16 C 77/2023-16 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal vrácení úvěru. Žalovaný se nevyjádřil. Se souhlasem účastníků soud podle § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevznesli proti takovému postupu soudu žádné námitky. Soud zjistil tento skutkový stav: Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli [datum] smlouvu o úvěru 16 000 Kč [číslo] doplněnou následujícího dne. Smlouvu uzavřel žalovaný konkludentní formou zasláním tzv. verifikační platby ze svého účtu [číslo] u [právnická osoba], a to na účet úvěrujícího číslo [bankovní účet]. Zároveň na internetových stránkách věřitele projevil souhlas s obchodními podmínkami a vyplnil své registrační údaje. Návazně na to obdržel na shora uvedený účet částku 16 000 Kč dne [datum] (potvrzeno zprávou banky). Pokud jde o písemnou formu, ve smyslu § 562 odst. 1 o.z. č. 89/2012 Sb. je zapotřebí, aby použité elektronické nebo jiné technické prostředky umožňovaly zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Splnění těchto podmínek je nutné zkoumat případ od případu pro daný technický prostředek. Např. se vychází z toho, že kvalifikovaný elektronický podpis určení jednající osoby umožňuje, navíc dle výslovné právní úpravy má právní účinky, které jsou rovnocenné vlastnoručnímu podpisu, srov. článek 25 odst. 2 nařízení eIDAS (EU) č. 910/2014. V daném případě bylo možné určit jednající osobu. Důvodem pro tento závěr je využití dalšího způsobu ověření identity jednající osoby, a to zaslání peněžité částky z účtu klienta na účet protistrany. Toto konkludentní jednání prokazatelně učinil žalovaný, a tím umožnil ověřit svoji identitu při následném jednání elektronickými prostředky. Úvěrující společnost následně postoupila svoji pohledávku smlouvou postupní, a to na základě smlouvy z [datum]. Postupníkem byl žalobce. Pokud jde o právní posouzení věci, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného a v jeho prospěch poskytne peněžní prostředky do určité částky. Úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok na vrácení jistiny je upraven § 2399 odst. 1 občanského zákoníku Smluvní úroky, tj. úroky z úvěru, jsou upraveny v § 1803 - § 1806, § 2395 občanského zákoníku. Povinnost platit úrok z prodlení vyplývá z § 1970, který odkazuje, v případě nesjednání úrokové sazby ve smlouvě, na zákonnou sazbu, určenou předpisy práva občanského ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný následně na svůj závazek plnil pouze částečně, uhradil dospělý úrok a dále částku 1 000 Kč na jistinu, která se totiž snížila na 15 000 Kč Vedle toho pak věřiteli vznikla pohledávka 150 Kč jako paušální náklady na upomínání, sjednané v sazebníku poplatků (strana 3 smlouvy). Další dílčí pohledávkou je částka 72 Kč jako náklady na mimosoudní vymáhání (dle sazebníku – odchozí telefonický hovor 72 Kč). Dále pak žalobce požadoval původně 2 520 Kč jako smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, a to za dobu 21. 3. – 5. 9. 2022. Žalobce pak rovněž kapitalizoval úrok z prodlení až do dne 7. 9. 2022 částkou 811,23 Kč. Je vhodné dodat, že soud neměl k dispozici procesní stanovisko žalovaného, který se nijak nevyjádřil např. k tvrzení žalobce o částečném plnění ze strany žalovaného, proto soud vycházel ze skutkového tvrzení žalobce (břemeno tvrzení a důkazní by zde nesl totiž naopak žalovaný). Z těchto důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Tato zahrnuje soudní poplatek 800 Kč. Dále odměnu 3 x 300 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, předžalobní upomínka, žaloba). Dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky. Dále pak daň z přidané hodnoty 21% Celkem 2 252 Kč.