38 C 232/2023-30 — Okresní soud Plzeň-město

1. Návrhem doručeným ke zdejšímu soudu dne 2. 8. 2023 se manželka domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství účastníků již přestalo plnit své funkce, je hluboce a trvale rozvráceno a nelze očekávat obnovení manželského soužití, manželství již zhruba 2 a půl roku nefunguje, účastníci měli velké problémy v komunikaci, docházelo k častým hádkám, konfliktům včetně fyzické konfrontace, manžel navázal mimomanželskou známost, což vedlo k odcizení a ukončení faktického soužití v lednu 2023 Poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [adresa manžela], manžel nyní bydlí na adrese [adresa manžela] adrese [adresa manželky]. Účastníkům se narodil syn [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], poměry k němu jsou upraveny rozsudkem zdejšího soudu č.j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] a kterým byla schválena dohoda manželů ve vztahu k nezletilému. 2. Manžel se k návrhu připojil při ústním jednání konaném dne [datum], s návrhem souhlasil, byť nesouhlasil s manželkou uváděnými příčinami rozvratu. Soud tedy postupoval ve smyslu § 384 odstavec 2 z. ř. s. a návrh považuje za společný. <i>3. Podle § 47 odstavec 1) zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt</i> <i>4. Podle § 47 odstavec 1) zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestliže a) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice, b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý manžel se připojil k návrhu, nebo c) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním návrhu.</i> <i>5. Podle § 49 odstavec 1 stejného zákona osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.</i> <i>6. Podle § 50 odstavec 1 stejného zákona rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení.</i> <i>7. Podle čl. 3 odstavec 1 písmeno a) bod první Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ve věcech týkajících se rozvodu jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště.</i> 8. Soud zjistil, že manželka je občankou [země] a [anonymizováno] (viz č.l. 27) manžel pak je občanem [země], manželství uzavírali účastníci na území České republiky, kde pak společně bydleli a oba na území ČR bydlí až do současné doby, byť každý v jiném městě. Soud má tedy za to, že je dána pravomoc českého soudu rozhodovat o rozvodu manželství, místně příslušným je pak s ohledem na poslední společné bydliště zdejší soud. S ohledem na obvyklý pobyt účastníků pak soud aplikuje české hmotné právo. 9. Po provedeném dokazování má soud z listinných důkazů (oddací list, výstup z ISZR) za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před Úřadem městského obvodu [obec a číslo], manželství je zapsáno v knize manželství matričního úřadu Úřadu městského obvodu [obec a číslo] ve svazku [anonymizováno], ročník [rok], strana [anonymizováno], pořadové [číslo]. Manželka vstupovala do manželství jako svobodná, manžel jako rozvedený. Účastníkům se z manželství narodil nezletilý syn [jméno] [celé jméno manžela], [datum narození], poměry k němu jsou upraveny rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum] a kterým byla schválena dohoda manželů ve vztahu k nezletilému. Z účastnického výslechu manželky soud zjistil, že vztahy mezi účastníky byly dobré do narození syna, občasné neshody se týkaly do té doby jen maličkostí. V době těhotenství však již hádky mezi účastníky byly častější a po narození syna se stupňovaly, byly divoké, docházelo též k házení předmětů. Ona situaci vnímala tak, že manžel ji již nepotřeboval poté, kdy mu byl na území ČR povolen trvalý pobyt. V lednu 2023 se manžel ze společného bydliště na adrese [adresa manžela]. V té době již byli odcizení, intimní kontakt mezi nimi ustal již dříve, hospodařili odděleně. Manžel před tím pracoval v SRN, doma moc nebýval. Ohledně syna spolu komunikují, postupují dle uzavřené dohody. Příčinu rozvratu a odcizení shledává manželka na straně manžela, který jí byl nevěrný, musela kvůli tomu řešit i gynekologické problémy. Byla ochotná mu to odpustit, ale nic se v jejich vztahu k lepšímu nezměnilo, nevěří proto, že by mohlo dojít ke zlepšení, posledních 2 a půl roku se již jako žena – manželka v manželství necítila dobře. Žádné závažné okolnosti, pro které by manželství mělo být zachováno, neshledává. Z účastnického výslechu manžela soud zjistil, že i on se domnívá, že manželství přestalo fungovat, důvod dle jeho názoru spočívá v tom, že měl málo času, pracoval v SRN, aby zajistil peníze a domů se vracel jen občas. Manželka mu vyčítala, že je na cestách, byla žárlivá, nechtěl již výčitky poslouchat, proto se v lednu 2023 odstěhoval ze společné domácnosti. Hospodaření nikdy pořádně nefungovalo, manželka žádné peníze do společného hospodaření nepřinášela, měl pocit, že po finanční stránce vše zajišťuje on. Dal manželce peníze i na splacení dluhu její mamince ve výši 60 000 Kč, od manželky však žádné peníze nikdy neviděl. Intimní vztah mezi účastníky zanikl dle názoru manžela koncem roku 2022, ohledně syna spolu komunikují. Příčinu rozvratu manžel vidí v tom, že byť se snažil s manželkou komunikovat, domluvit se s ní, do vztahu účastníků, do jejich života a komunikace nepřiměřeně zasahovala starší sestra manželky a matka manželky. Mimomanželský vztah manžel popřel, dodnes žije sám. Žádný závažný důvod pro zachování manželství ani on neviděl. <i>10. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Podle § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.</i> <i>11. Podle § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.</i> 12. V posuzovaném případě bylo zjištěno, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 občanského zákoníku od počátku letošního roku a po tuto dobu netvoří rodinné společenství, nehospodaří společně a intimně se nestýkají, manželství neplní žádnou ze svých společenských funkcí, na zachování manželství nemá zájem ani jeden z nich. Manželé vyřešili vzájemné vtahy k nezletilému synovi soudem schválenou dohodou, komunikace ohledně syna funguje. S ohledem na výpovědi obou účastníků a s ohledem na skutečnost, že se k návrhu manželky manžel připojil, pokládá soud za pravdivé tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Žádné závažné důvody, pro které by soud neměl o rozvodu rozhodnout, zjištěny nebyly. 13. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 občanského zákoníku, soud žalobě podle tohoto ustanovení v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud zjišťuje jednak v tom, že po narození syna účastníci zjistili, že jejich představy o manželství, jejich osobnostní nastavení a očekávání jsou rozdílné, to vedlo k hádkám, neshodám, rozporům a odcizení. Zda manžel navázal známosti s jinými ženami a zda byl manželce nevěrný, se v řízení zjistit a prokázat nepodařilo. 14.