20 C 181/2020-686 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 7. 2020 domáhala proti žalované nejdříve zaplacení částky 1 510 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 10. 2019 do zaplacení. V podání ze dne 25. 1. 2021 žalobkyně rozšířila žalobu a nově se domáhala zaplacení částky 1 630 000 Kč s úrokem z prodlení a to navíc s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 120 000 Kč od 3. 2. 2021 do zaplacení. Změna žaloby byla soudem připuštěna usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 4. 2. 2021. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy o dílo ze dne 22. 7. 2010 prováděla žalovaná pro žalobkyni dílo, jehož součástí byla mimo jiné i dodávka systému virtuária, tedy systému, jehož prostřednictvím je v [anonymizována tři slova] v [obec], které provozuje žalobkyně, realizováno 3D a 2D promítání. Uvedla, že k protokolárnímu předání díla došlo dne 27. 2. 2014 a od tohoto data běžela záruční doba na celé dílo, která skončila dne 26. 3. 2020. V období od 10. 10. 2017 do 16. 4. 2019 žalobkyně postupně reklamovala celkem devět závad, a to dne 10. 10. 2017 vadnou grafickou kartu v počítači [anonymizována dvě slova] (reklamace [číslo]), dne 4. 6. 2018 vadu spočívající ve zpožděném obrazu v části 3D projekce planetária (reklamace [číslo] [rok]), dne 22. 10. 2018 závadu z důvodu vyhoření počítače [anonymizováno] (reklamace [číslo] [rok]), dne 13. 11. 2018 závadu na počítači [anonymizováno] způsobující nefunkční 3D projekci (reklamace [číslo] [rok]), dne 4. 1. 2019 závadu v podobě vady na počítači [anonymizováno] způsobující nefunkčnost 3D promítání (reklamace [číslo] [rok]), dne 22. 2. 2019 závadu spočívající v chybějící grafické kartě v počítači [anonymizována dvě slova] (reklamace [číslo] [rok]), dne 25. 3. 2019 závadu v podobě vadného počítače [anonymizováno] způsobující nefunkční 3D projekci (reklamace [číslo] [rok]), dne 9. 4. 2019 závadu v podobě vyhořelého počítače [anonymizováno] (reklamace [číslo] [rok]) a konečně dne 16. 4. 2019 závadu v podobě nefunkčního počítače [anonymizováno] (reklamace [číslo] [rok]). Žalobkyně v případě uvedených reklamací požadovala bezplatné odstranění vad ve lhůtě 14 dnů od doručení písemné reklamace. Reklamované vady však nebyly žalovanou odstraněny a proto žalobkyně uplatnila dopisem ze dne 18. 9. 2019 u žalované nárok na přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 1 510 000 Kč. Žalobkyně při vyčíslení slevy z ceny díla vycházela z rozsahu vadnosti díla a výše vynaložených nákladů na odstranění vad. Žalobkyně výši slevy odvíjela od částky vynaložené na opravu jednotlivých závad, která spočívala v nahrazení poškozených komponentů, převážně nefunkčních grafických karet a v případě vyhořelých počítačů také náhradě dalšího hardwarového vybavení nutného k provozu počítačů, přičemž z důvodů uvedených závad neměla žalobkyně od 15. 4. 2019 možnost provozovat systém planetária ve 3D režimu. Vzhledem k absenci původních grafických karet na trhu a technické nekompatibility jiných grafických karet v rámci celého systému počítačové soustavy byla žalobkyně nucena opravu systému planetária, aby fungovalo v režimu 3D, provést prostřednictvím smlouvy o dílo uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“), jejímž předmětem byla dodávka a instalace kompletního počítače včetně grafické karty [anonymizována dvě slova] a synchronizační karty [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno], dále grafické karty [anonymizováno] [číslo], dalších 17 ks grafických karet [anonymizována dvě slova] a 16 ks synchronizačních karet [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno]. Žalobkyně dále doplnila, že pokud by náklady, které účelně a předvídatelně vynaložila na odstranění vad díla, nebyly zohledněny v rozhodnutí soudu o stanovení přiměřené slevy z ceny díla, aby náklady vynaložené žalobkyní a převyšující přiměřenou slevu z ceny díla, byly přiznány z titulu náhrady škody. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznávala a navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedla, že dílo bylo předáno dne 18. 3. 2014 a tímto dnem začala plynout záruční doba za celé dílo. Dále poukázala na to, že součástí závazku ze smlouvy o dílo byl její závazek zajišťovat bezplatný servis virtuária po dobu tří let. Tento byl zajišťován prostřednictvím dodavatele zmíněného virtuária [právnická osoba]. Doplnila, že žalobkyně odmítla uzavřít se [právnická osoba] servisní smlouvu, jejímž předmětem by bylo provádění servisu viruária v dalším období. Dále uvedla, že ke dni 10. 