16 C 45/2023-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal, žalobou ze dne 6. 2. 2023, zaplacení částky 500 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 13. 10. 2022 do zaplacení, z důvodu vrácení částky, kterou žalovanému zaplatil žalobce dne 2. 10. 2020 na základě [smlouva] [číslo]. Od uvedené smlouvy pak následně odstoupil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena dne 4. 4. 2023 spolu s výzvou (§ 115a o.s.ř.). 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a OSŘ a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě k vyjádření (§ 101 odst. 4 OSŘ), se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Pokud se jedná o plnění, které žalobce poskytl žalovanému, bylo prokázáno, že žalobce zaplatil žalovanému 500 000 Kč, a to [datum]. Účastníci uzavřeli téhož dne shora specifikovanou smlouvu, dle níž žalobce (a podle obsahu smlouvy též další investoři na základě obdobných [anonymizováno] smluv) poskytl žalovanému určité finance, za účelem realizace projektu. Tento projekt byl definován v příloze č. 1 smlouvy a jednalo se o výstavbu bytového domu v označené lokalitě ve [země] (bod 1.1.) Podle smlouvy měl žalovaný pravidelně informovat žalobce o kapitálové náročnosti projektu, předpokládané době trvání projektu a dalších obdobných skutečnostech, takže vždy do 31. 3. každého roku měl podat písemnou zprávu týkající se roku předchozího. Dále měl žalovaný poskytovat vždy výroční zprávu do 30. 7. každého roku a dále zprávy z inspekčních cest vždy do 21 dnů od ukončení inspekční cesty (bod 6.4). Žalobce uvedl (a žalovaný netvrdil a neprokazoval opak), že tuto povinnost žalovaný nesplnil 31. 3. 2021 ani 31. 3. 2022. Žalobce ztratil důvěru v realizaci celého projektu, takže od smlouvy odstoupil (č.l. 17). Předžalobní výzvu, která podle obsahu je zároveň odstoupením od smlouvy, doručil žalobce žalovanému elektronickou cestou (listina vytištěná na č.l. 17 svědčí o tom, že došlo k digitálnímu podepsání tohoto projevu), není tedy pochyb, že k doručení došlo rovněž 12. 10. 2022. Samotné doručení jako takové je prokázáno též reakcí jednatele žalovaného z 20. 10. 2022 prostřednictvím e-mailu (č.l. 13 p.v.), byť zde je uváděno, že odstoupení bylo doručeno 20. 10. 2022, resp. jednatel pouze uvádí, že tohoto dne dopis obdržel (zřejmě se jednalo o předání do rukou jednatele v rámci společnosti a není tedy rozpor se závěrem o doručení dne 12. 10. 2022). 5. Dne 31. 10. 2022 pak žalovaný poměrně stručnou formou vysvětluje žalobci těžkosti vyplývající zejména z lockdownu ve [země] (č.l. 13). Pro přehlednost se uvádí, že tyto projevy již následovaly po doručení odstoupení. 6. Žalobce 3. 1. 2023 zopakoval, že na svém odstoupení trvá. 7. V korespondenci ze strany žalovaného je podstatné to, že není rozporována skutková okolnost, kterou žalobce vymezil v odstoupení z 12. 10. 2022 jako podstatné porušení smlouvy, tedy neplnění veškerých informačních povinností, a to po dobu dvou let. 8. Soud uvádí, že smlouvu považuje za platnou, byť v určitých bodech se jeví jako nevyvážená v neprospěch žalobce, kdy např. dle bodu 12.5 na sebe pouze poskytovatel (žalobce) přebírá odpovědnost dle § 1765 o.z. Šlo o tzv. riziko změny okolností, kdy pokud by došlo k neúměrnému snížení hodnoty předmětu plnění – zde tedy zjevně jako jediná možnost do úvahy přichází, že vybudovaný dům měl nižší než předpokládanou tržní hodnotu, což by bylo zjištěno při rozprodávání bytových jednotek – potom by obecně dle § 1765 odst. 1 o.z. mohl žalobce vyvolat obnovení jednání o smlouvě. Zde tedy naopak vyloučil uvedenou možnost převzetím nebezpečí této změny okolností (odst. 2), aniž by naopak uvedené nebezpečí ze své strany na sebe také převzal žalovaný. Jako další nevýhodné ustanovení smlouvy lze spatřovat bod 7.3, kdy v případě, že do pěti let od podpisu smlouvy by žalovaný nerozprodal 100% bytů, smí žalobce požadovat„ zřízení zástavního práva k obchodním podílům příjemce“, což by tedy znamenalo žádat zřízení zástavního práva k obchodnímu podílu v korporaci [právnická osoba] (jde o jediný možný výklad pojmu„ obchodní podíl poskytovatele“. Šlo o plnění nemožné, žalovaný není vlastníkem svých vlastních obchodních podílů. Logické by bylo zřídit zástavní právo k vybudované nemovitosti. 9. Tyto úvahy o nevyváženosti smlouvy by již nemohly dále zlepšit výsledek sporu pro žalobce. 10. Neplnění informační povinnosti považuje soud za podstatné porušení smlouvy (§ 2002 o. z.), neboť šlo o poskytnutí značné částky žalovanému, poskytování informací není spojeno s jakýmikoliv výraznějšími náklady, proto je zřejmé, že kdyby byl žalobce předpokládal při podpisu smlouvy, že ani tato povinnost plněna nebude, smlouvu by neuzavřel. 11. Pokud by se snad jednalo pouze o porušení nepodstatné, potom lze projev z 12. 10. 2022 považovat za poskytnutí dodatečné lhůty (§ 1978 o.z.), tato lhůta poskytnutá mlčky pak zcela jistě skončila předtím, než žalobce 3. 1. 2023, posouzeno podle obsahu, odstoupil znovu od smlouvy (e-mail žalobce č. 113). V případě správnosti tohoto posouzení by se toliko změnila splatnost částky. 12. Tedy lze uzavřít, že smlouva zanikla a odpadl právní důvod plnění. 13. Pokud jde o právní posouzení věci, uvádí soud, že v daném případě došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. uvádí v § 2991 odst. 1, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení platí, že bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. 14. Splatnost bezdůvodného obohacení se řídí podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku (bez zbytečného odkladu po výzvě k placení). 15. Výzvu k zaplacení dal žalobce žalovanému dne 12. 10. 2022. Splatnost nastala podle názoru soudu po 90 dnech, tedy dne 10. 1. 2023. Soud má za to, že účastníci sjednali ve smlouvě splatnost v bodě 9. smlouvy, byť zde odkazovali na poněkud jiné případy porušení smlouvy (odkaz na 6.2, 6.3, tedy způsob vedení účetní evidence), avšak soud má za to, že žalovaný mohl legitimně očekávat, že uvedená splatnost je mu poskytována při každém odstoupení investora. Dalšího dne začal běžet úrok z prodlení podle § 1970 o.z. 16. Žalovaný je tedy povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 500 000. 17. Soud proto přiznal žalobci částku 500 000 Kč s úrokem z prodlení od 11. 1. 2023 do zaplacení. 18. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 19. Dle § 142 odst. 3 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení zahrnují předně soudní poplatek 25 000 Kč. Dále odměnu 2krát 10 300 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. Dále režijní paušály v počtu 2 po 300 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky.