20 C 363/2022-87 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 30. 9. 2022 a doplněnou dne 28. 12. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 112 172,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 20. 10. 2017 smlouvu o Půjčce na kliknutí [číslo], v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, žalovaný se jej zavázal splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 9,9 % ročně a s dalšími poplatky dle smlouvy a ceníku. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut požadovaný úvěr, žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Na základě produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba] přistoupila banka dne 10. 1. 2022 k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 112 172,64 Kč. Uplatněné bylo též příslušenství pohledávky, a to kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 6 293,78 Kč za období od 11. 1. 2022 do 14. 2. 2022, kapitalizovaný úroku z prodlení ve výši 275,12 Kč za stejné období, úrok ve výši 9,9 % ročně z částky 112 172,64 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 112 172,64 Kč od 15. 2. 2022 do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 23. 2. 2022 mezi [právnická osoba] [anonymizováno]. a společností [právnická osoba] byla pohledávka postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 8. 3. 2022 mezi [právnická osoba] [anonymizováno]. a žalobkyní byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný na pohledávky nic neuhradil ni na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v dané věci postupoval v souladu s § 115a o.s.ř. a k projednání ve věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, resp. v rámci lhůty ve výzvě doručené jim do vlastních rukou se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, soud bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o Půjčce na kliknutí [číslo] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původního věřitele [právnická osoba], poskytnout žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a závazek žalovaného, tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 9,9 % ročně splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 973,96 Kč. Nedílnou součástí smlouvy tvořily obchodní podmínky. Z výpisu spotřebitelského úvěru soud zjistil, kdy a jaké částky žalovaný čerpal a jakým způsobem se žalovaný dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru. Uvedené skutečnosti zcela odpovídají tvrzením žalobkyně uvedeným v prvním odstavci odůvodnění. Dle prohlášení o okamžité splatnosti úvěru ze dne 10. 1. 2022 soud zjistil, že s ohledem na porušení povinnosti žalovaného společnost [právnická osoba] přistoupila k zesplatnění dluhu. K tomuto dni činil dluh 118 741,54 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 2. 2022 soud zjistil, že věřitelkou shora uvedené pohledávky se stala [právnická osoba], [anonymizováno]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 3. 2022 soud zjistil, že věřitelkou shora uvedené pohledávky se stala žalobkyně. Postoupení bylo řádně žalovanému oznámeno (oznámení o postoupení pohledávek). <i>5. Podle § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 6. Po zjištění skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána zcela důvodně. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč, žalovaný se však dostal se splácením úvěru do prodlení a proto původní věřitel využil svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán a celý úvěr zesplatnil a to včetně sjednaných úroků a poplatků. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvami o postoupení pohledávek v souladu s ustanovením § 1879 a následujících občanského zákoníku. Soud tak žalobě zcela vyhověl (výrok I.). Tím, že se žalovaný dostal do prodlení, pak soud shledal taktéž důvodný požadavek žalobce co do zákonného úroku z prodlení, když tento požadavek je v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 977,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 488 Kč, ze tří úkonů právní služby dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 5 620 Kč, za přípravu a převzetí zastoupení, sepis žaloby a zaslání předžalobní upomínky, tří režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 729,60 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. Soud nepřiznal náhradu za doplnění žalobních tvrzení ze dne 28. 12. 2022, když skutečnosti zde uvedené již měli být součásti podané žaloby. 8. V obou případech ke splnění povinnosti žalovanému byla ustanovena běžná třídenní lhůta běžící od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.