21 C 270/2023 — Okresní soud Plzeň-město

1. Manžel se návrhem domáhal rozvodu jeho manželství s odůvodněním, že toto bylo uzavřeno dne , datum, , u obou účastníků se jedná o manželství prvé, kdy poslední společné bydliště tito měli na adrese , adresa, . Manželé spolu nebydlí ve společné domácnosti od měsíce září roku 2021, kdy se manžel odstěhoval. Příčinu rozvratu manželství pak manžel spatřuje v postupném prohlubování neshod mezi manžely, kdy postupně hádky, neshody a odlišné názory na fungování rodinné domácnosti vyústili v to, že manželé spolu přestali trávit veškerý volný čas, kdy celkové napětí vygradovalo až do té míry, že se manžel rozhodl opustit společnou domácnost. Manželé spolu nekomunikují, došlo ke ztrátě vzájemné lásky, úcty, respektu a důvěry. Aktuálně je tak manželství toliko formálním svazkem.2. Manželka ve svém vyjádření ze dne , datum, s rozvodem nesouhlasila, když uvedla, že manžela stále miluje a snaží se ho respektovat i v jeho současném jednání, byť je to pro ni těžké. Z manželství se narodily dvě dosud nezletilé děti, které potřebují oba rodiče. Manželka má za to, že konflikty mezi nimi vygradovaly v době covidové pandemie, kdy manžel trávil v podstatě veškerý čas v práci a ona byla sama s dětmi doma v sociální izolaci. Za takové situace by očekávala, že jí bude manžel podporovat, ale on dal přednost své práci. Manželka popírá, že by se manželé přestali stýkat, či spolu trávit volný čas. Manželé mají podobné zájmy, vkus i vzdělání a shodují se na trávení volného času i chodu domácnosti.3. Na výše uvedené reagoval manžel svým podáním ze dne , datum, , kde uvedl, že manželé se již před zářím roku 2021 snažili řešit hrozící rozpad manželství, a proto dvakrát absolvovali kurz manželských večerů, jako aktivitu českobratrské církve. Dále absolvovali párovou terapii realizovanou , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, . v období březen až duben roku 2021 a párovou terapii v , Anonymizováno, , adresa, v období od září až listopad roku 2021. Dále absolvovali mediaci v mediační kanceláři , právnická osoba, v květnu roku 2022. Nad rámec výše uvedeného ještě manžel docházel individuálně na konzultace za psychologem na začátku roku 2022. Z jeho pohledu tento dělal vždy maximum pro zajištění chodu domácnosti. Dle jeho názoru děti již pochopily, že je mají oba rodiče rádi, kdy ale tito spolu dále nemohou žít společně, a je zbytečné dále udržovat nefunkční vztah plný napětí a stresu.4. Z výslechu manžela nad rámec již výše uvedeného soud zjistil, že rozvodem manželství rozhodně nekončí jeho kontakt s dětmi, v tomto bude nadále pokračovat ve stejném duchu jako doposud, nicméně jeho účast na společných aktivitách s dětmi neznamená, že se tím mění jeho postoj k fungování manželství již uváděný výše. Problémy manželství dle jeho názoru se objevily již v roce 2020. Jako příčinu těchto pak vidí problematickou partnerskou komunikaci, nedostatečné ohodnocení jeho osoby jako manžela ze strany manželky a také problematické vztahy manželky s rodinou manžela, kdy on byl v tomto jakýmsi prostředníkem. Jako problematické taky vnímá „esoterické“ zájmy manželky, které ale on nesdílí. Vlivem výše uvedeného se tak manželé odcizili i fyzicky a to již v roce 2020. Rozhodujícím momentem pro manžela k ukončení manželství pak mělo být vyjádření manželky po ukončení jejich karantény, že se manžel nemá vracet a má zůstat v kanceláři.5. Z výslechu manželky nad rámec již výše uvedeného soud zjistil, že ona těžce nesla, že manžel v době covidu neměl na ní vůbec žádný čas, kdy začal navštěvovat „mužské kruhy“ na úkor rodiny. Manžela do kanceláře odkázala z důvodu toho, že ona sama nechtěla jít do karantény. Popřela, že by mezi ní a rodinnou manžela měl být nějaký problém. Nicméně připustila problémy v komunikaci s manželem, kdy má za to, že se manžel od uzavření manželství změnil, a to zejména po tom co začal navštěvovat „mužské kruhy“. Dokonce připustila, že problémy