38 C 78/2023-14 — Okresní soud Plzeň-město

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 2. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 066,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokutou a náklady řízení. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný nejdříve uzavřel se žalobkyní dne [datum] zastoupenou [právnická osoba] s.r.o. smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] a byl mu poskytnut úvěr na nákup zboží – černé elektroniky ve výši 10 399 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly [ulice] podmínky a sazebník poplatků. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 399 Kč na zakoupení zboží u prodejce a tato částka byla převedena na účet prodejce dne [datum]. Vrácení úvěru bylo sjednáno ve splátkách po 424 Kč měsíčně po dobu 48. měsíců od 15. 8. 2019, splátka byla splatná vždy do 15. dne v měsíci, úroky byly sjednány ve výši 38,88% ročně, RPSN činila 46,66%, celková částka, která měla být zaplacena, pak činila 20 352 Kč. Žalovaný neuhradil 25. splátku splatnou dne 15. 8. 2021 a dále pak i splátky splatné k 15. 9. 2021, 15. 10. 2021, 15. 11. 2021 a 15. 12. 2021. Žalobce žalovanému zaslal dopis ze dne 28. 12. 2021, kterým ke dni 28. 12. 2021 úvěr zesplatnil. K datu podání žaloby činí dlužná částka 13 066,17 Kč na jistině, z toho jistina představující splátky do zesplatnění 2 120 Kč (424 Kč za 5 měsíců), nesplacená jistina k datu zesplatnění ve výši 7 306,16 Kč, náklady spojené s upomínáním a zesplatněním smlouvy 450 Kč za 3 upomínky, účelně vynaložené náklady spojené se zesplatněním úvěru ve výši 200 Kč, úrok z prodlení z jednotlivých splátek a dlužné jistiny po zesplatnění, který je částečně kapitalizován, smluvní pokuta v důsledku zesplatnění ve výši 126 Kč (10% z dlužné částky splatné dne 15. 8. 2021, 15. 9. 2021 a 15. 10. 2021, tedy 3 krát 42 Kč) a 2 864,01 Kč (0,1% denně z částky ve výši 7 306,16 Kč od 18. 1. 2022 do dne podání žaloby). 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který byl pro jeho nedoručení žalovanému zrušen, žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože žalobkyně předložila spolu se žalobou dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí soudu ve věci bez nařízení jednání podle § 115 a o.s.ř., dotázal se soud účastníku, zda s tímto postupem souhlasí. Žádný z účastníků se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tedy souhlas předpokládal podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a jednání ve věci nenařizoval. 4. Z předložených listin bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní zastoupenou [právnická osoba] s.r.o. [IČO] dne [datum] úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno], úvěr byl poskytnut ve výši prodejní ceny zboží 10 399 Kč a zaplacen na účet prodejce byl dne [datum]. Žalovaný měl zaplatit celkem 20 352 Kč, a to v 48 splátkách po 424 Kč měsíčně, splatných vždy do 15. dne v měsíci, první splátka byla splatná 15. 8. 2019 RPSN bylo sjednáno ve výši 46,66%, úroková sazba za půjčení peněz 38,88% ročně, smlouva a úvěrové podmínky včetně sazebníku obsahují ujednání o sankcích za neplnění úvěrových podmínek (úvěrová smlouva, mandátní smlouva, obchodní podmínky, žádost o uzavření úvěrové smlouvy, sazebník, potvrzení o poskytnutí úvěru – výpis z účtu žalobce, standardní informace pro spotřebitele). Z přehledu splátek bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil částku 9 417 Kč odpovídající 24. splátkám. Dopisem ze dne 28. 12. 2021 byl žalovaný upozorněn na skutečnost, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni 16. 12. 2021 a byl vyzván k doplacení dlužných splátek ve výši 10 233,16 Kč a stanovena lhůta pro zaplacení 17. 1. 2022, dopis byl zaslán žalovanému na adresu uvedenou v úvěrové smlouvě (viz dopis ze dne 16. 12. 2021, dodejka). Naposledy byl žalovaný vyzván k zaplacení právním zástupcem žalobkyně dne 21. 6. 2022 (viz. upomínka, podací arch). Další důkazy navrhovány ani prováděny nebyly. <i>5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžení prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle § 2399 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.</i> <i>8. Podle § 1970 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (s ohledem na počátek prodlení žalované) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, žádat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za sjednanou výše takto stanovená.</i> 9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je zcela důvodný. Soud má za prokázané, že mezi žalovaným a žalobkyní byla platně uzavřena úvěrová smlouva popsaná shora. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 29 10 399 Kč v souvislosti s koupí zboží. Smlouva o úvěru byla shledána platným právním jednáním, neboť splňuje veškeré náležitosti, které s platnou smlouvou o úvěru spojuje občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, splňuje i náležitosti požadované zákonem o spotřebitelském úvěru, je přesně sjednána úroková sazba (roční procentní sazba nákladů, výše měsíční splátky). Bylo prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal a že částka byla prodejci zaplacena. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, svoji povinnost porušil, žalobkyně tak využila svého práva a požadovala jeho zaplacení jednorázově, a to ve výši 10 233,16 Kč (částka 2 120 Kč představuje nezaplacenou část jistiny splatnou ve splátkách před zesplatněním a 7 306,16 Kč pak zbývající nezaplacená část úvěru). Za důvodný považuje soud i požadavek na zaplacení nákladů spojených s vymáháním pohledávek ve výši 450 Kč v souvislosti s neplněním smluvních povinností, a to s odkazem na ustanovení tzv. Sazebníku smlouvy o úvěru – část A Obchodních podmínek. Za důvodnou považuje soud i požadovanou smluvní pokutu ve výši 2 864,01 Kč (tedy ve výši 0,1% denně z dlužné částky od 18. 1. 2022 do dne podání žaloby dle Sazebníku smlouvy o úvěru – část A Obchodních podmínek a část A odstavec Smluvní pokuta a úrok z prodlení Úvěrové smlouvy) a smluvní pokutu ve výši 126 Kč (10% z dlužných tří splátek) a stejně tak i úrok z prodlení, který byl paušalizován ke dni zesplatnění ve výši 46,31 Kč a od 18. 2. 2021 (v návaznosti na výzvu žalobce ze dne 28. 12. 2021 byla stanovena lhůta pro zaplacení do 17. 1. 2022) pak ve výši zákonné procentní sazby. Všechny požadované částky včetně úroků z prodlení tedy soud shledal za důvodné a žalobě vyhověl. 10. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem o.s.ř., žalovanému bylo uloženo splnit veškeré povinnosti dle tohoto rozsudku v běžné třídenní lhůtě. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 066,17 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.