38 C 100/2023-27 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobce se domáhal žalobou doručenou ke zdejšímu soudu dne 5. 4. 2023 vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 1 800 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný byl dne [datum] vyzvána k podrobení se testu na přítomnost návykových látek a lékařskému vyšetření spojenému s odběrem biologického materiálu ve zdravotnickém zařízení, výsledek vyšel pozitivně. Žalobce uhradil náklady ve výši 1 800 Kč odpovídající částce 788 Kč za vyšetření lékařem, 1013 Kč za toxikologické vyšetření. Protože byla zjištěna přítomnost návykové látky v moči žalovaného, dle ust. § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 65/2017 je žalovaný povinen uhradit žalobci náklady na toto vyšetření dle § 24 odstavec 5 zákona č. 65/2017 a dále náklady na dopravu na vyšetření, neboť žalobce tyto náklady uhradil poskytovateli zdravotních služeb a náklady na dopravu vznikly dle zákona č. 262/2016 Sb. a vyhlášky č. 511/2021 Sb. Žalovaný ani přes výzvu žalobce svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku žalobci nezaplatil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, v řízení zůstala pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. V tomto případě žalobkyně, přímo v podané žalobě souhlasila s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. Žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Soud učinil z provedeného dokazování následující závěr o skutkovém stavu. Jak je zřejmé z úředního záznamu PČR ze dne [datum], téhož dne policejní hlídka zastavila při dopravní kontrole žalovaného na zastávce MHD [ulice] v [obec], byl vyzván k podrobení se testu dechovou zkouškou a dále pak k orientačnímu testu na přítomnost návykových látek, výsledek testu byl pozitivní, bylo zobrazeno požití látky amfetamin/matamfetamin a COC (viz č.l. 9, 14). Následně byl žalovaný vyzván, aby se podrobil lékařskému vyšetření, jemuž se podrobil, a to v [anonymizována dvě slova], [ulice] v [obec], odevzdal vzorek moči a odmítl se podrobit odběru krve (viz č.l. 12 rub). Ze zprávy [anonymizováno] v [obec] ze dne [datum] o lékařském a toxikologickém vyšetření bylo zjištěno, že po provedení odběru moči z chemicko-toxikologického vyšetření moči byly u žalovaného pozitivně zachyceny látky amfetamin/matamfetamin a kokainu (viz č.l. 15 a 14 rub). Náklad za toxikologické vyšetření moči žalovaného byl žalobci vyúčtován nemocnicí daňovým dokladem [číslo] ze dne 29. 10. 2022 na částku 1012,49 Kč vystaveným [anonymizována dvě slova] v [obec] (viz č.l. 13 rub) a dokladem č. [anonymizováno] ze dne [datum] splatným dne 6. 11. 2022 znějícím na 788 Kč Částky byly žalobcem zaplaceny (č.l. 4 a 4 rub). Celkový výdaj žalobce tedy činil 1 800,49 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení této částky dopisem ze dne 24. 2. 2023, dluh nezaplatil. <i>5. Podle § 20 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění účinném ke dni vyšetření (dále jen„ ZoZ“) se je orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky vykonává nebo vykonávala činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo jiné osoby nebo poškodit majetek.</i> <i>6. Podle § 20 odst. 2 ZoZ v případě, že povinná osoba podle odstavce 1 orientační vyšetření odmítne nebo takové vyšetření nelze provést nebo úspěšně dokončit, provede se odborné lékařské vyšetření. Pokud odborné lékařské vyšetření osoba odmítne, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.</i> <i>7. Podle § 24 odst. 1 ZoZ náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.</i> <i>8. Podle § 24 odst. 2 ZoZ prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce.</i> <i>9. Podle § 24 odst. 3ZoZ náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, Probační a mediační služba, zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči12), zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.</i> 10. Nárok žalobce vyplývá z výše citovaného ustanovení § 24 odst. 2 a 3 ZoZ, podle něhož je takové náklady žalovaný povinen zaplatit žalobci, jakožto osobě, které v souladu s ust. § 24 odst. 1 ZoZ vznikly náklady za odborné lékařské vyšetření, když z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný byl pod vlivem návykových látek, což bylo zjištěno, jak při testu detekční jednotkou DrugWipe 5S, tak z toxikologického vyšetření moči. Výše účtovaných nákladů koresponduje s tím, co byl žalobce nucen v souvislosti s toxikologickým vyšetřením žalovaného vynaložit. Lhůta k plnění byla stanovena jako běžná třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1, část věty za středníkem o.s.ř. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce jím požadovaných 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. 12. Výrok III. tohoto rozsudku je opřen o ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož přešla poplatková povinnost ze žalobce, který byl v řízení od poplatku osvobozen dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) téhož zákona, dle výsledku řízení na žalovaného. Výše uložené povinnosti vyplývá z položky 1 bod 1 písm. a) Sazebníku poplatků, dle něhož činí výše soudního poplatku 1 000 Kč. Splatnost byla stanovena dle ust. § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.