16 C 178/2022-19 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal (žalobou ze dne 12. 8. 2022) zaplacení částky 12 000 Kč. Žalovaná se nevyjádřila. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a OSŘ a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě k vyjádření (§ 101 odst. 4 OSŘ), se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Pokud se jedná o plnění, které žalobce poskytl žalované, bylo prokázáno, že žalobce zaplatil žalované částku 12 000 Kč na základě smlouvy o úvěru [číslo]. Pokud jde o otázku právního titulu poskytnutých plnění, potom žalobce sice popsal způsob uzavření smlouvy, který považuje za písemnou formu, kdy ovšem je z vylíčení skutkového děje zřejmé, že žalovaná ověřila svoji identitu pouze předáním údajů ze svého bankovního účtu vedeného u [právnická osoba], číslo [bankovní účet] pomocí aplikace [anonymizováno]. Z tohoto vylíčení (ani z veřejně nedostupných údajů na internetu) nevyplývá závěr, že do této aplikace je možné se přihlásit pouze prostřednictvím přístupového hesla k internetovému bankovnictví, jak žalobce uvedl. Nedošlo tedy k naplnění § 562 odst. 1 o zachování písemné formy v případě technických prostředků, umožňujících určení jednající osoby. Proto nedošlo k uzavření platné smlouvy. Bylo však prokázáno převedení částky [datum] na účet žalované (k tomuto viz zpráva banky ze 14. 11. 2022) ve výši 12 000 Kč. Tedy smlouva byla od počátku neplatná a nebyl dán právní důvod plnění. Pokud jde o právní posouzení věci, uvádí soud, že v daném případě došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., účinný od 1.1.2014 (dále jen o.z.), uvádí v § 2991 odst. 1, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení). Výzvu k zaplacení dal žalobce žalované dne 12. 8. 2021 (nejpozději v uvedený den). Splatnost nastala bez zbytečného odkladu, tj. podle názoru soudu dne 13. 8. 2021. Dalšího dne začal běžet úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Žalovaná je tedy povinna vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 12 000 Kč. Soud proto přiznal žalobci částku 12 000 s úrokem z prodlení od 14. 8. 2021 do zaplacení. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení zahrnují předně soudní poplatek 800 Kč. Dále odměnu 3 krát 1 580 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále režijní paušály v počtu 3 po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Dále pak daň z přidané hodnoty 21 %.