36 C 302/2022-139 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 14 560 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že: Mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“) a žalovanou byla dne 20.09.2002 uzavřena Smlouva o [anonymizováno], v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] (dále jen„ Podmínky“), Úrokový lístek [příjmení] a Sazebník Banky, se kterými se žalovaná dle prohlášení ve Smlouvě seznámila. V souladu se Smlouvou a Dispozicemi byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 0,00 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaná zavázala, že její běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaná zavázala neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Žalovaná porušila závazky ze Smlouvy zejména tím, že překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Banka proto využila svého práva ze Smlouvy a Podmínek a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 13.700,00 Kč převedla dne 19.07.2004 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku ve výši 13.700,00 Kč na zvláštní úvěrový účet [příjmení] žalované umožnila jeho splácení ve splátkách. Žalovaná byla dle ujednání ve Smlouvě ve spojení s Podmínkami povinna hradit z převedeného debetního zůstatku úrok a platit poplatky za vedení úvěrového účtu ve výši dle Sazebníku Banky. Dlužná částka však nebyla ze strany žalované řádně a včas splácena. Banka proto využila svého práva a v souladu se Smlouvou a Podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne 22.11.2004 zesplatnila ke dni 22.11.2004 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 15.772,53 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalované řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 30,00 % ročně dle úrokového lístku Banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě má žalobce nárok také na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany Banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.06.2019, a to s účinností ke dni 21.06.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 17.07.2019. Žalovaná byla současně vyzvána k její úhradě žalobci jako novému věřiteli. Dlužná částka na úvěrovém účtu byla ke dni postoupení vyčíslena na 15.772,53 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo na pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: dlužné jistiny úvěru ve výši 13.700,00 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 860,00 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 1.132,53 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 80,00 Kč Dále žalobce požaduje rovněž zaplacení: úroků z úvěru ve výši 30,00% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 13.700,00 Kč od 22.06.2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 3,00% p.a. z dlužné částky ve výši 14.560,00 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 13.700,00 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 860,00 Kč, od 22.06.2019 do zaplacení.Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalované odeslána doporučeně dne 20.04.2020 Ani přesto však dlužná částka nebyla uhrazena. Žalobce je tak nucen se domáhat splnění svého nároku prostřednictvím soudu. 2. Na výzvu soudu žalobkyně přípisem ze dne 25. 10. 2022 doplnila svou žalobu, ve kterém popsala způsob, jakým dospěla ke stanovení dlužné částky ve výši 13 700 Kč (jistiny) sestávající z čerpání žalované a poplatků spojených s vedením účtu, k jejichž hrazení se žalovaná smlouvu zavázala (čl. 49 VOP) a dlužných poplatků ve výši 860 Kč, které setávají z poplatků za vedení účtu ve výši 160 Kč, 2 x 200 Kč za vymáhací dopisy a 1 x 300 Kč za zesplatnění úvěru to vše v souladu s čl. 49 VOP. Žalobkyně dále v přípisu popsala způsob stanovení kapitalizovaných úroků, přičemž soud pro stručnost na přípis žalobkyně odkazuje. 3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. 4. Soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání (k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), neboť bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu (bez nařízení ústního jednání) souhlasili – u žalobkyně i žalované došlo k projevu souhlasu marným uplynutím lhůty podle § 101 odst. 4 o. s. ř. na základě výzvy soudu. 5. Soud z listin předložených žalobkyní dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne 8. 10. 2003 dodatek [číslo] ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb ze dne 20. 9. 2002, na jejímž základě se zavázal poskytnout žalované úvěr formou povolení debetního zůstatku až do výše povoleného limitu ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr řádně splácet a platit poplatky spojené s úvěrem (poplatek za vedení účtu, poplatky za upomínky a poplatky za zesplatnění úvěru), jak vyplývá ze smlouvy o flexikontu ze dne 20. 9. 2002 a dodatku ze dne 8. 10. 2003. Součástí smluv byly VOP a sazebníky, ve kterých si strany dojednaly výše smluvních úroků a poplatků. Žalovaná se v dohodě a podmínkách zavázala nepřekračovat limit, mít dostatečné peněžní prostředky na umořování úvěru, debet průběžně splácet a neporušovat podmínky úvěru s poučením, že v opačném případě může předchůdce žalobkyně úvěr prohlásit za splatný (viz shodně žalobní tvrzení). V případě překročení limitu, se žalovaná zavázala hradit po dobu jejího prodlení úrok ve výši 30 % ročně. Výše poplatků vyplývají ze sazebníků založených ve spise. Upomínkami ze dne 22. 10. 2004, 22. 9. 2004, 11. 6. 2004 a 23. 8. 2004 byla žalovaná opakovaně upozorňována na porušování podmínek flexikreditu (překračování limitu) a byla vyzývána ke zjednání nápravy. Čerpání úvěru vyplývá z platební historie úvěru založeného ve spise na č. l. 46-59 a 76 – 127 spisu. Dopisem ze dne 22. 11. 2004 předchůdce žalobkyně prohlásil úvěr za splatný ke dni 22. 11. 2004 a vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z postupní smlouvy ze dne 18. 6. 2019 a přílohy k postupní smlouvě [číslo] O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 3. 7. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 17. 4. 2020 byla žalovaná zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky. <i>6. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 7. Soud na základě zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru, současně bylo zjištěno, že předmět úvěru byl žalované vyplacen (poskytnut), žalovaná však úvěr dosud v celé své výši včetně platně sjednaných poplatků a úroků nevrátila, pročež jí soud tuto povinnost uložil výrokem I. tohoto rozsudku vč. zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše požadovaná žalobkyní neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jakož i smluvní úrok z úvěru, na jehož výši se strany dohodly v úvěrové smlouvě. Žalovaná na svou obranu ničeho neuvedla, žalobkyní tvrzený skutkový stav odpovídá předloženým listinám, a proto soud shledal žalobu důvodnou a zavázal žalovanou povinnostmi uvedenými ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, má tak právo na náhradu nákladů tohoto ří