16 C 138/2023-13 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal vrácení úvěru. Žalovaný se nevyjádřil. Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky. Soud zjistil tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli [datum] smlouvu o zápůjčce ve výši 12 600 Kč, které žalobce žalovanému zaslal na účet číslo [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal částku vrátit 12. 5. 2022 a k tomu dalších 3 890 Kč jako tzv. poplatek. Žalovaný však ničeho nezaplatil. V nálezu sp. zn. I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012 uvedl Ústavní soud, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. … Běžný klient úvěrové společnosti totiž nemůže v případě krátkodobého úvěru dopředu očekávat, ba ani předpokládat, že celková splacená částka bude několikanásobně převyšovat částku půjčenou. Tento předpoklad nelze ani spravedlivě požadovat. Jelikož k jistině 12 600 Kč mělo být za dobu 4 týdnů vráceno navíc ještě 3 890, což je 31 % (po vynásobení 12, tedy přes 370 % p.a.), považuje soud sjednaný úrok za neplatný (excesivní úroková sazba). Jedná se o neplatnost absolutní (ohrožení společenské soudržnosti jako takové, tj. narušení veřejného pořádku, § 588 občanského zákoníku). Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Ve zbytku nezbylo než žalobu zamítnout. Pokud jde o právní úpravu bezdůvodného obohacení (úprava účinná od 1.1.2014), občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) uvádí v § [číslo] odst. 1, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení). Splatnost nastala podle názoru soudu dne 12. 5. 2022 (zesplatnění). Dalšího dne začal běžet úrok z prodlení podle § 1970 o.z. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobci přijatou částku 12 600 Kč. Soud tedy zamítl jednak částku 3 890 Kč jako rozdíl mezi částkou přiznanou a požadovanou částkou 16 490 Kč. Dále soud také zamítl částku, která byla požadována jako smluvní pokuta 4 460 Kč Náklady spojené s uplatněním pohledávky soud považuje za přiměřené ve výši 300 Kč, což odpovídá jedné advokátní výzvě bez právního rozporu (další upomínky nad rámec první z nich nebyly účelné). Dle § 142 odst. 2 o.s.ř. soud o nákladech řízení rozhodl s ohledem na částečný úspěch každého z účastníků ve věci. Úspěch žalobce činil 62 %, neboť přiznáno bylo 12 600 Kč a požadováno bylo 20 950 Kč, úspěch žalovaného činil 38 %. Rozdíl činí 24%. Žalobce byl převážně úspěšný. Proto má žalobce právo na náhradu části (24 %) svých nákladů řízení. Tyto náklady zahrnují jednak soudní poplatek 838 Kč. Dále pak odměnu 3 x 300 Kč a 3 paušály po 100 Kč Celkem tedy činily náklady 2 038 Kč a z tohoto soud přiznal tudíž 24 %.