16 C 72/2023-16 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal vrácení úvěru, který byl poskytnut v souvislosti se smlouvou o osobní kreditní kartě [číslo] to k účtu číslo [bankovní účet]. Žalovaná se nevyjádřila. Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky. Soud zjistil tento skutkový stav: Účastníci uzavřeli [datum] shora označenou smlouvu o osobní kreditní kartě, kdy výše úvěru byla vždy nejvýše 10 000 Kč, na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet vždy měsíčně 3 % z vyčerpané jistiny. K tomu pak vždy přirůstal úrok 21,99 % p.a. Vyčerpána byla, ke dni zesplatnění, jistina 10 470,06 Kč. Jelikož žalovaná řádně nesplácela, nastala úplná splatnost všech závazků ke dni 1. 9. 2020, a to na základě odstoupení ze strany banky ze dne 18. 8. 2020 Vedle vyčerpané jistiny žalobce žádal ještě poplatky 1 950 Kč, zejména zahrnující 3 x 500 Kč za celkově 3 upomínky a k tomu 13 neuhrazených měsíčních poplatků za spravování úvěru. Z jistiny pak důvodně požadoval jednak smluvní úrok a jednak zákonný úrok z prodlení, oba tyto typy úroků byly kapitalizovány ke dni 27. 2. 2023, a to částkami, patrnými z výrokové části tohoto rozsudku. Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tzv. povolený debet je upraven v § 2665 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., podle něhož pokud strany ujednají, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tato zahrnuje soudní poplatek 800 Kč. Dále odměnu 3 x 300 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba). Dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Dále pak daň z přidané hodnoty 21% Celkem 2 252 Kč.