20 C 341/2022-45 — Okresní soud Plzeň-město

1 Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 2. 11. 2022 se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 5 967,28 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy ze dne 12. 11. 2021, o nakládání s odpady a poskytování dodatečných služeb [číslo] ve znění jejího dodatku [číslo] ze dne 9. 2. 2022, jejímž předmětem byl závazek žalobce přebírat odpady žalované, dle specifikace rozsahu plnění dle čl. II Smlouvy, na stanovišti [obec], [ulice a číslo], a závazek žalované za tyto řádně provedené služby platit sjednanou částku dle ceníku služeb žalobce (dále jen„ Ceník služeb“) a všeobecných obchodních podmínek Žalobce (dále jen„ VOP“) (dále jen„ Smlouva“). Žalobce jakožto poskytovatel, poskytl službu vyplývající ze shora citované Smlouvy v požadovaném rozsahu řádně a včas. Na základě této skutečnosti byla žalobcem vystavena dne 28. 6. 2022 faktura [číslo] znějící na částku ve výši 3 382,43 Kč včetně daně z přidané hodnoty za svoz odpadu v období druhého (2.) čtvrtletí roku 2022, se splatností ke dni 12. 7. 2022. Takto vystavený daňový doklad však nebyl ze strany žalované v termínu splatnosti zaplacen. Na tuto skutečnost byla žalovaná upozorněna emailem ze dne 22. 7. 2022 a ze dne 12. 8. 2022. I přes toto upozornění žalovaná daňový doklad nezaplatila. Žalobce proto vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky plynoucí z vystaveného daňového dokladu písemnou předžalobní upomínkou ze dne 5. 9. 2022, kterou byla žalovaná vyzvána k úhradě částky v celkové výši 3 482,43 Kč sestávající z částky 3 382,43 Kč včetně daně z přidané hodnoty, na kterou zní daňový doklad a částky 100 Kč představující sankční poplatek spojený s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 513 občanského zákoníku. Žalobcem byl dále následně za řádně a včas provedený svoz odpadu vystaven dne 2. 9. 2022 další daňový doklad [číslo] znějící na částku ve výši 2 484,85 Kč včetně daně z přidané hodnoty za svoz odpadu ke dni ukončení Smlouvy ze strany žalobce ke dni 31. 8. 2022, což bylo žalované písemně oznámeno, v souladu s čl. VI VOP, splatný ke dni 16. 9. 2022 Ani tento daňový doklad nebyl uhrazen řádně a včas, na což byla žalovaná též upozorněna emailem ze dne 21. 9. 2022. 2 Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V daném případě žalobce projevil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, pokud jde o žalovanou, tato se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřila, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu její konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Odvolání proti tomuto rozsudku není přípustné, a proto je jeho odůvodnění omezeno na náležitosti uvedené v § 157 odst. 4 o.s.ř. 5. Z předložených listin učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Účastníci jako podnikatelé dne 12. 11. 2021 uzavřeli smlouvu č. [tel. číslo] o nakládání s odpady a poskytování dodatečných služeb, v níž se žalobkyně zavázala od podpisu smlouvy přebírat 1krát za čtrnáct dní odpady žalované v místě [obec], [ulice a číslo] a s takovým odpadem naložit dle obecně závazných právních předpisů a žalovaná se zavázala platit jí za to cenu 1 183,60 Kč měsíčně. Na základě této smlouvy žalobkyně prováděla svozy odpadu od žalované. Za tyto svozy provedené od dubna do června 2022, tedy za 3 měsíce vyúčtovala žalované fakturou ze dne 28. 6. 2022, [číslo] splatnou dne 12. 7. 2022, částku ve výši 3 382,43 Kč včetně DPH. Za svozy provedené v červenci a srpnu pak vyúčtovala žalované fakturou ze dne 2. 9. 2022, [číslo] splatnou dne 16. 9. 2022, částku ve výši 2 484,86 Kč včetně DPH. Žalovaná jí však tyto částky dosud ani zčásti nezaplatila, byť byla upomínkou ze dne 5. 9. 2022 a 12. 10. 2022 k tomuto zaplacení před podáním žaloby vyzvána. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. V souzené věci účastníci uzavřeli mezi sebou dne 12. 11. 2021 smlouvu, jíž se žalobkyně zavázala přebírat od žalované ve smlouvě blíže specifikovaný komunální odpad, přijmout jej do svého vlastnictví a naložit s ním podle zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. a žalovaná se zavázala platit jí za to cenu. Tuto smlouvu soud právně posoudil jako smlouvu o využití systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 541/2020 Sb. Z této smlouvy vznikla žalobkyni povinnost k výše uvedeným činnostem a žalované vznikla povinnost platit jí za to sjednanou cenu. Soud má za prokázané, že žalobkyně v období od dubna do srpna 2022 pro žalovanou výše uvedené nakládání s odpadem skutečně provedla a vzniklo jí tak právo na cenu ve sjednané výši. Požadavek žalobkyně je tedy po právu; jelikož žalovaná jí tuto již splatnou částku dosud nezaplatila, soud žalobě ohledně ní vyhověl včetně úroků z prodlení podle § 1970 obč. zák. 8. Právo žalobkyně na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč se opírá o ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. 9. Co do částky 100 Kč uplatněný jako sankční poplatek spojený s uplatněním pohledávky dle ustanovení § 513 občanského zákoníku soud žalobu výrokem II zamítl, jelikož takový poplatek nebyl ujednán ve smlouvě. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná a její neúspěch představoval jen nepatrnou část předmětu řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 967,28 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil žalované podle § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.