18 C 412/2022-20 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 06. 10. 2022 domáhala proti žalované vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 245 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela dne [datum] se žalovanou distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí revolvingového úvěru až do výše 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byl mj. sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobce, s nimiž byla žalovaná seznámena před podpisem smlouvy, tyto si přečetla a s jejich obsahem vyslovila souhlas. Žalovaná čerpala dne [datum] částku 4000 Kč, dne [datum] částku 1000 Kč. Dne 16. 8. 2021 splatila na svůj dluh částku 2 000 Kč Touto žalobou se žalobce domáhá úhrady částky 5 245 Kč níž činí jistina 4 000 Kč, kdy žalobce je oprávněn v souladu s čl. 6 VOP a čl. 3 sazebníku požadovat v případě prodlení žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, v daném případě nicméně žalované vyčíslil toliko smluvní pokutu za prvních 90 dnů prodlení, tedy za období od 29. 4. 2021 do 27. 7. 2021, celkem v částce 360 Kč. Žalovaná si dále ve smlouvě sjednala poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1080 Kč, poplatek za službu Presto ve výši 165 Kč. Předmětnou dlužnou částku žalovaná neuhradila ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V dané věci se žalobkyně, ani žalovaná na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřili, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jejich konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Na základě předložených listinných důkazů, a to smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] VOP, sazebníku, výzvy k úhradě dluhu, vzal soud v daném případě za zjištěné, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně sjednána smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 2 a násl. zákona č. 145/2010 Sb. v rozhodném znění ve spojení s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku v rozhodném znění. 5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě výše uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalované revolvingové úvěr až do výše 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr, a to včetně poplatků za sjednání úvěru. Žalovaná úvěr čerpala, tento řádně a včas nesplácela. proto žalobkyni vznikl vůči žalované mj. nárok na zaplacení smluvní pokuty a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Vzhledem k tomu tedy, že se žalovaná dostala do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení dlužné částky, poplatku za poskytnutí úvěru a smluvní pokuty v souvislosti s prodlením žalované i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění. Proto soud žalobě žalobkyně co do těchto částek vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když žalované uložil povinnost zaplatit tyto částky ve lhůtě dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 245 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyně opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.