38 C 399/2022-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 9. 2022 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jednal s předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] o uzavření smlouvy, kterou však není schopen doložit. Předchůdkyně žalobkyně však žalovanému dne [datum] poskytla peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč na jím uvedený účet č. [bankovní účet], žalobkyně proto dovozuje vznik bezdůvodného obohacení na straně žalovaného s ohledem na plnění bez právního důvodu. Žalovaný z takto poskytnutého plnění ničeho předchůdkyni žalobkyně a ani žalobkyni nevrátil. Žalobkyně se stala věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností původního věřitele jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. O změně v osobě věřitele byl žalovaný informován, žalovaný uvedenou částku ani přes předžalobní upomínku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní. 3. V daném případě soud postupoval dle § 115a občanského soudního řádu, kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve lhůtě poskytnuté soudem, nevyjádřil, proto soud předpokládal dle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu jeho konkludentní souhlas, věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, vycházel soud pouze z důkazů, které předložila žalobkyně. 4. Soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Na základě odpovědi peněžního ústavu [právnická osoba] (viz č.l. 6) a výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně (spis EPR) soud zjistil, že dne [datum] byla z účtu č. [bankovní účet] na účet č. [bankovní účet], jehož majitelem je žalovaný, zaslána platba ve výši 14 000 Kč jako okamžitá úhrada s poznámkou půjčka [celé jméno žalovaného]. Žádné dokumenty vztahující se k právnímu důvodu zaslání částky předloženy nebyly. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že nebyla vrácena žádná částka. Předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek a seznam pohledávek v CEPR spisu), dopisem ze dne 10. 4. 2022 oznámil původní věřitel postoupení pohledávky žalovanému a dopisem ze dne 10. 4. 2022 pak byl žalovaný vyzván k zaplacení žalobkyní (viz. dopisy a poštovní podací lístek v CEPR spisu). 5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno uzavření žádné smlouvy mezi žalovaným a společností původního věřitele a nebyl tak prokázán vznik závazkového vztahu, který však nebyl ani tvrzen. Poskytnutí částky 14 000 Kč žalovanému však prokázáno bylo. Žalovanému nevznikla jiná povinnost než předchůdci žalobkyně, resp. žalobkyni vrátit poskytnutou částku ve výši 14 000 Kč. Právním důvodem vzniku je plnění předchůdce žalobkyně z neexistujícího právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 obč. zák. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný nevrátil dosud žádné plnění, aktuální výše bezdůvodného obohacení tedy činí 14 000 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, uložil mu soud povinnost vrátit jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku, jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud jde o počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení, pak k tomuto soud uvádí, že z obsahu spisu bylo zjištěno, že peníze byly zaslány na účet žalovaného dne [datum]. První den prodlení s ohledem na charakter nároku – bezdůvodného obohacení nastal dne [datum]. Pokud pak žádá žalobkyně úrok z prodlení od data 21. 4. 2022, soud žalobě vyhověl i ohledně této části uplatněného nároku. 6. Pariční lhůta byla uložena dle § 160 o.s.ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.