mezi manželi byly již v roce 2018, kdy v důsledku toho navštívili „manželské večery“. Manželka potvrdila, že s manželem absolvovala jím výše uvedené aktivity, které měly vést k zachování manželství. Manželství by bylo možno obnovit, pokud by se manžel změnil a minimálně s manželkou více komunikoval. Rozvod manželství by pak byl špatným příkladem pro jejich děti do budoucna. Jako špatný příklad již vidí soužití manželových rodičů, kteří spolu špatně komunikují, což si i její manžel dále vzal do života. Dále by se rozvodem změnila finanční situace manželky a logicky tak i jejich dětí.6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, (prokázáno oddacím listem). Z manželství se narodily dvě děti, a to nezletilý , jméno FO, , nar. , datum, , a nezlá , jméno FO, , nar. , datum, , o jejichž výchově bylo rozhodnuto pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , jímž byla schválena dohoda manželů o úpravě jejich poměrů ke jmenovaným dětem pro dobu po rozvodu. Orgán sociálně právní ochrany dětí neshledal, že by manželství nebylo možné rozvést pro zájmy jejich dětí, daných zvláštními důvody (viz jeho vyjádření ze dne , datum, ).7. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.8. Podle ustanovení § 755 odst. 2 tohoto zákona přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.9. Podle ustanovení § 755 odst. 3 tohoto zákona mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.10. Podle ustanovení § 758 manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.11. V posuzovaném případě z tvrzení účastníků vyplývá, že oba jsou si vědomi, že jejich manželství již dlouhodobě neplní své funkce. Nicméně každý z manželů vnímá důvod tohoto stavu trochu odlišně. Z postupu účastníků je patrné, že tito se mnohokráte snažili manželství nějakým způsobem zachovat, opakovaně vyhledali odbornou pomoc, když ale tato, jak je z vyjádření obou patrné, nepřinesla to, co od této očekávali. Manžel k celé situaci přistupuje více pragmaticky a má za to, že po tom co účastníci vyzkoušeli v podstatě vše a již není obnova manželství možná. Manželka naopak k tomuto nadále chová city a i přes četné nezdary stále doufá v nápravu. Kontakt účastníků je aktuálně omezen na realizaci výchovy společných dětí, k čemuž též patří účast obou manželů na společných akcích, narozeninách, atd., což manželka subjektivně vnímá jako jakýsi návrat k fungování manželství, kdy ale z postoje manžela je patrné, že tento se těchto aktivit účastní kvůli dětem nikoli kvůli manželce. Manželé se shodli, že co se týče péče o nezletilé, v tomto není mezi nimi sporu a oba dále pro tyto fungují jako plnohodnotní rodiče. Není tak zřejmé, že by rozvod manželství účastníků těmto přinesl nějakou újmu, či nebyl v jejich zájmu, a to hlavně s ohledem na vztah rodičů. Výše uvedené ostatně potvrdil i opatrovník dětí jmenovaný soudem pro řízení o úpravu jejich poměrů na dobu po rozvodu. Z postoje manželky je pak patrné, že v podstatě veškerou vinu na aktuálním stavu přičítá pouze manželovi (toliko připouští, že mu neměla tolik věci vyčítat), bez toho aniž by byla schopna celou situaci objektivně zhodnotit, či se v rámci sebereflexe eventuálně zamyslet nad tím, zda vina nemůže být, byť i v nějaké nepatrné části na její straně. Situace mezi manželi není krátkodobého charakteru (manželka uvádí problémy dokonce již od roku 2018) a tito jí nebyli schopni vyřešit sami či v součinnosti s třetí stranou. Manželka sice vyjmenovává celou řadu věcí, které mají s manželem společné, a na kterých by eventuálně mohlo jejich manželství dále pokračovat, nicméně v kontrastu s tímto, vyčítá manželovi jeho nezájem o rodinu a upřednostnění práce (případně dalších mimo rodinných aktivit) a to, že s ní nekomunikuje. Je tak patrné, že i ona není v manželství spokojena.12. A tak vzhledem k výše uvedenému, soud dospěl k jednoznačnému závěru, že manželství účastníků je skutečně hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 občanského zákon