18 C 276/2022-47 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 6. 2022 domáhala vůči žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 106 531 Kč s přísl. a nahradit jí náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu [číslo] s produktovým názvem [anonymizována dvě slova] [ulice] v hotovosti měsíčně [číslo]. Nedílnou součástí uvedené smlouvy byly i smluvní podmínky, které byly obsaženy na stejném listu jako smlouva, přičemž souhlas s jejich zněním žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Na základě uvedené smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované hotovostní zápůjčku ve výši 45 000 Kč, žalovaná přitom podpisem smlouvy stvrdila, že při uzavření smlouvy převzala celou uvedenou částku v hotovosti. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal zaplatit poplatek v částce 46 337 Kč, když tento byl ve smlouvě vypočten jako součet úroku – zápůjční úrokové sazby ve výši 29%, která byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala ve smlouvě zaplatit tak činila 91 337 Kč, když tuto se žalovaná zavázala splatit právnímu předchůdce žalobkyně v hotovosti v 24ti měsíčních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činila 3806 Kč, poslední splátka pak činila 3799 Kč. Žalovaný následně na pohledávku uhradil celkem částku 2 000 Kč, kdy tato částka byla započtena ve výši 2 000 Kč na poplatky spojené s poskytnutím a správnou úvěru. Protože žalovaná neplnila své povinnosti, vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo kromě nároku na doplacení dlužné částky, i na úhradu smluvní pokuty v sazbě 0,1% denně z hodnoty splátek z celkové dlužné částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení, když tato byla kapitalizovaná ke dni 1. 2. 2022, přičemž po žalované je v tomto řízení požadována pouze částka 22 500 Kč, dále nárok na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2783,88 Kč, nárok na úhradu sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč. Dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, když postoupení pohledávky mu bylo oznámeno dne 10. 2. 2022 spolu s výzvou k okamžitému splacení dluhu, který měla uhradit nejpozději do 17. 3. 2022. Dlužná částka se přitom sestává z jistiny ve výši 45 000 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 22 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 783,88 Kč a sankčních poplatků ve výši 2200 Kč. Uvedené částky žalovaná přes výzvu žalobkyně neuhradila. 2. Podáním ze dne 15. 9. 2022 k výzvě soudu žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení ohledně specifikace smluvní pokuty, sankčních poplatků a kapitalizovaného úroku, dále podáním ze dne 1. 2. 2023 doplnila svá skutková tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, ve věci bylo tedy jednáno dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v její nepřítomnosti. 4. Na základě provedených listinných důkazů, a to smlouvy o postoupení pohledávek vč. příloh, smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti, standardních informací o spotřebitelském úvěru, výzvy k okamžitému splacení dluhu vč. potvrzení o podání uvedené výzvy, výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínky ze dne 20.5.2022 vč. potvrzení o podání uvedené výzvy, smlouvy o postoupení pohledávek vč. příloh, tabulky kapital. úroků a smluvní pokuty, zprávy ČNB – sstém ARAD z 7/2019 vzal soud za zjištěné, že dne [datum] uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] součástí smlouvy byly smluvní podmínky, na základě uvedené smlouvy byla právním předchůdcem žalobkyně žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč, kterou vč. sjednaného úroku (dle smlouvy 29% ročně), částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení, částky za administrativní činnosti a komfortní splácení, celkem ve výši 91 337 Kč, byla žalovaná povinna splatit v 24ti měsíčních splátkách po 3806 Kč, poslední ve výši 3799 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 10. 2. 2022, a to současně s výzvou k úhradě dluhu. Majetkové poměry žalované jsou spec. v kartě zákazníka. 5. Soud žádné jiné důkazy neprováděl, neboť na základě shora zjištěného skutkového stavu věci byl skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí soudu náležitě zjištěn. <i>6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.</i> <i>8. Podle § 580 občanského zákoníku platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl účel zákona vyžaduje. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>9. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.</i> 10. V daném případě se soud nejprve s ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci zabýval otázkou platnosti uzavřené úvěrové smlouvy, to vše za stavu, kdy mezi účastníky této smlouvy bylo sjednáno poskytnutí finančních prostředků současně s poplatky podmiňujícími jejich poskytnutí. Z obsahu smlouvy samotné je zřejmé, že se jedná o smlouvu uzavřenou na formuláři společnosti poskytující úvěr, do které úvěrovaný může zasáhnout jen nepatrně, např. v části obsahující ujednání o výši úvěrované částky, shodně jako v části týkající se počtu splátek, nikoli však co do stanovených povinností stran či výše úrokové sazby (v tomto případě 29% ročně) či RPSN (107,55% ročně). Uvedené konstatování nicméně neznamená, že by snad žalovaná strana nebyla zodpovědná za právní úkon, který uzavřela, kdy je zřejmé, že strany měly v úmyslu si poskytnout sjednané finanční prostředky a to za finanční odměnu pro stranu tyto prostředky poskytující, tj v daném případě jasně sjednaný úrok, který byl ve smlouvě vyčíslen na částku 14 831 Kč. Uvedený úrok je přitom nezbytnou náležitostí úvěrové smlouvy samotné. Lze tedy uzavřít, že v tomto směru soud považuje uzavřenou smlouvu mezi účastníky za platnou. Jinak je tomu nicméně dle názoru soudu v případě ostatních sjednaných poplatků souvisejících s uzavřenou smlouvou, a to částce za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč a částce za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, ve výši 11 876 Kč, a ve smlouvě sjednaných a v žalobě vyčíslených sankcí (smluvní pokuta ve výši 22 500 Kč a sankční poplatky ve výši 2 200 Kč). Dle názoru soudu sjednáním těchto plateb chtěla právní předchůdkyně žalobkyně skrytě navýšit svůj zisk za poskytnutí peněz při nenavýšení sjednaného úroku, dle názoru soudu jde tedy o skrytý úrok a tedy o ujednání, kterému nelze poskytnout právní ochranu, a je nutno jej označit s odkazem na ust. § 580 obč. zákoníku za neplatné. To vše za stavu, kdy vzal soud za prokázanou aktivní legitimaci žalobkyně ve věci, a to na základě prokázanému postoupení pohledávky za žalovaným. Soud proto žalobě vyhověl jen co do nároku žalobkyně odpovídajícímu jistině poskytnuté částky ponížené o prokazatelně provedené platby ze strany žalovaného (2 000 Kč), které nebyly žádným způsobem sporovány, a to vč. smluvního úroku z prodlení (dle smlouvy 14 831 Kč) a úroku zákonného, na který vznikl žalobkyni dle ust. § 1970 obč. zákoníku ve výši odpovídající ust. § 2 vl. nařízení č. 351/2013 Sb. v rozh. znění. Co do zbytku byla žaloba zamítnuta. O lhůta k plnění bylo soudem rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o.s. ř. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy soud žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to s ohledem na jejich úspěch a neúspěch ve věci.