14 C 307/2023 — Okresní soud Plzeň-město

Manželka se domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 5. 8. 2017 před Úřadem městského obvodu [obec a číslo] s odůvodněním, že v průběhu roku 2023 zjistila, že manžel udržuje mimomanželský poměr. Mezi manželi začaly zásadní neshody a došlo k vzájemnému odloučení obou manželů. V současnosti spolu manželé nežijí intimním životem, nesdílejí osobní vztahy a fakticky žijí a hospodaří odděleně. Manžel při ústním jednání konaném dne 20. 11. 2023 uvedl, že s návrhem na rozvod manželství souhlasí, byť se rozvést nechtěl, nicméně respektuje přání manželky. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Manželé uzavřeli sňatek [datum] před [anonymizována tři slova] [obec a číslo]. Manželé při jednání soudu učinili nespornou skutečností to, že příčinu rozvratu manželství spatřují shodně ve vzájemném citovém odcizení. Ani jeden z manželů neprojevil vůli ohledně obnovení manželského soužití. Podle § 755 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že je namístě návrhu na rozvod manželství vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků je trvale a hluboce rozvráceno, žádný z manželů nemá zájem na obnovení manželského soužití. Jako příčinu rozvratu manželství soud ve shodě s manžely shledává oboustranné citové odcizení manželů. S ohledem na to, že byly splněny zákonné podmínky pro to, aby manželství mohlo být rozvedeno, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních.