18 C 354/2022-12 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 8. 2022 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 860 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne [datum] se žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem částku 13 250 Kč, a to do 14. 8. 2021 Smluvní strany si dále dohodly smluvní pokutu při nesplacení celkové dlužné částky v termínu splatnosti. Částka 10 000 Kč byla žalované bezhotovostně převedena na jí označený účet. Žalovaná dlužnou částku žalobkyni nevrátila, z tohoto důvodu společnost zaslala žalované postupně výzvy, které zůstaly bez odezvy. Předmětnou dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobkyně, ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřily, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o zápůjčce vč. všeobecných obchodních podmínek, výpisu z účtu žalobkyně dokládajícího poskytnutí jistiny, upomínek zaslaných žalované, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. v rozhodném znění ve spojení s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. 5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě výše uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr, a to včetně poplatků za sjednání úvěru. Žalovaná tuto svoji povinnost řádně a včas nesplnila, proto žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu z úvěrové smlouvy ve výši 3610 Kč, a to v souladu s ust. čl. 2 smlouvy o zápůjčce. Vzhledem k tomu tedy, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky, poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty v souvislosti s prodlením žalované, i nárok na úhradu smluvního a zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění a nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to dle čl. 2 3 smlouvy o zápůjčce (zaslání 5 doložených upomínek). Proto soud žalobě žalobkyně co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalované uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 860 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalované stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.