2. 2017, kdy byla mezi účastníky uzavřena dohoda o narovnání, neexistovaly na předmětu díla nereklamované a neopravené vady technologie virtuária. Žalovaná nesporovala, že žalobkyně opakovaně uplatňovala vady grafických karet, které se projevovaly např. nefunkčností 3D projekce. Tyto reklamace však byly žalovanou odmítnuty, a to z důvodu buďto neprovádění řádného a potřebného servisu a údržby virtuária odborným subjektem, nebo z důvodu uplynutí životnosti vadných komponentů virtuária, zejména grafických karet. K nákupu nových grafických a synchronizačních karet do všech počítačů uvedla, že tyto byly výrazně lepší a výkonnější a výrazně dražší, než původní grafické karty [anonymizováno] a jejich nákup nebyl nezbytně nutný, jelikož původní grafické karty byly v rozhodné době na trhu dostupné. Dále žalovaná namítala, že pořizovací cena karet nebyla adekvátní a obvyklá. 3. Rozsudkem ze dne 12.11. 2021 rozhodl Okresní soud Plzeň – město ve věci samé tak, že ve výroku I. uložil žalovanému uhradit žalobci částku 1 391 854 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 4. 10. 2019 do zaplacení, ve výroku II zamítl nárok na zaplacení částky 238 146 Kč s příslušenstvím. Krajský soud v Plzni svým usnesením ze dne 10. 6. 2022 zrušil rozsudek Okresního soudu Plzeň-město, č. j. 20 C 181/2020-498, ze dne 12. 11. 2021 mimo jiné ve výroku I. a dále ve výroku II. co do částky 102 788,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 10. 2019 do zaplacení a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Co do částky 135 357,75 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od 4. 10. 2019 do zaplacení zůstal výrok II. rozsudku soudu prvního stupně odvoláním nedotčen. Předmětem řízení tudíž zůstal žalobkyní uplatněný nárok na přiměřenou slevu z ceny díla ve výši 1 494 642,90 Kč s úrokem z prodlení. 4. Ze smlouvy o dílo ze dne 22. 7. 2010 a jejích příloh soud zjistil, že žalovaná se touto smlouvou zavázala pro žalobkyni zhotovit dílo – stavbu objektu [anonymizována tři slova] [obec], jejíž součástí byla taktéž dodávka systému virtuária, tedy sytému umožňujícího 2D a 3D projekci filmů. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Dodávka technologického zařízení virtuária měla hodnotu 56 710 992 Kč včetně DPH. V článku IX. odst. 9.1. byla ujednána záruka na celé dílo a jeho jednotlivé části na dobu 72 měsíců, počínající běžet dnem protokolárního předání a převzetí předmětu díla. V případě dílčích plnění záruční doba neskončí dříve než uplynutím 72 měsíců od převzetí a předání celého díla respektive poslední jeho části dle této smlouvy. Záruční doba neběží po dobu, po kterou nemůže objednatel předmět díla užívat pro jeho vady, za které odpovídá zhotovitel. Podle odst. 9.2. smlouvy se záruka vztahuje na vady díla, které se projeví u díla během záruční doby s výjimkou vad, u nichž zhotovitel prokáže, že jejich vznik zavinil objednatel. Zhotovitel měl povinnost odstranit vady díla do 14 dnů od doručení písemné reklamace objednatele zhotoviteli, není-li s přihlédnutím k charakteru vady a nedodělků dohodnuta jiná lhůta. V článku IX. v odst. 9.4. bylo ujednáno, že pokud zhotovitel oznámí, že vady neodstraní, může objednatel u zhotovitele uplatit přiměřenou slevu ze sjednané ceny díla nebo zadat provedení oprav jinému zhotoviteli, přičemž v tomto případě je zhotovitel povinen objednateli uhradit náklady vynaložené objednatelem na cenu takových plnění. Pokud žalobkyně tvrdila, že k předání díla a k počátku běhu záruční doby celého díla došlo dne 27. 2. 2014, pak toto tvrzení bylo mezi stranami nesporné a soud z tohoto nesporného tvrzení vycházel, když podle žalované spadal počátek běhu záruční doby dokonce až na datum 18. 3. 2014. K prvnímu dílčímu předání digitálního projekčního systému došlo dne 27. 9. 2013, když od této chvíle mohlo být virtuárium používáno za účelem zkoušek a výuky (dílčí přejímací protokol instalované technologie + protokol o zaškolení obsluhy – první fáze ze dne 27. 9. 2013). Druhá fáze předání digitálního projekčního systému proběhla dne 10. 10. 2013 (dílčí přejímací protokol ze dne 10. 10. 2013). Součástí obou dílčích přejímacích protokolů byla také dokladová část, ze které vyplývá, že v rámci přijetí došlo k instalaci zařízení a proškolení zaměstnanců žalobkyně. Součástí dodávky virtuária ze strany [právnická osoba] byly dvě servisní návštěvy ročně během záruční doby, aktualizace softwaru dostupné pro systém. Součástí dílčího předávacího prot