36 C 316/2023-45 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem 20 425,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužných částek specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení, a to s poukazem na uzavřený smluvní vztah mezi účastníky – Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 10. 2021, na základě kterého žalobkyně dodávala žalovanému plyn do smluveného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], přičemž žalovaný odběr realizoval. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od 3. 11. 2021 s možností automatické prolongace o 12 měsíců. Žalobkyně žalovanému za realizovaný odběr elektřiny vystavila fakturu [variabilní symbol] na částku 12 086,03 Kč za fakturační období od 3. 11. 2021 do 13. 7. 2022, splatnou dne 19. 9. 2022 za odběr 1,82 MWh odebrané elektřiny ve výši 12 086,03 Kč. Jelikož žalovaný tuto fakturu nezaplatil, požaduje po něm žalobkyně smluvní pokutu za prodlení se zaplacením faktury ve výši 100 Kč, kterou vyúčtovala žalovanému dne 30. 9. 2022. V důsledku neplnění platebních povinností žalovaným (konkrétně nehrazením záloh za měsíce březen a duben 2022) odstoupila žalobkyně od smlouvy přípisem ze dne 13. 7. 2022. V důsledku odstoupení od smlouvy vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, kterou si strany sjednaly ve smlouvě (odstavec„ ostatní ujednání“) v případě neodebrání komodity po dobu trvání smluvního vztahu. Smluvní pokuta ve výši 8 800 Kč (tedy za 22 měsíců po 400 Kč/měsíc, do kdy měla smlouva trvat) byla žalovanému vyúčtována ve vyúčtování [variabilní symbol] ze dne 13. 7. 2022, přičemž žalobkyně se domáhá smluvní pokuty za 22 měsíců, po které měla trvat smlouva, pokud by žalovaný plnil své smluvní povinnosti, po 400 Kč za měsíc po odečtení částky 560,90 Kč představující přeplatky žalovaného vysvětlené v podání žalobkyně ze dne 13. 11. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl výzvou ze dne 18. 12. 2022 vyzván k jejímu zaplacení. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání (k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), neboť bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu (bez nařízení ústního jednání) projevili souhlas. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila souhlas a žalovaný se k avizovanému postupu na výzvu soudu nevyjádřil, pročež soud předpokládal jeho souhlas s takovýmto postupem (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z předložených listin vzal soud za zjištěný tento skutkový stav: Dne 16. 10. 2021 uzavřely žalobkyně a žalovaný mezi sebou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa elektřinu, a žalovaný se zavázal platit jí za to cenu, datum zahájení dodávky plynu bylo sjednáno na 31. 10. 2021. Odběrné místo bylo sjednáno na adresu [adresa žalovaného]. Z obsahu smlouvy – oddíl„ ostatní ujednání“ vyplývá, že zákazník je povinen zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle Smlouvy přesahující 10 dní. Pro případ odstoupení žalobkyně od smlouvy pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho smluvních povinností si strany sjednaly v ostatních ujednáních smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 400 Kč jako náhradu za nasmlouvané množství plynu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data účinnosti smlouvy (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 16. 10. 2021). Žalobkyně žalovanému za realizovaný odběr elektřiny vystavila fakturu [variabilní symbol] na částku 12 086,03 Kč za fakturační období od 3. 11. 2021 do 13. 7. 2022, splatnou dne 19. 9. 2022 za odběr 1,82 MWh odebrané elektřiny ve výši 12 086,03 Kč (faktura, smlouva, ceník). Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou této faktury vyúčtovala žalobkyně žalovanému v souladu se smlouvou smluvní pokutu ve výši 100 Kč, kterou vyúčtovala ve vyúčtování ze dne 30. 9. 2022. Žalobkyně přípisem ze dne 25. 7. 2022 odstoupila od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaným (odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 25. 7. 2022). Smluvní pokuta ve výši 8 800 Kč za 22 měsíců po 400 Kč byla žalovanému vyúčtována ve vyúčtování [variabilní symbol] ze dne 13. 7. 2022 (vyúčtování [variabilní symbol] ze dne 25. 7. 2022). Na tuto smluvní pokutu provedla žalobkyně zápočty, kdy od smluvní pokuty odečetla částku ve výši 560,90 Kč oznámeními o zápočtech ze dne 3. 8. 2022 a 20. 6. 2023. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy (výzva zástupce žalobkyně ze dne 18. 12. 2022 dle § 142a o. s. ř.). <i>5. Podle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.</i> <i>6. Dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen„ O. Z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>7. Dle § 1958 odst. 2 O. Z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>8. Podle § 2048 O. Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 1970 O. Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (pozn. soudu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má z provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný odebral od žalobkyně elektřinu ve shora uvedených obdobích na základě platně uzavřené smlouvy o dodávkách elektřiny. Celkový dluh žalovaného u žalobkyně pak činí žalovanou částku, přičemž pokud jde o splatnost dluhu, pak k tomuto soud odkazuje na faktury, ve kterých je uvedena lhůta splatnosti dílčích pohledávek žalobkyně za žalovaným. Žalovaný v řízení netvrdil, že by dluh zanikl, či že by na dluh bylo placeno více, než tvrdila žalobkyně, a proto soud ohledně zápočtů vycházel z tvrzení žalobkyně. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, na svou obranu ničeho neuváděl, a proto soud vycházel z podložených tvrzení žalobkyně. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal opak, což se s ohledem na shora řečené nestalo. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému dlužnou pohledávku žalobkyně v plné výši zaplatit. Rovněž soud vyhověl žalobě co do uplatněných smluvních pokut po zohlednění zápočtů, neboť judikatura omezující svobodu sjednat smluvní pokutu pro stranu, jež odstoupí od smlouvy pro porušení smluvních povinností druhé strany, se pro právní poměry podle O. Z. neuplatní. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 platí, že„ ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnosti, není dle § 1 odst. 2 o. z. zakázáno a je tedy přípustné“; „zákon nezakazuje, aby strany vznik práva na zaplacení smluvní pokuty kromě porušení povinnosti dlužníkem vázaly i na odstoupení od smlouvy věřitelem.“. Žalobkyně v řízení doložila smluvní ujednání o vzniku práva na zaplacení smluvních pokut, jakož i vznik nároku na jejich zaplacení a splatnost, pročež soud s ohledem zejména na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR žalobě vyhověl i co do požadavku na zaplacení smluvních pokut. Rovněž soud ve vztahu k přiměřenosti smluvních pokut dospěl k závěru, že se nejedná o nepřiměřenou smluvní pokutu. Ohledně závěrů nároku na úhradu smluvních pokut lze poukázat mj. na rozhodnutí Krajského