38 C 136/2022-36 — Okresní soud Plzeň-město

1. Manželka se návrhem doručeným ke zdejšímu soudu dne 4. 5. 2022 domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, manželství je již pouze formálním svazkem a neplní své společenské funkce. Dále uvedla, že manželé spolu již od prosince 2021 nežijí, netvoří rodinné společenství, intimně se nestýkají a společně nehospodaří, manželka se odstěhovala poté, kdy se dozvěděla o finančních problémech, které se týkaly manžela. Manželé se následně odcizili, vzájemná komunikace je zatížena konflikty. Z manželství se narodili dva synové, a to [jméno], [datum narození] a [jméno], [datum narození], ohledně nichž byl podán návrh na úpravu poměrů pro dobu po rozvodu zdejšímu soudu. 2. Při jednání nařízeném na [datum] předložil právní zástupce manžela písemné vyjádření manžela, v němž manžel uvedl, že se k návrhu připojuje, s rozvodem souhlasí a uvedl dále, že již déle než rok manželé nevedou společnou domácnost, intimně se nestýkají, mají nové partnery. Za důvody rozvratu označil odlišné náhledy na život, výchovu dětí a hospodaření a zdůraznil též náročnost společného života s ohledem na svoji sportovní profesionální kariéru. K jednání se manžel nedostavil, prostřednictvím svého právního zástupce souhlasil s jednáním, nežádal odročení jednání za účelem svého výslechu. 3. Soud považoval návrh za společný a postupoval ve smyslu § 384 odstavec 2 z. ř. s . 4. Po provedeném dokazování má soud z listinných důkazů a shodných prohlášení účastníků (viz. oddací list, výstup z CEO, dohoda uzavřená účastníky a účastnické výslechy) za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [příjmení], [země] a je zapsané v knize matričního úřadu [anonymizována tři slova] [územní celek], [obec] – [anonymizováno], ve svazku [spisová značka], ročník [rok], strana [anonymizováno], pořadové [číslo]. Manželství tedy trvalo delší dobu, než 1 rok. Oba manželé vstupovali do manželství jako svobodní. Poslední společné bydliště manželů bylo v [země], a to s ohledem na manželovo sportovní působení. Manželka se odstěhovala v listopadu 2021 zpět do ČR. Účastníkům se narodily z manželství dvě děti, a to [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození] a [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], (viz. výstup z CEO a rozsudek v opatrovnickém řízení). Vztahy k nezletilým dětem byly pro dobu po rozvodu manželství upraveny rozsudkem [anonymizováno] soudu [okres] č. j. [číslo jednací], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] a [datum] a kterým byla schválena dohoda účastníků (viz. rozsudek č.l. 29 - 30 a opatrovnický spis). Při jednání dne [datum] soud vyslechl manželku, která shora uvedené skutečnosti potvrdila a uvedla, že od listopadu 2021, kdy se odstěhovala a vrátila se zpět do ČR, již s manželem nevedou rodinnou domácnost, společně nehospodaří, intimně se nestýkají. Za příčinu rozvratu manželka označila rozdílné představy o fungování manželství, výchově dětí a hospodaření a rozdílné zájmy, v důsledku čehož došlo k jejich odcizení a problémům v komunikaci. Žádné zvláštní a závažné důvody, které by bránily rozvodu manželství, nebyly zjištěny. <i>5. Podle § 47 odstavec 1) zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.</i> <i>6. Podle § 49 odstavec 1 stejného zákona osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.</i> <i>7. Podle § 50 odstavec 1 stejného zákona rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.</i> <i>8. Podle čl. 3 odstavec 1 písmeno a) bod první Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ve věcech týkajících se rozvodu jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště.</i> 9. Soud se nejdříve zabýval tím, zda je dána jeho mezinárodní pravomoc o věci rozhodovat a ve vazbě na shora citovaná ustanovení právních norem v kontextu rozhodovací praxe Soudního dvora EU (viz např. rozhodnutí C - 168/08 ve věci Hadady ze dne 16. 7. 2009) dospěl k závěru, že s ohledem na občanství účastníků, kteří jsou občany ČR a oba mají stále trvalý pobyt na území ČR, manželka navíc bydlí v Plzni, je jeho mezinárodní příslušnost dána, byť posledním společným bydlištěm není místo na území ČR. Místní příslušnost zdejšího soudu je pak dána pobytem obou účastníků, v případě manželky jak trvalým, tak faktickým bydlištěm, u manžela pak pobytem trvalým s přihlédnutím k tomu, že místo jeho pobytu v zahraničí je vždy odvozováno pouze od jeho sportovního působení. Aplikováno pak bylo české procesní i hmotné právo. <i>10. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> <i>11. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>12. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> 13. V posuzovaném případě po provedeném dokazování soud zjistil, že manželství účastníků nefunguje, neplní nyní již žádnou ze svých společenských funkcí. Manželé nevedou rodinnou domácnost již od konce roku 2021, intimně se nestýkají. Ani jeden z účastníků nemá zájem na dalším trvání manželství. Důvěra manželů je narušena, došlo k jejich odcizení. Oba účastníci se shodli na tom, že si přejí rozvod manželství. Manželství účastníků je tedy natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že již nelze, očekávat obnovení fungujícího manželství tak, jak má na mysli § 755 odstavec 1 OZ. Soud se dále zabýval tím, zda je splněna podmínka stanovená v § 755 odstavec 3 OZ týkající se úpravy poměrů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu manželství. Tuto podmínku pravomocné úpravy poměrů k nezletilým dětem soud považuje za splněnou s odkazem na shora citované rozhodnutí zdejšího soudu. Rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezletilých dětí, neboť účastníci realizují uzavřenou a soudem schválenou dohodu. Soud nezjistil ani žádné závažné okolnosti spojené se zájmem manžela, který by se na rozvratu nepodílel ve smyslu § 755 odstavec 2 písmeno b) OZ. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 odst. 1, 2 a 3 občanského zákoníku a § 758 občanského zákoníku, soud žalobě manželky podle § 755 občanského zákoníku, k níž se manžel připojil, v celém rozsahu vyhověl. 14. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v odlišném osobnostním nastavení účastníků, odlišných představách účastníků o společném životě, o smyslu a úloze manželství, o výchově dětí, o trávení volného času, soud též zohlednil specifickou situaci, spojenou s tím, že manžel je profesionálním sportovcem. To vše vedlo k odcizení manželů a problémům v komunikaci. Manželka situaci řešila odchodem ze společné domácnosti a návratem do ČR. Není již ani možné zjistit prvotní, počáteční příčiny a odlišit je od důsledků. 15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 23 z.ř.s.