36 C 37/2023-39 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem 8 716,15 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužných částek specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku a rovněž tak povinnost nahradit vzniklé náklady řízení, a to s poukazem na uzavřený smluvní vztah mezi účastníky – Smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 27. 10. 2017, na základě kterého žalobkyně dodávala žalované plyn do smluveného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], přičemž žalovaný odběr realizoval. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od 31. 10. 2017 s možností automatické prolongace o 12 měsíců. Žalobkyně žalovanému za realizovaný odběr plynu vystavila fakturu [variabilní symbol] na částku 7 916,15 Kč za fakturační období od 25. 11. 2020 do 14. 9. 2021, splatnou dne 1. 2. 2022 za odběr 980,44 m3 odebraného plynu ve výši 16 656,15 Kč. Žalovaný na zálohách zaplatil 8 940 Kč a dále je připočtena smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh za červen a červenec 2021 ve výši 2 x 100 Kč, jejíž výše vyplývá ze smlouvy a ceníků. V důsledku neplnění platebních povinností žalovanou odstoupila žalobkyně od smlouvy přípisem ze dne 19. 9. 2021. V důsledku odstoupení od smlouvy vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty, kterou si strany sjednaly ve smlouvě (odstavec„ ostatní ujednání“) v případě neodebrání komodity po dobu trvání smluvního vztahu. Smluvní pokuta ve výši 800 Kč (tedy za dva měsíce – září a říjen 2021, do kdy měla smlouva trvat) byla žalovanému vyúčtována ve vyúčtování [variabilní symbol] ze dne 19. 9. 2021, přičemž žalobkyně se domáhá smluvní pokuty za 2 měsíce, po které měla trvat smlouva, pokud by žalovaný plnil své smluvní povinnosti, po 400 Kč za měsíc. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani poté, co byl výzvou ze dne 7. 4. 2022 vyzván k jejímu zaplacení. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. ve věci rozhodl bez nařízení ústního jednání (k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popř. s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili), neboť bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s takovým postupem soudu (bez nařízení ústního jednání) projevili souhlas. Žalobkyně s tímto postupem soudu projevila souhlasil a žalovaný se k avizovanému postupu na výzvu soudu nevyjádřil, pročež soud předpokládal jeho souhlas s takovýmto postupem (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Z předložených listin vzal soud za zjištěný tento skutkový stav: Dne 27. 10. 2017 uzavřely žalobkyně a žalovaný mezi sebou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, v níž se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa plyn, a žalovaný se zavázal platit mu za to cenu, datum zahájení dodávky plynu bylo sjednáno na 31. 10. 2017, kategorie plyn [anonymizováno]. Odběrné místo bylo sjednáno na adresu [adresa žalovaného]. Z obsahu smlouvy – oddíl„ ostatní ujednání“ vyplývá, že zákazník je povinen zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoli platbou dle Smlouvy přesahující 10 dní. Pro případ odstoupení žalobkyně od smlouvy pro případ prodlení žalovaného s plněním jeho smluvních povinností si strany sjednaly v ostatních ujednáních smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 400 Kč jako náhradu za nasmlouvané množství plynu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od data účinnosti smlouvy s možností automatické prolongace o 12 měsíců, neprojeví-li žalovaný nesouhlas (smlouva o sdružených službách dodávky plynu ze dne 27. 10. 2017, informace pro zákazníka – spotřebitele ze dne 27. 10. 2017 podepsané žalovaným). Žalobkyně žalované za realizovaný odběr plynu vystavila fakturu [variabilní symbol] na částku 7 916,15 Kč za fakturační období od 25. 11. 2020 do 14. 9. 2021, splatnou dne 1. 2. 2022 za odběr 980,44 m3 odebraného plynu ve výši 16 656,15 Kč. Žalovaný na zálohách zaplatil 8 940 Kč a dále je připočtena je smluvní pokuta za prodlení se zaplacením záloh za měsíc červen a červenec po 2 x 100 Kč, jejíž výše vyplývá ze smlouvy a ceníků (faktura [variabilní symbol], smlouva, ceník, upomínky z 9. 7. 2021 2. 8. 2021). Žalobkyně po předchozích urgencích plateb, se kterými byl žalovaný v prodlení, přípisem ze dne 19. 9. 2021 odstoupila od smlouvy (odstoupení od smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 19. 9. 2021, upomínky). Smluvní pokuta ve výši 800 Kč byla žalovanému vyúčtována ve vyúčtování [variabilní symbol] ze dne 19. 9. 2021 (vyúčtování [variabilní symbol] ze dne 19. 9. 2021). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes opakované výzvy (výzva zástupce žalobkyně ze dne 7. 4. 2022 dle § 142a o. s. ř.). <i>5. Podle § 72 odst. 1 energetického zákona se smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu.</i> <i>6. Dle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen„ O. Z.“) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.</i> <i>7. Dle § 1958 odst. 2 O. Z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> <i>8. Podle § 2048 O. Z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>9. Podle § 1970 O. Z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (pozn. soudu – nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má z provedených listinných důkazů za zjištěné, že žalovaný odebral od žalobkyně plyn ve shora uvedených obdobích na základě platně uzavřené smlouvy o dodávkách plynu. Celkový dluh žalovaného u žalobkyně po zohlednění záloh pak činí žalovanou částku, přičemž pokud jde o splatnost dluhu, pak k tomuto soud odkazuje na faktury, ve kterých je uvedena lhůta splatnosti dílčích pohledávek žalobkyně za žalovaným. Žalovaný v řízení netvrdil, že by dluh zanikl, či že by na dluh bylo placeno více, než tvrdila žalobkyně, a proto soud ohledně plateb žalované vycházel z tvrzení žalobkyně. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, na svou obranu ničeho neuváděl, a proto soud vycházel z podložených tvrzení žalobkyně. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal opak, což se s ohledem na shora řečené nestalo. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému dlužnou pohledávku žalobkyně v plné výši po zohlednění záloh zaplatit. Rovněž soud vyhověl žalobě co do uplatněných smluvních pokut, neboť judikatura omezující svobodu sjednat smluvní pokutu pro stranu, jež odstoupí od smlouvy pro porušení smluvních povinností druhé strany, se pro právní poměry podle O. Z. neuplatní. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019 platí, že„ ujednání stran, které vznik práva na smluvní pokutu váže kromě porušení právní povinnosti na další právní skutečnosti, není dle § 1 odst. 2 o. z. zakázáno a je tedy přípustné“; „zákon nezakazuje, aby strany vznik práva na zaplacení smluvní pokuty kromě porušení povinnosti dlužníkem vázaly i na odstoupení od smlouvy věřitelem.“. Žalobkyně v řízení doložila smluvní ujednání o vzniku práva na zaplacení smluvních pokut, jakož i vznik nároku na jejich zaplacení a splatnost, pročež soud s ohledem zejména na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR žalobě vyhověl i co do požadavku na zaplacení smluvních pokut. Rovněž soud ve vztahu k přiměřenosti smluvních pokut dospěl k závěru, že se nejedná o nepřiměřenou smluvní pokutu. Ohledně závěrů nároku na úhradu smluvních pokut lze poukázat mj. na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni č. j. 56 Co 183/2019, 11 Co 273/2019 či 14 Co 184/2019. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku (faktury neuhradil ve lhůtách jejich splatnosti), má žalobkyně dále právo i na zaplacení úroků z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, jejichž výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako t