16 C 159/2022-32 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal žalobou ze dne 16. 8. 2022 vrácení úvěru. Žalovaná se nevyjádřila. Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (OSŘ) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky. Soud zjistil tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli [datum] smlouvu o bezúčelovém úvěru [číslo] spolu s pojištěním schopnosti splácet. Úvěr činil 500 000 Kč a bylo sjednáno 120 měsíčních splátek po 5 801,87 Kč, počínaje od 20. 6. 2021, kde se jednalo tudíž o úrokovou sazbu 4,9% p.a. Úvěr byl poskytnut v den podpisu. Žalovaná však řádně úvěr nesplácela, proto žalobce dopisem z 21. 2. 2022 úvěr zesplatnil, když žalovaná celkově na úvěr vrátila pouze částku 23 616,25 Kč, a to v období od 20. 6. 2021 do 1. 11. 2021. Z počítačové evidence banky vyplývá, že jistina činila 486 287,32 Kč, přičemž ke dni zesplatnění zde dále byl smluvní úrok 9 996,52 Kč. Tento úrok byl připsán k jistině v souladu s bodem 43 všeobecných produktových podmínek, takže součet obou částek pak činí 496 283,84 Kč (jistina ke dni zesplatnění). Z naposledy uvedené částky proto běžel zákonný úrok z prodlení ode dne 22. 2. 2022 do zaplacení, přičemž žalobce tento úrok kapitalizoval za dobu do 27. 7. 2022 částko 16 749,99 Kč a návazně na to pak od 28. 7. 2022 požadoval z částky 496 283,84 Kč úrok z prodlení do zaplacení. Dále se uvádí, že částka uvedená ve výroku tohoto rozsudku (491 002,32 Kč) je součtem výše uvedené jistiny 486 287,32 Kč a částky poplatků 4 715 Kč. Poplatky žalobce vysvětlil v doplnění žaloby ze dne 21. 10. 2022. Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tato zahrnuje soudní poplatek 19 641 Kč. Dále odměnu 3 x 10 300 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba). Dále 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Dále pak daň z přidané hodnoty 21 %.