36 C 237/2022-124 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku 8 533,34 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku a náklady řízení. Žalobu odůvodnil tím, že:„ Žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu o hotovostním úvěru [anonymizováno] plus" č. [anonymizováno] dne 23.07.2018 (dále jen " Smlouva). Žalovaný byl zároveň seznámen s Podmínkami poskytování hotovostních úvěrů v [anonymizováno] (dále jen "Podmínky"), Všeobecnými obchodními podmínkami pro zakládání a vedení účtů fyzických osob (dále jen "VOP") a Sazebníkem bankovních poplatků v [anonymizováno] (dále jen " Sazebník), které upravují práva a povinnosti Smlouvou výslovně neupravené dle odst. 8.1. Smlouvy, přičemž se je zavázal dodržet dle odst. 8.2. Smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Dle Smlouvy výše jistiny úvěru činila 10.000 Kč a žalovaný se zavázal dle Smlouvy tento úvěr splácet formou 12 měsíčních splátek ve výši 833,33 Kč měsíčně, splatných vždy k 17. dni v měsíci. Dle odst. 5.1. Smlouvy byly též sjednány smluvní úroky ve výši 0,00 % p.a. z dosud nesplacené části čerpané jistiny. Dle Smlouvy a Podmínek se žalovaný dále zavázal zaplatit žalobci též poplatky účtované dle Smlouvy a stanovené v aktuálně platném Sazebníku. Dle odst. 7.1.1 Podmínek je žalobce oprávněn odstoupit od Smlouvy pokud je žalovaný v prodlení se splácením více než dvou splátek nebo jedné splátky déle než tři měsíce. Podmínky smlouvy žalovaný nesplnil a došlo k porušení smlouvy, neboť žalovaný neuhradil žádnou splátku za měsíce listopad, prosinec 2018, leden 2019. Vzhledem k situaci využil žalobce svého práva dle Podmínek a odstoupil od Smlouvy, a to dopisem dne 17.1.2019, čímž se stal celý dluh splatným ke dni 25.02.2019. Od dne prodlení žalovaného se splácením úročí žalobce veškeré splátky po splatnosti v souladu s platnými právními předpisy nadále smluvním úrokem z prodlení dle Smlouvy a dále úrokem z prodlení v zákonné výši, přičemž tyto sazby sečetl v položce kapitalizovaný úrok dohromady. alovaný tak nadále dluží na jistině částku 8 333,34 Kč, poplatky ve výši 200 Kč a neuhrazený úrok (se sazbou úroku Smlouvy zvýšeného o sazbu zákonného úroku z prodlení) z jednotlivých splátek jistiny po splatnosti za období zkapitalizovaný ke dni 04.02.2020 na výši 797,63 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 8 533,34 Kč od 05.02.2020 do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani po zaslání předžalobní výzvy.“ 2. V podání ze dne 4. 11. 2022 žalobce uvedl, že žalovaná na pohledávku uhradila celkem 1 666,66 Kč, která byla započtena na jistinu a popsala způsob výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 10 000 Kč jdoucí od 12. 4. 2019 do 4. 2. 2020. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Listiny mu byly doručovány v souladu s ustanovením § 45 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) na adresu zapsanou v registru obyvatel. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. soud nenařizoval jednání a rozhodl na základě listinných důkazů předložených žalobcem. 4. Z předložených listinných důkazů vyplývají následující skutečnosti, které korespondují s tvrzeními žalobce. Účastníci uzavřeli dne 23. 7. 2018 smlouvu o hotovostním úvěru„ [anonymizována dvě slova]“ č. [anonymizováno] [bankovní účet], na jejímž základě žalobce žalované poskytl neúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s dohodnutým poplatkem ve výši 200 Kč v 12 měsíčních splátkách po 833,33 Kč (citovaná smlouva o úvěru, žádost o poskytnutí úvěru, formulář pro standardní informace, podmínky a sazebník žalobce). Žalovaná čerpala úvěr dne 23. 7. 2018 převodem na její bankovní účet (historie úvěru). Dopisem ze dne 17. 1. 2019 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dluhu do 7 dnů od doručení dopisu, v opačném případě se jedná s odkazem na odst. 7. 1. 1. písm. a) podmínek pro poskytování hotovostních úvěrů žalobce přiložených ke smlouvě o úvěru o odstoupení od smlouvy (odstoupení od smlouvy, dodejka). Předžalobní výzvou z 19. 2. 2020 zástupce žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná svoji povinnost splnila a dlužnou částku žalobci zaplatila. Žalovaná zůstala v řízení zcela pasivní, na svou obranu ničeho neuvedla. <i>5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> 7. Po právním zhodnocení soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o.z. Žalobce svoji povinnost ze smlouvy řádně splnil, když umožnil žalované čerpat sjednanou výši úvěru. Poskytnutý úvěr se žalovaná zavázala splatit dohodnutými splátkami, a to včetně jednorázového poplatku ve výši 200 Kč. Žalovaná svoji povinnost ze smlouvy porušila, když poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, čímž se dostala do prodlení. Žalobce proto využil svého smluvního oprávnění a odstoupil od smlouvy o úvěru, čímž se stal závazek žalované okamžitě splatný v celém rozsahu. Povinnost žalované vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený poplatek ve výši 200 Kč (úrok) ve sjednané lhůtě vyplývá z ustanovení § 2395 o.z. Lhůta byla mezi stranami sjednána v souladu s ustanovením § 2399 odst. 1 o.z. Žalovaná v řízení ohledně svého závazku neuvedla žádná skutková tvrzení, ani jeho existenci nepopírala, případně jeho výši nesporovala. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhodnotil, že žaloba je důvodná a žalované uložil povinnosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku včetně příslušenství v podobě zákonného úroku v souladu s ustanovením § 1970 o.z., jehož výše je stanovena v souladu s prováděcím předpisem (ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Náklady řízení žalobce pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč (tj. 600 Kč) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za přípravu a převzetí zastoupení, výzvu k plnění (§ 142a o.s.ř.) a sepis žaloby, 3 režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem tak náklady řízení žalobce představuje částka 1 489 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna dle ust. § 149 o. s. ř. uhradit k rukám zástupce žalobce. 9. O lhůtách a způsobu splnění veškerých povinností z tohoto rozsudku soud rozhodoval podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a stanovil pro splnění povinnosti třídenní lhůtu, když neshledal důvody pro jiný postup.