16 C 101/2023-18 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal žalobou z 28. 4. 2023 vrácení úvěru. Žalovaný se nevyjádřil. Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky. Soud zjistil tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], podle níž žalobce žalovanému poskytl úvěr 148 000 Kč na úvěrový účet [číslo] [bankovní účet]. Byl smluven úrok 12,9 % p.a. a dále byly sjednány splátky ve výši 2 495 Kč měsíčně, RPSN byla 13,69 %. Úvěr měl být splacen za 96 měsíců. Žalovaný však řádně nesplácel, kde z připojeného počítačového výpisu – historie úvěru – vyplývá, že např. ke dni 20. 7. 2022 činil zůstatek úvěru 123 485,43 Kč, následovala platba z 12. 8. 2022 a to 2 495 Kč, následně zůstatek činil 122 328,16 Kč (na jistinu plynulo pouze 1 157,27 Kč). Je zjevné, že následně již další platby nedošly. Dlužná částka ke dni 15. 3. 2023 (zesplatnění v souladu s bodem [číslo] podmínek, bod [číslo]) činila 138 081,39 Kč. Přitom jistina byla 121 134,36 Kč, k tomu poplatky 4 461,08 Kč. Z jistiny uvedené výše běží smluvní úrok 12,9% p.a. a dále též zákonný úrok z prodlení, přičemž tyto úroky byly kapitalizovány – viz výroková část rozsudku – ke dni 20. 4. 2023 a následně tedy jsou tyto úroky přiznány od 21. 4. 2023 do zaplacení. Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tato zahrnuje soudní poplatek 5 024 Kč. Dále odměnu 3 x 6 140 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba). Dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Dále pak DPH 21 %.