18 C 53/2023-26 — Okresní soud Plzeň-město

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 2. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve [obec] dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 915 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný v zákonné lhůtě dle ust. § 3 odst. 4 z. č. 348/2005 Sb. v rozh. znění, nereagoval na písemnou výzvu žalobkyně, proto jej tato zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky, o uvedené skutečnosti byl žalovaný žalobkyní informován. Žalovaný nedostál své poplatkové povinnosti, když nezaplatil televizní poplatky za obd. od února 2020 do června 2022. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k doplacení dlužných televizních poplatků za uvedené období, žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Proto se žalobkyně obrátila se svým nárokem k soudu. 3. Žalovaný se k žalobě v soudem stanovené lhůtě nevyjádřil. 4. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a o. s. ř. 5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný v zákonné lhůtě nereagoval na výzvu žalobkyně k přihlášení se do evidence poplatníků televizního poplatku, kdy této ani po jejím doručení neoznámil písemným čestným prohlášením opak, s účinností od marného uplynutí lhůty 30ti dnů ode dne doručení této výzvy, součástí výzvy přitom bylo poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Žalovaný poplatek neuhradil za obd. od února 2020 do června 2022, celkem v částce 3 915 Kč. 6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto: 7. Podle ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. v rozh. znění, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 8. Podle ust. § 3 odst. 4 cit. zákona, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě5), považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizována dvě slova] nebo [anonymizováno] (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 9. Podle ust. § 6 cit. zákona, činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 10. Podle ust. § 7 odst. 2) cit. zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 11. Podle ust. § 7 odst. 3) cit. zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem 13), nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 12. Podle § 10 cit. zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Právo požadovat úrok z prodlení vyplývá z ust. § 1970 občanského zákoníku, výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Žalovanému, jakožto fyzické osobě, která se jako odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě, který v zákonné lhůtě dle ust. § 3 odst. 4 cit. zákona nereagoval na výzvu žalobkyně, kdy současně byl poučen o následcích nereagování na uvedenou výzvu, vznikla povinnost, jako držiteli televizního přijímače, a to v souvislosti s citovaným ust. § 3 odst. 2) zákona č. 348/2005 Sb. hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené tímto zákonem. Žalovaný tuto povinnost řádně nesplnil, když žalobkyni neuhradil poplatky za období měsíce února 2020 až června 2022. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z ust. § 7 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žalobkyni přiznal pouze zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 a sp. zn. I. ÚS 195/2011 nepřiznal žalobkyni odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem, režijní paušály ani daň z přidané hodnoty, když žalobkyně má na poli svého působení výsadní postavení (k čemuž má vytvořené specifické podmínky) a lze tak na ni klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci, jenž hospodaří s majetkem státu, tudíž může být dostatečně vybaven odbornými pracovníky, kteří mohou hájit její zájmy před soudem a neangažovat k vymáhání svých pohledávek externí odborníky (advokáta). 15. Lhůty k plnění stanovené v tomto rozsudku byly stanoveny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.