16 C 155/2023-18 — Okresní soud Plzeň-město

Žalobce se domáhal částky uvedené shora z důvodu vyúčtování služeb třetích stran, které třetí osoby poskytovaly žalovanému v rámci telekomunikační sítě žalobce. Soud v dané věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (o.s.ř.) a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, resp. v rámci lhůty, která jim byla stanovena ve výzvě k vyjádření (§ 101 odst. 4 o.s.ř.), se v tomto směru nevyjádřili, ačkoliv zároveň byli poučeni o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud mít zato, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Bylo prokázáno, že žalobce je poskytovatelem služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. K tomuto účelu provozuje síť elektronických komunikací (přenosový systém, spojovací a směrovací zařízení...). Služby elektronických komunikací jsou definovány jako přenos signálů po sítích elektronických komunikací, vč. telekomunikačních služeb, přesněji řečeno takováto služba musí spočívat zcela nebo převážně v přenosu signálů (není dána pravomoc soudů). - Naproti tomu služby obsahu jsou služby, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí elektronických komunikací, nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi, nejsou předmětem činnosti žalobce. Vedle nich existují obdobné služby (např. tzv. prémiové SMS, SMS se zvýšenou sazbou, AUDIOTEX a podobně). Tyto služby jsou poskytovány třetími osobami a nejsou považovány za služby elektronických komunikací. Dále jsou definovány tzv. služby třetích stran jakožto služby poskytované třetími stranami zejména prostřednictvím Premium SMS (např. platba za jízdenky MHD), DMS (dárcovské SMS) nebo audiotexového volání (volání na čísla s velkými sazbami za minutu hovoru). Zde je dána pravomoc soudů. Jak bude níže uvedeno, žalovaný byl klientem žalobce, žalobce tedy žalovanému poskytoval jednak služby elektronických komunikací, což však není předmětem této žaloby. Zároveň prostřednictvím sítě žalobce byly poskytovány žalovanému ze strany třetích osob služby třetích stran. Podle Všeobecných podmínek žalobce je žalobce oprávněn k výběru ceny za tyto služby, přestože není jejich poskytovatelem. Konkrétně bylo prokázáno, že žalovaný byl zákazníkem žalobce přinejmenším v době 8. 2. 2022 – 20. 7. 2022, a to na základě účastnické (zákaznické) smlouvy [číslo] dále smlouvy [číslo] vždy ze dne [datum]. Jako zákazník si jednak zakoupil koncové zařízení, viz níže. V uvedeném časovém období čerpal žalovaný dále služby třetích stran v ceně celkem 9 719,82 Kč. Splatnost částky nastala dne 24. 2. 2022 ohledně dílčí částky 2 005,90 Kč, resp. dne 27. 2. 2022 ohledně dílčí částky 869,69 Kč a dále obdobným způsobem, kdy se odkazuje na výrok I. Jednalo se konkrétně o tzv. M-platby, dále SMS platby, dále prémiové SMS. Soud odkazuje na vyúčtování [číslo] dále (viz koupě zařízení) [číslo]. Uvedená zjištění byla prokázána listinnými důkazy, a to oběma smlouvami, jakož i fakturami citovanými výše, kde jsou členěny jednotlivé položky a rozlišeny služby elektronických komunikací (nejsou předmětem žaloby) a služby třetích stran v uvedené výši. Pravomoc soudů v této věci vyplývá z usnesení Nejvyššího správního soudu z 20.4.2011 č.j. Konf 5/2011 – 12, když tento spor není sporem o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích, proto není dána pravomoc správního úřadu. Po právní stránce se jednalo o nepojmenované smlouvy podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o.z.). Dále se prodávající kupní smlouvou zavázal, převést na žalovaného vlastnické právo k předmětu koupě, jímž byl Xiaomi Redmi Note, typ [anonymizována tři slova]. Zde žalovaný zůstal dlužen splátku kupní ceny 5 290 Kč, splatnou 19. 7. 2022 - Soud dospěl k závěru, že žaloba o zaplacení kupní ceny je po právu. Účastníci uzavřeli platnou kupní smlouvu. Podle § 2118 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (o.z.) má tudíž žalobce právo na zaplacení kupní ceny, a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o.z.). Proto bylo rovněž žalobě o kupní cenu vyhověno. Proto soud žalobě vyhověl, včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o.z.). Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobci přiznal náhradu soudního poplatku ve výši 800 Kč. Dále odměnu 3 krát 300 Kč za převzetí věci, předžalobní upomínku a sepis žaloby (vyhláška č. 177/1996 Sb., při základu od 10 001 Kč do 30 000 Kč, a to za použití § 14b vyhlášky, jednalo se o formulářovou žalobu). K tomu 3 režijní paušály po 100 Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., za použití § 14b vyhlášky). Dále 21 % DPH ve výši 252 Kč Celkem tedy 2 252 Kč.