36 C 20/2023-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem 7 405,99 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že:„ Žalovaný byl smluvním partnerem dodavatele/obchodníka s plynem [právnická osoba], se kterým uzavřel smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] – [část obce]. Jelikož tento původní dodavatel/obchodník s plynem žalovaného pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaný si v následujících třech dnech nezvolil jiného dodavatele/obchodníka s plynem, v souladu s platnou právní úpravou ode dne 17.10.2021 zajišťoval dodávky plynu a další související služby žalobce jako dodavatel poslední instance. Otéto skutečnosti žalobce žalovaného informoval přípisem ze dne 20.10.2021, jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Dodavatelem poslední instance je dodavatel plynu, který má za určitých podmínek zákonnou povinnost dodávat plyn domácnostem a maloodběratelům za ceny regulované Energetickým regulačním úřadem. Závazkový vztah mezi zákazníkem a dodavatelem poslední instance vzniká ze zákona (ex lege). Základní právní rámec dodavatele poslední instance je upraven v § 12a zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Institut dodavatele poslední instance je ochranným právním nástrojem a pojistkou pro domácnosti a malé zákazníky, kteří mají právo na volbu svého dodavatele plynu, avšak z různých možných příčin svého dodavatele plynu nemají. Povinnost dodávat plyn v režimu dodavatele poslední instance vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 630 MWh. Žalobce dne 10.05.2022, vyúčtoval žalovanému fakturou [variabilní symbol] na částku ve výši 7 605,99 Kč včetně DPH, splatnou dne 30.05.2022, následující: 7 405,99 Kč představující cenu odebraného plynu a souvisejících služeb, a to za 145,29 m3 odebraného plynu ve fakturačním období 17.10.2021 17.04.2022, 200,00 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky – dlužných záloh, které žalobce touto žalobou neuplatňuje. (Pro nemožnost operativní modulace systému žalobce zajišťujícího fakturaci byly náklady spojené s uplatněním pohledávky ve faktuře nesprávně označeny jako smluvní pokuta.) Tato faktura, obsahující informace o době, ceně a množství odebraného plynu, s detailem stanovení spotřeby, detailní strukturou vyúčtování, přehledem plateb zahrnutých do vyúčtování a s odkazem, kde lze nalézt ceníky zemního plynu, byla žalobcem zaslána a doručena žalovanému poštovní zásilkou na korespondenční adresu žalovaného sdělenou žalobci. Na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. K úhradě zbývá částka 7 405,99 Kč“ 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání (k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), neboť bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu (bez nařízení ústního jednání) projevili souhlas. Žalobkyně s tímto postupem soudu souhlasila a žalovaná se k avizovanému postupu na výzvu soudu nevyjádřila, pročež soud předpokládal její souhlas s takovýmto postupem (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z předložených listin byl zjištěn následující skutkový stav. Z důvodu pozbytí oprávnění předchozího dodavatele plynu žalované společnosti [právnická osoba] oznámila žalobkyně dopisem ze dne 20. 10. 2021 žalované, že od 17. 10. 2021 spadá dodávka plynu do režimu dodavatele poslední instance a jejím dodavatelem se stává žalobkyně s poučením, že v tomto režimu může zůstat žalovaná jen po dobu 6 měsíců s doporučením uzavření nové smlouvy. Sdělené skutečnosti se váží k odběrnému místu [anonymizováno] kód [anonymizováno] a zákaznickému číslu [číslo]. Žalovaná byla poučena o dalším postupu (oznámení ze dne 20. 10. 2021). Součástí oznámení byly i ceníky plynu a plán záloh a plateb na budoucí období od 17. 10. 2021 – 16. 4. 2021 (ceníky, plán záloh). Vyúčtováním plynu [číslo] ze dne 10. 5. 2022 vyúčtovala žalobkyně za odběr 148 m3 plynu v období od 17. 10. 2021 – 17. 4. 2022 žalované částku ve výši 7 405,99 Kč. Faktura byla splatná ke dni 30. 5. 2022 (faktura). Předžalobní upomínkou ze dne 3. 6. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost soudního uplatnění pohledávky. Zástupce žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 1. 8. 2022 vyzval opakovaně žalovanou k zaplacení dlužné částky. 5. Podle § 12a odst. 2 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb. v platném znění (energetický zákon), je dodavatel poslední instance povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. Dle odst. 4 téhož ustanovení je dodavatel poslední instance dále povinen dodávat elektřinu nebo plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a) nebo b). 6. Dle § 1958 odst. 2 OZ neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má z předložených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaná odebrala od žalobkyně plyn ve shora uvedených obdobích na základě ust. 12a shora citovaného zákona. Skutečnost, že [právnická osoba] [anonymizováno] pozbyla oprávnění dodávky plynu je skutečností obecně známou. Žalovaná tudíž odebrala od žalobkyně coby dodavatele poslední instance plyn za celkovou cenu 7 405,99 Kč, která byla řádně vyúčtována fakturou, kterou však žalovaná ve lhůtě splatnosti do 30. 5. 2021 nezaplatila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním svých smluvních povinností, je rovněž povinna zaplatit žalobkyni s odkazem na shora uvedené zákonné ustanovení i smluvní pokutu. Žalovaná v řízení netvrdila, že by dluh zanikl, či že by na dluh bylo placeno více, než tvrdila žalobkyně, a proto soud ohledně plateb žalované vycházel z tvrzení žalobkyně. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, na svou obranu ničeho neuváděla, a proto soud vycházel z podložených tvrzení žalobkyně. Bylo případně na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala opak, což se s ohledem na shora řečené nestalo. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované dlužnou pohledávku žalobkyně v celkové výši 7 405,99 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku (fakturu neuhradila ve lhůtě její splatnosti), má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroků z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a o.s.ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vzniklé náklady řízení, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z 2 režijních paušálů po 100 Kč, celkem 200 Kč, z odměny ve výši 400 Kč za 2 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí, příprava věci a sepis žaloby) a z 21 % DPH vypočtené ze součtu odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 126 Kč, celkem náklady řízení dosáhly částky 1 126 Kč, k jejímuž zaplacení, stejně jako k zaplacení jistiny a příslušenství žalované částky, je žalovaná povinna ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř., u náhrady nákladů řízení pak k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o.s.ř. (výrok II.). Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za předžalobní upomínku, neboť žalovaná byla předtím upomenuta k zaplacení dlužné částky samotnou žalobkyní výzvou ze dne 3. 6. 2022.