36 C 31/2023-50 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 17 574,04 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že:„ Žalobkyně na základě "Žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] " ze dne 15.6.2018 uzavřela s žalovaným dne 15.6.2018 Smlouvu o úvěru [číslo] ke kreditní kartě [ulice] spořitelny (dále též " Smlouva). Nedílnou součástí uzavřené Smlouvy jsou "Podmínky pro kreditní karty [ulice] spořitelny" (dále též "obchodní podmínky"), které žalovaný obdržel před uzavřením smlouvy a souhlasil s jejich zněním, což potvrdil svým podpisem při uzavření Smlouvy. Následně žalobkyně umožnila žalovanému čerpat peněžité prostředky do výše úvěrového limitu ve výši 15 000 Kč uvedeného ve Smlouvě. Žalovaný čerpal peněžité prostředky zejména prostřednictvím kreditní karty. Takto čerpané prostředky byly úročeny úrokovou sazbou uvedenou ve Smlouvě ve výši 19,90 % p.a. a žalovaný je byl povinen splácet dle podmínek sjednaných ve smlouvě resp. v obchodních podmínkách. Dle čl. 10 obch. podmínek je žalobkyně oprávněna písemným oznámením odeslaným žalovanému prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v oznámení, pokud nastane některá ze skutečností předvídaných v čl. 9 (dále též "Oznámení o zesplatnění"). Na základě opakovaného porušování povinnosti žalovaného splácet řádně a včas své peněžité závazky vůči žalobkyni byla žalovanému odeslána dne 26.07.2021 " Poslední výzva k zaplacení dlužné částky". Když ani poté žalovaný neplnil, byly předmětným Oznámením o zesplatnění veškeré závazky žalovaného prohlášeny za splatné ke dni 15.11.2021. Žalovaný k tomuto datu dlužil žalobkyni částku 15 084,54 Kč Poslední výzva i Oznámení o zesplatnění byly žalovanému doručovány na poslední známou poštovní adresu pro doručování, kterou žalovaný uvedl. Žalovaný byl zároveň předmětným Oznámením o zesplatnění vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním této žaloby. Žalovaný k datu 22.8.2022 dlužil žalobkyni celkovou částku 20245,31 Kč, která se skládá z: dlužná jistina: 17 574,04 Kč, kapitalizovaný běžný úrok: 1 315,7 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení: 1 355,57 Kč. Podrobný přehled nárůstu příslušenství pohledávky, tj. z jaké částky a v jaké výši je příslušenství počítáno, vyplývá z přílohy tohoto návrhu označené jako "stav dlužné jistiny a příslušenství". Sazba úroku byla nejprve ve výši 19,90 % (viz bod II.) a v souladu s § 122 (4) zák. č. 257/2016 Sb., byla nesplacená jistina dále po 90. dni od počátku prodlení žalovaného úročena sazbou ve výši 8,05 % ročně. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě shora uvedených dlužných částek společně s příslušenstvím. V tomto dopise, zaslaném žalovanému dne 14.9.2022 na poslední známou adresu, žalobkyně informovala žalovaného o výši jeho dluhu společně s příslušenstvím a současně jej vyzvala k neprodlené úhradě celé dlužné částky společně s příslušenstvím. V tomto dopise rovněž upozornila žalovaného na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou pro případ, že žalovaný svůj závazek nesplní. Žalovaný však na výzvu ze strany žalobkyně nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Dne 14.9.2022 byla žalovanému zaslána na poslední známou adresu výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem.“ 2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení podáním ze dne 21. 2. 2023, ve kterém uvedla, že k čerpání úvěru docházelo průběžně od 15. 6. 2018, jak vyplývá z obratové historie přiložené k žalobě. Žalovaný se do prodlení dostal poprvé 14. 9. 2020, poté byl opakovaně v prodlení s plněním splátek úvěru od 15. 11. 2020 až do 15. 5. 2021, kdy již přestal splácet. Součástí dlužné jistiny je jen čerpaná jistina, žádné poplatky uplatněny žalobou nebyly. Žalobkyně dále specifikovala výpočet kapitalizovaných úroků, přičemž soud pro stručnost na tento výpočet odkazuje. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 4. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 5. Soud z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutkový stav, který odpovídá tvrzením v žalobě. Žalobkyně uzavřela dne 15. 6. 2018 se žalovaným smlouvu o úvěru ke kreditní kartě [číslo], na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě [ulice] spořitelny do výše úvěrového limitu 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr řádně a včas splácet. Strany si sjednaly úrok ve výši 19,9 % ročně. V článcích 9.1 a 9.2 podmínek pro kreditní karty poštovní spořitelny si strany ujednaly právo žalobkyně zesplatnit úvěr v případě prodlení žalovaného se splácením jakékoliv částky. Čerpání úvěru je zachyceno v úvěrové historii na č. l. 22-27 spisu. Dopisem ze dne 22. 11. 2021 žalobkyni s účinností k 15. 11. 2021 prohlásila úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 29. 11. 2021. Předžalobní výzvou z 9. 9. 2022 byl žalovaný zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení dlužné částky (úvěrová smlouva, předsmluvní informace ke kreditní kartě, žádost o poskytnutí úvěru, záznam o podpisu žalovaného, podmínky pro kreditní karty poštovní spořitelny, úvěrová historie, oznámení o zesplatnění, výzvy). Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a na svou obranu ničeho neuvedl. <i>6. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> 7. Soud po konfrontování skutkových zjištění a právní úpravy dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. V řízení bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva ve smyslu § 2395 občanského zákoníku o úvěru. Na základě úvěrové smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr a ten se jej zavázal společně s úroky vrátit v měsíčních dohodnutých splátkách. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých povinností úvěr řádně splácet, využila žalobkyně důvodně svého ve smlouvě sjednaného práva dle § 1931 občanského zákoníku k zaplacení celého dluhu při splnění ujednaných podmínek, pročež se stal dluh splatným dne 15. 11. 2021 jako celek, tedy nevrácená jistina úvěru ve výši 17 574,04 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení se splněním svého peněžitého závazku z titulu citované smlouvy o úvěru, vznikl žalobkyni vedle nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku v rozhodném znění a dále na zaplacení úroku ve výši sjednané ve smlouvě, jehož požadovaná částka rovněž odpovídá i limitům uvedeným v ust. § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 574 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 9. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. a žalované ke splnění povinností vyplývajících z tohoto rozsudku stanovil běžnou třídenní lhůtu.