18 C 51/2023-11 — Okresní soud Plzeň-město

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 10. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 4 185 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalované jako držiteli televizního přijímače vznikla povinnost přihlásit se do příslušné evidence pro platbu televizního poplatku. Tuto svou povinnost splnila dne [datum], avšak v měsíci říjnu 2019, lednu 2020, červenci 2020, lednu 2021, červenci 2021 a lednu 2021 řádně neuhradila televizní poplatky. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k doplacení dlužných televizních poplatků za uvedené období, žalovaná na tuto výzvu nereagovala. Proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem k soudu. 3. Žalovaná se k žalobě v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila. 4. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a o. s. ř. 5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaná se dne [datum] přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za období měsíce října 2019, ledna 2020, července 2020, ledna 2021, července 2021 a ledna 2022, celkem v částce 4 185 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. v rozh. znění, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Podle ust. § 6 zákona č. 348/2005 Sb. v rozh. znění, činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 9. Podle ust. § 7 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. v rozh. znění, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 10. Podle ust. § 7 odst. 3) zákona č. 348/2005 Sb., v rozh. znění, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 11. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., v rozh. znění, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 12. Právo požadovat úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku, výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Žalované jakožto držiteli televizního přijímače vznikla v souvislosti s citovaným ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období měsíce října 2010, ledna 2020, července 2020, ledna 2021, července 2021 a ledna 2022. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ust. § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žalobkyni přiznal pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 a sp. zn. I. ÚS 195/2011 nepřiznal žalobkyni odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem, režijní paušály ani daň z přidané hodnoty, když žalobkyně má na poli svého působení výsadní postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci, jenž hospodaří s majetkem státu, tudíž může být dostatečně vybaven odbornými pracovníky, kteří mohou hájit její zájmy před soudem a neangažovat k vymáhání svých pohledávek externí odborníky (advokáta). 15. Lhůty k plnění stanovené v tomto rozsudku byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.