16 C 194/2022-21 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal vrácení úvěru. Žalovaná se nevyjádřila. Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (OSŘ) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky. Soud zjistil tento skutkový stav: Žalobce poskytl žalované částku 5 000 Kč dne [datum] na platební účet žalované číslo [bankovní účet], který podle zprávy [právnická osoba] patří žalované (účet, z něhož byla částka poukázána, byl [bankovní účet]). Účastníci, pokud protistrana žalobce byla skutečně žalovaná, se pokusili sjednat smlouvu o spotřebitelském úvěru s konkrétními obsahovými náležitostmi. Žalobce tento mechanismus podrobně popsal v bodě III podání ze dne 30. 11. 2022, kde však není dostatečně průkazné, že skutečně se žalobcem jednala žalovaná, jejíž totožnost byla ověřována pouze elektronickým zasláním fotokopie občanského průkazu a výplatní pásky, tedy zasláním určitého obrazového souboru, kterým může disponovat kdokoliv vedle majitele příslušného průkazu totožnosti. V každém případě žalovaná částku nevrátila žalobci zpět. Pokud jde o písemnou formu, ve smyslu § 562 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. je zapotřebí, aby použité elektronické nebo jiné technické prostředky umožňovaly zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Splnění těchto podmínek je nutné zkoumat případ od případu pro daný technický prostředek. Např. se vychází z toho, že kvalifikovaný elektronický podpis určení jednající osoby umožňuje, navíc dle výslovné právní úpravy má právní účinky, které jsou rovnocenné vlastnoručnímu podpisu, srov. článek 25 odst. 2 nařízení eIDAS (EU) č. 910/2014. Naproti tomu panuje shoda v tom, že řetězec znaků představující jméno, který je umístěn na konci SMS, určení jednající osoby ve smyslu § 562 odst. 1 o.z. neumožňuje. Není totiž např. zakázáno svůj mobilní telefon komukoliv půjčovat, což je právě rozdíl od právní úpravy kvalifikovaného elektronického podpisu. Proto tzv. prostý elektronický podpis (např. podpis na konci SMS nebo obyčejného e-mailu) nemá takovou technickou povahu, aby umožňoval určení jednající osoby. - V daném případě nebylo možné určit jednající osobu, tudíž nebylo prokázáno, že právní jednání vůči žalobci činila skutečně žalovaná. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., účinný od 1. 1. 2014 (tzv. nový občanský zákoník, dále jen o. z.), uvádí v § 2991 odst. 1, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí (mimo jiné) ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení). Výzvu k zaplacení dal žalobce žalované dne 5. 10. 2022 (uložení zásilky obsahující elektronický platební rozkaz v sídle pošty). Splatnost nastala podle názoru soudu dne následujícího. Dalšího dne začal běžet úrok z prodlení podle § 1970 OZ. Žalovaná je tedy povinna, vrátit žalobci přijatou částku 5 000 Kč. Ve zbytku nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Dle § 142 odst. 3 o.s.ř. soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení. Tyto náklady zahrnují jednak soudní poplatek ve výši 400 Kč. Dále odměnu zástupce žalobce podle § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 3krát 200 Kč (převzetí věci, upomínka, žaloba) při základu odměny do 10 000 Kč. Dále 3 režijní paušály po 100 Kč. K tomu 21% DPH. Celkem tedy 1 489 Kč.