16 C 23/2018-75 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 2. 2018 domáhala částky uvedené shora z důvodu vrácení poskytnuté zápůjčky. Žalovaná uvedla [datum] (v mezidobí bylo řízení přerušeno v důsledku insolvenčního řízení [insolvenční spisová značka]), že dluh uznává, momentálně žije dlouhodobě v [anonymizováno] se svými syny ze zdravotních důvodů, prosí o povolení splátek ve výši 3 000 Kč. K tomuto podání se pak žalobkyně již dále nevyjádřila. Soud rozhodl věc bez nařízení jednání se souhlasem účastníků podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.), neboť účastníci na výzvu soudu nevznesli proti tomuto zamýšlenému postupu soudu žádné námitky (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, podle které žalobkyně jako zapůjčitel předala žalované jako vydlužiteli dne [datum] částku 50 000 Kč (kopie smlouvy č.l. 6). Zápůjčka byla uzavřena písemnou formou a smluvní proces byl završen předáním předmětu zápůjčky zapůjčitelem (žalobkyní) vydlužiteli (žalované). Ohledně úročení zápůjčky bylo sjednáno, že vedle jistiny bude vráceno celkově ještě 2 000 Kč, čili úrok 4% (tedy úrok jako odměna za dočasné poskytnutí peněz). Pokud jde o splatnost zápůjčky, tato nebyla sjednána, proto byla zápůjčka splatná, jak žalobkyně správně uvedla, na základě výpovědi dané 26. 6. 2017, a to po uplynutí dalších šesti týdnů, dne 7. 8. 2017. Pokud jde o vrácení zápůjčky, žalobkyně uvedla a žalovaná nerozporovala, že vrácena nebyla žádná částka. Zbývá tedy vrátit jistinu ve výši 50 000 Kč, k tomu smluvený úrok. Pokud jde o právní posouzení věci, řídí se zápůjčka ustanoveními §§ 2390 a následující občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.). Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 o.z.). Při zápůjčce peněžité lze sjednat úroky (§ 2392 odst. 1 o.z.). Soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli platnou smlouvu o zápůjčce. Termín splatnosti zápůjčky v den vyhlášení rozsudku již uplynul. Na jistině zápůjčky přitom zbývá zaplatit částku, uvedenou shora. Podle § 2391 o.z. proto soud žalobě o vrácení půjčky vyhověl. Jistina je v souladu se žalobním návrhem úročena úrokem z prodlení až od 1. 9. 2017. K meritu věci soud uvádí (byť podání žalované představuje podklad pro vydání rozsudku pro uznání dle § 153 a) o.s.ř.), že je třeba rozlišit mezi předmětnou smlouvou o zápůjčce, která je platná a obsah listiny nevzbuzuje žádné pochybnosti o tom, že částka měla být vrácena po ukončení smlouvy výpovědí, a naproti tomu mezi související smlouvou o spolupráci, o které se vyjadřovala povinná, přičemž tuto smlouvu považuje soud za neurčitou, nemající právních následků (§ 553 odst. 1 o.z.). Žalovaná totiž uváděla např. při podání vysvětlení na policii, že žalobkyně„ pomůže žalované vyřídit dotaci“. Účelem mělo být vybudování dětské skupiny, a to na adrese [adresa žalované] (zjevně šlo o vlastnictví žalované, šlo též o její doručovací adresu v tomto řízení). Přitom však účastníci byli zjevně srozuměni s tím, že žádost podá vlastním jménem naopak žalobkyně, resp. že žádost podá [anonymizována tři slova] [příjmení], za které jednala žalobkyně. Ze žádné důkazu nevyplynulo, že žádost měla podat buďto žalovaná vlastním jménem, anebo že zmocnila žalobkyni, aby zastupovala žalovanou (kde by skutečně žadatelem z hlediska právního byla žalovaná). To má za následek, že příjemcem dotace nebyla žalovaná, která však zjevně hodlala vybudovat potřebné prostory na uvedené adrese. Účastnice však zřejmě nebyly nijak konkrétně dohodnuty na vypořádání vzniklé situace, která by následovala po úspěšném vyřízení dotačního projektu, kdy vlastníkem prostor by byla žalovaná a chyběl by zde konkrétní právní důvod, proč vlastně by žalobkyně či [anonymizována tři slova] [příjmení] měla předat dotaci do rukou žalované. Uvedené [anonymizováno] by podle všeho bylo povinno provozovat příslušnou dětskou skupinu (neboť na toto by obdrželo dotaci), skupinu by fyzicky provozovalo v prostorách žalované a zde opět by zřejmě bylo nutné předem dohodnout případný nájem nebo jiný právní vztah. Tedy tzv. smlouva o spolupráci byla ztížena nicotností (neurčitostí). Tento následek však nedopadá na samostatně uzavřenou smlouvu o zápůjčce, kterou tudíž musí žalovaná splnit, což zřejmě není ani v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná využila (podle policejního usnesení) získané finance na určité zhodnocení svého pozemku. Soud tedy žalobě vyhověl a povolil žalované splátky dle její žádosti 3 000 Kč měsíčně, tyto splátky rozložil v příslušném poměru mezi dluh vůči žalobkyni jako takový a splácení nákladů řízení. Pokud jde o úrok z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku, nařízení č. 351/2013 Sb), tento byl přiznán pouze z jistiny, žalobní petit je rovněž v tomto ohledu v souladu se zákonem. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu soudního poplatku 2 500 Kč, odměny 9 300 Kč (§ 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tři paušály po 300 Kč a 21% DPH 2 142 Kč.