36 C 335/2022-54 — Okresní soud Plzeň-město

1. Manželka se návrhem podaným u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství se svým manželem. Návrh odůvodnila tím, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizována dvě slova] na [země]. Z manželství se narodil společný nezletilý syn [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela], [datum narození]. Manželství již dlouhodobě neplní své funkce a je pouhým formálním svazkem muže a ženy, neboť manželé spolu již od listopadu 2021 nežijí a nelze očekávat obnovu manželského soužití. Příčinu rozvratu spatřuje manželka v tom, že se manžel odstěhoval ze společné domácnosti, nejeví zájem o manželku ani syna a došlo ke ztrátě citových vazeb mezi manžely. Manželka vyloučila, že by jí či jejich společnému synovi rozvodem manželství hrozila jakákoliv újma. 2. Z důvodu neznámého pobytu manžela byl usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v právní moci dne [datum], ustanoven manželovi opatrovník v podobě advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Opatrovník po seznámení obsahu spisu s návrhem na rozvod manželství nesouhlasil z procesní opatrnosti, aniž by byl schopen tvrdit skutečnosti pro to svědčící, a uvedl, že z obsahu žaloby nelze dojít k závěru o pravomoci českých soudů. 3. Soud ve věci nařídil na 31. 3. 2023 ústní jednání. Manželka u ústního jednání uvedla, že o manželovi nemá žádné zprávy a není s ním v kontaktu již od konce roku 2021, manžel jí soudem stanovené výživné na nezletilého syna nehradí. Žádný kontakt na manžela nemá. Opatrovník uvedl, že se mu nepodařilo manžela kontaktovat. Manželka i opatrovník setrvali na svých vyjádřeních citovaných shora. 4. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Účastníci tohoto řízení uzavřeli dne [datum] v [anonymizována dvě slova] na [země] manželství, které je zapsané v knize manželství specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Z manželství se narodil dne [datum] společný syn [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela], o jehož poměrech pro dobu před a po rozvodu bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Citovaný opatrovnický rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Manželka je občankou [země], manžel [příjmení]. Manžel měl naposledy evidován přechodný pobyt (rodinného příslušníka občana EU) v ČR na adrese v [obec], [ulice a číslo], avšak pobyt byl zrušen dne 25. 11. 2021, další adresa není cizinecké policii známa (sdělení PČR ze dne 29. 6. 2022 a MVČR ze dne 11. 11. 2022). Manželka v průběhu svého účastnického výslechu uvedla, že s manželem není v žádném kontaktu cca od listopadu 2021, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti, od té doby o manželovi ničeho neví, nemá na něho žádný platný kontakt a nejsou tedy v žádném kontaktu. Hlavní příčinu rozvratu manželství spatřuje manželka ve vzájemném citovém odcizení, přičemž vylučuje možnost obnovy manželského soužití, manželství považuje za trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené. Z manželství se narodil jen nezletilý syn [jméno] [příjmení] [celé jméno manžela], [datum narození], žádné jiné dítě z manželství nepochází (oddací list, výpisy z ISZR, rodný list společné dcery, výslech manželky). Opatrovník nezletilého společného syna k návrhu na rozvod manželství uvedl, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by rozvod manželství byl v rozporu s oprávněnými zájmy nezletilého a nic nenasvědčuje tomu, že by dítěti hrozila nějaká zvlášť závažná újma (zpráva OSPOD z 13. 3. 2023). Další důkazy nebyly navrhovány a tudíž ani prováděny. 5. Dle ustanovení čl. 30 odst. 2 a 4 Sdělení Ministerstva zahraničí č. 123/2002 Sb. m. s. o sjednání smlouvy mezi [anonymizována dvě slova] a [země] o právní pomoci v občanských věcech platí (dále též jen„ Smlouva“), že jestliže je jeden z manželů v době zahájení řízení občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení (odst. 2). Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu (odst. 4). 6. Podle § 47 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém (dále též jen„ ZMPS“) platí, že nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis EU něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt. 7. Dle § 49 odst. 1 ZMPS platí, že osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. 8. Dle § 50 odst. 1 ZMPS platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. 9. S ohledem na skutečnost, že se nepodařilo zjistit bydliště žalovaného manžela, nelze ve věci aplikovat článek 30 Smlouvy, který pamatuje pouze na případy, kdy je nepochybně zjištěno bydliště obou manželů a to navíc na území toliko jen [země] či [země]. V daném případě není zřejmé, kde se vůbec žalovaný manžel zdržuje a zda se vůbec zdržuje na území jedné z těchto dvou zemí, aby bylo možno aplikovat článek 30 Smlouvy, pročež soud na věc aplikoval shora uvedená zákonná ustanovení ZMPS. Pravomoc českých soudů je jednoznačně dána a plyne z ust. § 47 ZMPS, neboť manželka je státní občankou [země]. 10. Rozhodným hmotným právem je právo České republiky s ohledem na ustanovení § 50 odst. 1 ve spojení s ust. § 49 odst. 1 ZMPS, neboť manželka je státní občankou [země], manžel [příjmení] a současně nemají na území České republiky oba dva obvyklý pobyt – aplikuje se tedy dovětek ust. § 49 odst. 1 ZMPS (...) jinak českým právním řádem. 11. Závěrem soud podotýká, že i pokud by se měl žalovaný manžel zdržovat na území [země] či [země], ničeho by to na pravomoci českého soudu a rozhodném českém právu neměnilo s ohledem na shora uvedený čl. 30 odst. 2, 4 Smlouvy. 12. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „občanský zákoník“), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 13. Podle § 755 odst. 2 občanského zákoníku přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. 14. Podle § 756 občanského zákoníku soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 15. Podle § 758 občanského zákoníku manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 16. V posuzovaném případě soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 občanského zákoníku, jelikož netvoří rodinné společenství již od konce roku 2021, kdy se manžel odstěhoval ze společné domácnosti a od té doby nejsou manželé v žádném kontaktu. Soud pokládá za pravdivé tvrzení manželky o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství a to zejména i s přihlédnutím ke skutečnosti, že manžel t. č. neznámého pobytu již po dobu cca 1,5 roku, kdy se civilnímu ani opatrovnickému soudu nepodařilo k pobytu manžela cokoliv zjistit, neprojevuje žádný zájem o svou rodinu. Jen st