16 C 211/2022-15 — Okresní soud Plzeň-město

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince silniční dopravy [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč je soudu známa z jeho úřední činnosti. 4. Právní posouzení se řídí podle §§ 2550 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., podle něhož smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. § 2578 občanského zákoníku pak odkazuje na podrobnější úpravu přepravy osob, kterou stanoví zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, je přepravní smlouva uzavřena mimo jiné tehdy, jestliže cestující nastoupí do vozidla. Dle ustanovení § 49 odst. 1 téže vyhlášky, ve veřejné linkové přepravě vyhlašuje smluvní přepravní podmínky dopravce. Podle § 49 odst. 3 přistupuje cestující uzavřením přepravní smlouvy na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 5. Ze smluvních přepravních podmínek dopravce vyplývá pro danou smlouvu výše jízdného, resp. přirážky k jízdnému tak, jak je uvedeno v žalobě. Žalovaný uzavřel smlouvu o přepravě osoby, avšak neprokázal se platným jízdním dokladem. Je proto povinen zaplatit přirážku k jízdnému. Proto bylo žalobě vyhověno, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.