovitostí ohledně parcelního čísla [číslo] a [číslo], vyhotovená podnikovou právničkou [anonymizováno] [příjmení]. V tomto podání se konstatuje, že výsledkem šetření je nepochybné prokázání vlastnictví manželů [příjmení] k rodinnému domu a části parcely [číslo] a [číslo] o celkové výměře 800 m², neboť podle vykonatelného výměru Městského národního výboru v [obec] ze dne 16. 6. 1954 byla ve prospěch manželů [příjmení] vyvlastněna pouze část parc. [číslo] o výměře 800 m². Ohledně zbývající části pozemku manželé [příjmení] uváděli, že vykoupili čtvrtinu pozemku a dále tvrdili (nepravdivě), že údajně vykoupili i ostatní podíly, na zbývající podíly se ovšem žádné kupní smlouvy nenašly. Zbytek původní parcely je proto navrhováno označit jako [číslo] a zapsat na samostatný list vlastnictví, neboť vlastnictví pro manžele [příjmení] nebylo dostatečně doloženo a nelze je uznat. Dále se v listině uvádí, že geometrický plán vlastníci objednali s tím, že musí být proveden nový znalecký posudek. 24. Dne 19. 4. 2018 žalobci