20 C 64/2022-114 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou, doručenou Okresnímu soudu Plzeň-město dne 18. 2. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 10. 2021 do 30. 10. 2021, úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 10. 2021 do zaplacení, úrokem ve výši 8,5 % ročně z částky 5 000 Kč od 31. 10. 2021 do zaplacení a kapitalizovaným úrokem ve výši 288,58 Kč za období od 1. 6. 2021 do 30. 9. 2021. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 9. 2. 2021 Rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba]. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 9. 2. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 9. 2. 2021 schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný naplnil podmínky dle čl. Co považujeme za případ porušení a čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl mu kontokorent zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupil žalobce následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne 1. 10. 2021 k zesplatnění kontokorentu, viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva ze dne 1. 10. 2021. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 288,58 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 1. 6. 2021 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 30. 9. 2021. 2. Dne 24. 1. 2023 žalobkyně sdělila soudu, že žalovaný po podání žaloby na svůj dluh uhradil dne 19. 1. 2023 částku 5 288,58 Kč. Tuto částku započetla žalobkyně na úhradu dluhu částí ve výši 5 000 Kč na úhradu jistiny a částí ve výši 288,58 Kč na úhradu kapitalizovaného úroku. Žalobkyně vzala žalobu zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I. rozsudku. Jelikož nebylo k zastavení řízení potřeba souhlasu žalovaného, soud řízení v uvedeném rozsahu výrokem I. zastavil (§ 96 o.s.ř.). 3. Žalovaný se jinak k podané žalobě nevyjádřil. 4. Protože žalobkyně předložila spolu s žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 5. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 9. 2. 2021 Rámcovou smlouvu [číslo] v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba]. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 9. 2. 2021 uzavřel žalovaný s žalobkyní [příjmení] [číslo] k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč s roční úrokovou sazbou 18,9 %. Kontokorent byl dne 9. 2. 2021 schválen a následně též žalovaným čerpán na účtu č. [bankovní účet]. Dopisem ze dne 1. 10. 2021 vyzvala žalobkyně žalovaného k doplacení dlužné částky ve výši 5 288,58 Kč do 10. 10. 2021. Žalovaná dne 19. 1. 2023 zaplatil částku 5 290 Kč. Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. <i>6. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 8. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je v rozsahu, ve kterém nebylo řízení zastaveno, zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena úvěrová smlouva, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 5 000 Kč jako bezúčelový úvěr. Smlouva o úvěru byla shledána platným právním úkonem, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, je přesně sjednána úroková sazba (roční procentní sazba nákladů, výše měsíční splátky). Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal převodem na jeho bankovní účet. Za důvodný proto považuje soud i požadavek na zaplacení smluvních úroků a úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoník a žalobě proto v jejím zbylém rozsahu vyhověl. Podle výpočtu soudu činí součet příslušenství přiznaného žalobkyni výrokem II. rozsudku částku 1 137,26 Kč. 9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na úspěch ve věci byla žalobkyni přiznána plná náhrada nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč (soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, 2 paušální odměny po 100 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.). 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě.