18 C 225/2022 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 07.04.2022 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 57 922,92 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (s názvem [ulice] půjčka v hotovosti měsíčně [číslo]), jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 54 139 Kč představující poskytnutou jistinu, dále úrok se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29% ročně pevnou po celou dobu trvání smlouvy, nákladů na zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Částka 30 000 Kč byla předána žalovanému v hotovosti. Žalovaný dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil, z tohoto důvodu společnost [právnická osoba] zaslala žalovanému postupně výzvy, které zůstaly bez odezvy. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 2. Žalobkyně se dále žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 23. 4. 2022 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 059 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (s názvem [ulice] půjčka v hotovosti měsíčně [číslo]), jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku 26259 Kč představující poskytnutou jistinu, dále úrok se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 29% ročně pevnou po celou dobu trvání smlouvy, nákladů na zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Částka 20 000 Kč byla předána žalovanému v hotovosti. Žalovaný dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil, z tohoto důvodu společnost [právnická osoba] zaslala žalovanému postupně výzvy, které zůstaly bez odezvy. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Předmětnou dlužnou částku žalovaný neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud řízení ve shora uvedených věcech spojil dle ust. § 112 odst. 1 o. s. ř. ke společnému projednání. 4. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 5. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobkyně souhlasila s projednáním věci bez nařízení již v podané žalobě, žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 6. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] [číslo] potvrzení o předání peněžité částky, výzvy k úhradě dluhu, smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] vč. poštovního podacího archu k výzvě k úhradě dluhu, platební bilance smluv, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba] a žalovaným byly platně sjednány smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. v rozhodném znění ve spojení s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. 7. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Na základě výše uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnuté úvěry, a to včetně poplatků za sjednání úvěrů. Žalovaný tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnil, proto právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu úvěrové smlouvy ve výši 16 283,92 Kč a 10 000 Kč. V souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění, pohledávky za žalovaným byly na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni. Vzhledem k tomu tedy, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citovaných smluv o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky, poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty v souvislosti s prodlením žalovaného, sankčních poplatků vč. poplatků za poskytnutí a správu úvěru i nárok na zaplacení zákonného a smluvního úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Proto soud žalobě žalobkyně co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalovanému uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 177,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 318 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 87 981,92 Kč sestávající z částky 4 620 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 760 Kč ve výši 3 099,60 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.