16 C 12/2023-74 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal vrácení úvěru. Žalovaný se nevyjádřil. Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky. Soud zjistil tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru [číslo] to ve výši 69 000 Kč. Úvěr byl poskytnut téhož dne. Žalovaný se zavázal celkově zaplatit žalobci 157 968 Kč, a to ve 36 splátkách po 5 001 Kč měsíčně, z toho přímo na úvěr plynulo 4 388 Kč a rozdíl byl určen na měsíční pojištění. Úroková (smluvní) sazba činila 64,83% p.a., ve smlouvě byla též uvedena RPSN 88,02% s výslovným údajem, že nezahrnuje úhradu za pojištění (tj. zahrnovala pouze splátky 4 388 Kč). Dále účastníci uzavřeli dodatek (č.l. 40), v němž žalovaný požádal o uzavření smlouvy pomocí prostředků komunikace na dálku, kdy využil tzv. jedinečný kód klienta [číslo]. Zároveň byl klientovi předložen splátkový kalendář (č.l. 12) o splátkách počínaje 15. 10. 2021 až do 15. 9. 2024. Totožnost žalovaného jakožto smluvního partnera žalobce je dodatečně doložena tím, že úvěr byl poskytnut (č.l. 33) na účet žalovaného [číslo] [bankovní účet]. Pokud jde o částečné vrácení úvěru, žalovaný uhradil 7 x 5 001 Kč a dále pak ještě 10 002 Kč, vše v rozmezí 11. 10. 2021 – 12. 7. 2022. Jelikož žalovaný tedy řádně nesplácel, byla mu zaslána výzva k zaplacení dne 15. 6., 15. 8. a 15. 9. 2022 (č.l. 21 – 23), vždy s upozorněním na možnost zesplatnění, ke kterému posléze došlo ke dni 18. 9. 2022 (č.l. 19). Žalobce tedy následně důvodně požadoval jednak částku 73 906 Kč jako součet částky tzv. nové jistiny ve výši 71 409,29 Kč a k tomu pak částky 1 497 Kč jako smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy. Tzv. nová jistina je součtem dlužné jistiny 61 599,84 Kč a kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění (9 809,45 Kč). Dále pak žalobce požadoval další smluvní pokutu ve výši 8 497,79 Kč, přičemž tato vychází z bodu 6.5 smlouvy a činila 0,1% denně (pouze k datu sepisu žaloby). Pokud jde o smluvní úrok 64,83%, tento byl transparentně uveden ve smlouvě a žalobce jej požadoval pouze za dobu 90 dnů, následně. Tento úrok pak žalobce v rozsudečném návrhu omezil shora pevnou částkou 189 561 Kč. Pokud jde o písemnou formu, soud uvádí: Ve smyslu § 562 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. je zapotřebí, aby elektronické nebo jiné technické prostředky umožňovaly zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Splnění těchto podmínek je zřejmě nutné zkoumat případ od případu. V daném případě bylo možné určit jednající osobu; o totožnosti žalovaného nevznikly důvodné pochybnosti. Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tato zahrnuje soudní poplatek 4 121 Kč. Dále odměnu 3 x 4 420 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, žaloba, účast u jednání). Dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Dále pak DPH 21 %.